Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Již tento týden vrcholí aktivita nejznámějšího meteorického roje zvaného Perseidy, někdy též Slzy Svatého Vavřince. Nejlepší podmínky pro letošní pozorování nastávají dvě noci po sobě, a to ze čtvrtku na pátek (z 11./12. srpna) a z pátku na sobotu (12./13.srpna). V průběhu obou nocí můžeme na obloze vidět až 70 meteorů za hodinu. Ideální potom je pozorování roje mezi půlnocí a 4. hodinou ranní.
Letos nám pozorování Perseid zpříjemní také další událost, konjunkce dorůstajícího Měsíce se dvěma planetami Sluneční soustavy, Marsem a Saturnem, a jasnou hvězdou v souhvězdí Štíra, Antarem.
V době Perseid můžete pozorovat i jiné meteorické roje, Perseidu si však nemůžete s žádným jiným meteorem splést díky jejich rychlosti. Perseidy patří totiž mezi nejrychleji se pohybující meteory. Název roje je odvozen od souhvězdí Persea, ze kterého meteory jakoby zdánlivě vylétají. Radiant roje (místo, ze kterého meteory jakoby vylétávají) se nachází v době maxima v horní – severovýchodní polovině souhvězdí Persea. Vzhledem k tomu, že toto souhvězdí u nás vůbec nezapadá, létají meteory po celou noc.
První zmínky o Perseidách pochází z Číny z roku 36 n. l., V záznamech z této doby je uvedeno, že během jedné noci bylo pozorováno více než 100 meteorů. Do 11. století se nachází četné odkazy v čínských, japonských a korejských záznamech. Naproti tomu, v období mezi 12. - 19. stoletím neexistují skoro žádné zápisky o pozorování.
Ke svému druhému jménu přišly Perseidy díky Svatému Vavřinci, který žil v polovině 3. století. Ten byl jedním z církevních hodnostářů strážících majetek v Římské říši. Při pronásledování Křesťanů prý neuposlechl příkaz krutého římského císaře Valeriána odevzdat církevní majetek vládci a raději jej rozdal chudým. Několik dní po jeho popravě 10. srpna 258 podle lidí z nočního nebe padaly třpytivé slzy a od této události jsou Perseidy lidově známé jako „slzy svatého Vavřince“. Měsíc srpen tak navždy zůstal měsícem hojnosti meteorů, a to hlavně právě kolem 10. srpna, kdy každoročně probíhají oslavy svatého Vavřince.
Za objevitele Perseid je považován Adolphe Quetelet z Belgie, který v roce 1835 oznámil, že pozoroval spršku meteorů s aktivitou v srpnu, jež vycházela ze souhvězdí Persea. První pozorovatel, který však poskytl údaje o hodinových počtech, byl o čtyři roky později byl E. Heis (Münster). Až o mnoho let později se ukázalo, že se jedná o meteory, jejichž mateřským tělesem je periodická kometa 109P/Swift-Tuttle. Na shodu dráhy Perseid s touto kometou jako první upozornil italský astronom Giovanni Schiaparelli.
Kometa s periodou 134 let se naposledy u Slunce objevila v roce 1992. Znovu se k němu přiblíží až v roce 2126. Pravidelně nám ji ale připomíná roj Perseid tím, jak Země každý rok mezi 17. červencem a 24. srpnem prochází na své dráze skrze prachový proud rozptýlený za kometou.
Pozorovat může opravdu každý. Není potřeba žádné zvláštní vybavení. Stačí si najít vhodné místo nejlépe daleko od města s co nejlepším výhledem na noční oblohu. Pozorovat úkaz je nejvhodnější vleže, například ve spacáku nebo na lehátku. Musíme tedy jen doufat, že se počasí na konci týdne opět umoudří a vrátí se k nám jasná obloha.
Zdroj: http://www.imo.net/
autor: Sylvie Gorková