Aktuality AK

Skupina astrofyziků na University of Cambridge, jejímiž vedoucími byli Farzana Meru a Attila Juhász, použila teoretické modely k určení původu nápadných velkorozměrových spirálních útvarů obklopujících blízkou hvězdu. Mladé hvězdy jsou obklopeny hustými protoplanetárními disky z plynů a prachu a uvnitř těchto disků vznikají planety. Jak planety vznikají, je obtížné určit na základě samotných pozorování, neboť z našeho pohledu jsou přesné detaily procesu ukryté.

Bude to vyžadovat více než šest let přípravy. Avšak pokud budou dlouho očekávané stopy života na Europě nalezeny, nově navrhované spojení americko-evropské cesty k tajemnému měsíci planety Jupiter bude stát za to. Plán s názvem „Joint Europa Mission“ (společná mise k Europě) byl představen 24. dubna 2017 ve Vídni (Rakousko) na výročním zasedání European Geoscience Union. Jestliže se na tom obě organizace dohodnou a NASA a Evropská kosmická agentura ESA spojí své síly k uskutečnění plánované mise, její start by mohl být realizován kolem roku 2025.

Temná hmota je záhadnou látkou, protože ji nemůžeme ve skutečnosti „vidět“. Avšak ani to nezabránilo vědcům v jejím zkoumání a možnosti vytvářet o ní různé teorie. Jedna teorie říká, že by ve vesmíru měla existovat vláknitá struktura temné hmoty spojující galaxie navzájem mezi sebou. Astronomům z University of Waterloo se nyní podařilo zobrazit vůbec poprvé jedno takové vlákno temné hmoty mezi dvěma galaxiemi v podobě jakéhosi mostu.

Astronomové objevili neobvyklý způsob k vystopování pulzarů – rychle rotujících zaniklých hmotných hvězd. Tento postup může vést k odhalení nových druhů těchto rotujících pozůstatků hvězd. I přes jejich vysoké energie jsou pulzary obvykle obtížně pozorovatelné. Vyzařují nejčastěji velmi intenzivní úzké svazky rádiových vln, které „ozařují“ oblohu podobně jako maják, avšak radioteleskopy je mohou zaregistrovat pouze v tom případě, že jejich jednotlivé svazky zasáhnou Zemi.

Hubbleův kosmický teleskop HST byl vypuštěn 24. dubna 1990 na palubě raketoplánu Discovery a následujícího dne naveden na oběžnou dráhu kolem Země. Z jeho polohy vysoko nad zkreslujícím vlivem zemské atmosféry pozoruje HST okolní vesmír v oboru blízkého ultrafialového, viditelného a blízkého infračerveného záření. V průběhu uplynulých 27 let vedla pozorování HST k průlomovým objevům, které způsobily doslova revoluci v oblasti astronomie a astrofyziky.

Astronomové z Francie, Itálie a USA objevili, jak se domnívají, důkazy obřích tsunami vyskytujících se na Marsu přibližně před třemi miliardami roků v důsledku pádu velkého asteroidu do tehdejšího oceánu. Ve svém článku publikovaném v časopisu Journal of Geophysical Research popisují důkazy uskupení určitých obrysů. Domnívají se, že tsunami jsou velmi pravděpodobným faktorem, který vedl k vytvoření některých pozorovaných unikátních útvarů na planetě.

Titulek článku věstí novou konspirační teorii. Šedesát let nám tají, jak to bylo se vznikem života! Kdo? Vláda? NASA? Vědci v tajných laboratořích? Tak to není. Přes šedesát let nám ale skutečně unikala závažná skutečnost spojená s nejslavnějším experimentem, který se jako první pokusil odpovědět na otázku, zda za podmínek předpokládaných na samém počátku existence naší planety, mohly vzniknout základní stavební kameny života. Čeští vědci spolu s francouzskými kolegy oblékli slavný Millerův experiment do nových šatů a zjistili, že v reakční soustavě musí vznikat základní jednotky genetického kódu.

Vědci ze Southwest Research Institute (SwRI) objevili plynný vodík v gejzírech plynů tryskajících nad povrch Saturnova měsíce Enceladus. Analýza dat z kosmické sondy NASA s názvem Cassini ukázala, že přítomnost plynného vodíku lze nejlépe vysvětlit na základě chemických reakcí mezi kamenným jádrem měsíce a teplou vodou z podpovrchového oceánu. Objevy vědeckého týmu pod vedením SwRI naznačují, že dno oceánu na měsíci Enceladus může obsahovat útvary analogické hydrotermálním průduchům na Zemi, které, jak známo, podporují rozmanitý život na mořském dně.