Hned v prvních dnech roku 2025 jsme dosáhli v rámci projektu velké modernizace Hvězdárny Valašské Meziříčí dalšího významného cíle. Po více než deseti letech můžeme změnit první příčku ve velikosti primárního zrcadla našeho největšího dalekohledu - od počátku roku 2025 patří půlmetrovému zrcadlovému dalekohledu typu Newton.
Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Mnozí z vás si jistě všimli, že v posledních dnech se na internetu, převážně na webech věnujících se astronomii, objevují fotky zelenkavé komety pořízené v různých částech světa. Kromě toho zde lidé píší zkušenosti a zážitky s jejím pozorováním, a to dokonce i z měst. O jakou kometu se tedy jedná a můžeme ji vidět pouhým okem?
Proč je naše Země tak výjimečná? Proč je pro planety důležité magnetické pole? A jakto, že si ho Země udržela po dobu několika miliard let až do teď? A proč ho Mars ztratil? Obzvlášť v době, kdy se velká část astronomické obce "honí" za objevy nových obyvatelných světů jsou tyto otázky velmi důležité. Čím je tedy Země odlišná od ostatních planet, že zrovna zde vznikl život?
Dnes je to přesně 10 let, kdy sonda Huygens vstoupila do dějin a to tím, že přistála na největším Saturnově měsíci Titan. Jednalo se o první úspěšné přistání ve vnější sluneční soustavě. Toto přistání proběhlo přesně v 13:34 SEČ (12:34 GMT) dne 14. ledna 2005.
Zdá se, jako by na tomto působivém snímku chyběly některé hvězdy. Tmavá plocha ve hvězdném poli však není skutečná díra, ale oblast napěchovaná plynem a prachem. Tento temný oblak nese označení LDN 483 – což je zkratka anglického označení 'Lynds Dark Nebula 483'. Temné oblaky, jako je tento, představují oblasti budoucího zrodu hvězd. Uvedený snímek oblaku LDN 483 a jeho okolí byl pořízen dalekohledem MPG/ESO s primárním zrcadlem o průměru 2,2 m vybaveným širokoúhlou kamerou WFI (Wide Field Imager), který pracuje na observatoři ESO/La Silla.
Jedna ze složek binárního systému, známá jako HIP 85 605, je na kolizní dráze s naší Sluneční soustavou. Hvězda se nachází ve vzdálenosti 16 světelných let a ze Země ji můžeme pozorovat v souhvězdí Herkula. Tato hvězda nebyla dosud ničím výjimečná. Díky výzkumu, který provedl Dr. Coryn Bailer-Jones z Max-Planck-Institutu Astronomie u Heidelbergu, se však stala zajímavou. Nachází se totiž na kolizní dráze s naší Sluneční soustavou.
Kosmická sonda NASA s názvem Dawn zahájila závěrečnou fázi přibližování k trpasličí planetě Ceres, k největšímu tělesu pásu asteroidů, aby uskutečnila detailní průzkum tohoto doposud nezmapovaného tělesa.
Na začátku roku 2015 nás přivítá jeden z největších meteorických rojů – Kvadrantidy. Kvadrantidy jsou známé svým velmi ostrým maximem (obvykle trvání kolem 4 hodin) a i přes rušení Měsícem je tento rok maximum ve velmi příznivém čase, kdy se již bude radiant roje (bod ze kterého meteory jakoby vylétávají) nacházet poměrně vysoko nad obzorem. Maximum tohoto roje bude ve 3h ráno 4. ledna 2015. Meteory tohoto roje se pohybují poměrně rychle a během hodiny jich vzhledem k rušení Měsícem můžeme vidět kolem 40.
Tento působivý snímek hvězdokupy M 47 byl pořízen na observatoři ESO/La Silla pomocí dalekohledu MPG/ESO s primárním zrcadlem o průměru 2,2 metru, který je vybaven kamerou WFI (Wide Field Imager). Této mladé otevřené hvězdokupě dominují zářivě jasné modré hvězdy, v kontrastu s nimi zde však také nalezneme několik rudých obrů.
Na nedávném setkání ESO Council, nejvyššího výkonného orgánu Evropské jižní observatoře, jeho členové 'dali zelenou' stavbě dalekohledu E-ELT (European Extremely Large Telescope), která proběhne ve dvou fázích. Pro první fázi, která zahrnuje veškeré stavební náklady až po dokončení plně funkčního dalekohledu se sadou přístrojů v horizontu deseti let, byly schváleny prostředky ve výši asi 1 miliardy Euro. Nový dalekohled přinese mimořádné objevy na poli výzkumu exoplanet, složení hvězd, blízkých galaxií i vzdáleného vesmíru. V rámci tohoto projektu bude v příštím roce přidělen největší kontrakt v historii ESO – na stavbu budovy dalekohledu a základní konstrukce E-ELT.