Nový školní rok je v plném proudu a spolu s ním se znovu rozběhl také náš astronomický kroužek. Ve druhém školním týdnu proběhla první společná schůzka, na které se vedle známých tváří objevili i noví zájemci. Do letošního roku tak vstupujeme s jedenácti účastníky a před sebou máme další pořádnou porci vesmíru. Čeká nás směs pozorování, experimentů, badatelských úkolů i menších projektů. Vyzkoušíme si například stavbu Hanojské věže, chemický semafor nebo pokusy z paprskové optiky. Nebude ale chybět ani práce s astronomickými aplikacemi ve virtuálním prostředí, pozorování Slunce a samozřejmě také skutečné večerní výpravy za planetami, hvězdami a dalšími objekty noční oblohy.
Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
Čína plánuje vyslat pojízdné vozítko na Mars
06.09.2016
Čína představila návrhy kosmické sondy a vědecké pojízdné laboratoře, které plánuje vyslat k rudé planetě Mars koncem tohoto desetiletí v průběhu mise, která se stane bezprecedentní výzvou pro čínský kosmický průmysl.
Čína, která vkládá miliardy do svého kosmického programu a pracuje na tom, aby se stala významným konkurentem NASA a ESA, oznámila v dubnu 2016 cíl vyslat kosmickou sondu „kolem roku 2020“ na oběžnou dráhu kolem Marsu společně s přistávacím modulem, který dopraví na povrch rudé planety pojízdnou vědeckou laboratoř.
Nová čínská nosná raketa Long March-5 odstartuje z kosmodromu Wenchang na ostrově v provincii Hainan v létě roku 2020, uvádí agentura Xinhua, která cituje slova Ye Peijian, specialisty mise. Přistávací modul se oddělí od orbiteru na konci jeho zhruba sedmiměsíční cesty a přistane poblíž rovníku planety Mars, kde pojízdná laboratoř zahájí výzkum povrchu, dodává Ye Peijian.
Vědecká pojízdná laboratoř o hmotnosti zhruba 200 kilogramů se bude pohybovat na šesti kolech, bude vybavena čtyřmi panely slunečních baterií a její životnost je plánována na 92 dnů, uvádějí Xinhua a další čínská média.
Dr. Wu Ji, ředitel Národního vesmírného vědeckého centra (National Space Science Centre) v Beijingu, které vyvíjí vědecké přístroje pro využití v kosmu, prohlásil, že orbiter ponese na své palubě mimo jiné i detektory částic, kamery pro mapování povrchu a přístroje schopné registrovat metan, jehož přítomnost může být známkou biologických procesů existujících na Marsu.
Vozítko bude mít na své palubě 13 souprav vědeckého vybavení včetně velmi malé citlivé kamery a radaru k průzkumu podpovrchových vrstev horniny a vnitřní struktury Marsu, a také ke studiu atmosféry a a pátrání po přítomnosti vody a ledu. Průzkum může odhalit mnoho informací o minulosti a současnosti rudé planety.
I když je tento projekt velmi ambiciózní, hlavní projektant mise Zhang Rongqiao prohlásil, že jejím cílem bude rovněž demonstrovat technologie potřebné pro bezprecedentní misi, jejímž úkolem bude v roce 2030 odběr vzorků z povrchu Marsu a jejich doprava do pozemských laboratoří.
První čínská pojízdná laboratoř Yutu určená k výzkumu Měsíce byla vypuštěna v roce 2013 a přestože ji sužovaly mechanické problémy, daleko překročila plánovanou životnost. Činnost roveru byla definitivně ukončena počátkem srpna 2016.
První pokus Číny o vyslání kosmické sondy na oběžnou dráhu kolem Marsu skončil neslavně v roce 2011. Malá sonda s názvem Yinghuo-1 odstartovala společně s ruskou sondou Fobos-Grunt; pro závadu na ruské raketě se však navedení k Marsu nezdařilo.
http://phys.org/news/2016-08-china-unveils-mars-rover-concept.html a http://gbtimes.com/china/china-unveils-its-mars-2020-probe-and-science-goals
autor: František Martinek
Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz