Aktuality AK

Tým astronomů z Jižní Afriky, Nizozemí, Německa a Austrálie oznámil 16. 11. 2016 objev doposud neznámé velké koncentrace galaxií, která se promítá do jižního souhvězdí Vela (Plachty). Objevili zde superkupu (supercluster) Vela, jednu z 10 miliónů superkup galaxií – rozsáhlých seskupení galaxií – skoro největších známých struktur ve vesmíru. Gravitační přitažlivost této nově objevené velké koncentrace hmoty v našem kosmickém okolí může mít důležitý vliv na pohyb Místní skupiny galaxií včetně Mléčné dráhy. Může to rovněž pomoci vysvětlit směr a velikost specifické rychlosti Místní skupiny vůči pozadí kosmického mikrovlnného záření.

Vytvořilo se zmrzlé „srdce“ Pluta v oblasti pánve vzniklé při dávném impaktu a nacházelo se kdysi mnohem blíže severnímu pólu? A ukrývá se pod ledovým srdcem podpovrchový oceán? Vědci navrhli několik nových možností k vysvětlení vzniku tohoto zajímavého útvaru v podobě zmrzlého srdce, které jako první vyfotografovala v roce 2015 sonda NASA s názvem New Horizons.

Tým vědeckých pracovníků z Purdue University nalezl při kosmickém mapování lunárního povrchu důkazy, že se na Měsíci mohou nacházet docela velké lávové tunely. Ty by v budoucnu mohly být využity pro stavbu obydlí pro kosmonauty a skladování zásob. Ve své studii publikované v časopisu Icarus, kde astronomové popisují studium dat pořízených dvojicí kosmických sond NASA s názvem GRAIL (Gravity Recovery and Interior Laboratory), nastínili důkazy pro existenci velkých lávových tunelů.

Na první letmý pohled trpasličí planeta Ceres, největší těleso v hlavním pásu planetek, nevypadá jako ledové těleso. Fotografie pořízené kosmickou sondou NASA s názvem Dawn odhalily tmavý, velmi kráterovaný svět, jehož nejjasnější oblasti jsou tvořeny solemi s vysokou odrazivostí – nikoliv vodním ledem. Avšak v nově publikované studii vědci zveřejnili důkazy pro přítomnost ledu na povrchu nebo blízko pod povrchem trpasličí planety Ceres. Objev astronomové publikovali na setkání Americké geofyzikální společnosti v San Franciscu v roce 2016.

Mapa Marsu na obrázku v úvodu článku byla zhotovena ve falešných barvách. Byla vytvořena na základě dat z laserového výškoměru MOLA (Mars Orbiter Laser Altimeter) na sondě Mars Global Surveyor a znázorňuje topografii povrchu Marsu. Hellas Basin, velká tmavě modrá oblast pod středem obrázku, má průměr 2 300 kilometrů a je jedním z největších identifikovaných impaktních kráterů na Marsu, ale i v celé Sluneční soustavě. Podle astronomů je jeho stáří přibližně 4 miliardy roků.

Astronomové využili pozorování z dalekohledu Gemini a objevili přesvědčivé důkazy, že vznik velmi hmotných hvězd se odehrává způsobem podobným jejich méně hmotným sourozencům – avšak probíhající ve větších měřítkách. Nová zjištění, která zahrnují data získaná na observatoři Gemini, létající observatoři SOFIA, dále na Calar Alto a na Evropské jižní observatoři ESO ukazují, že občasné prudké výtrysky uvnitř tzv. akrečních disků známé ze vzniku průměrně hmotných hvězd jako naše Slunce, se rovněž vyskytují při zrodu velmi hmotných hvězd.