Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


03.12.2019
Spolupráce se Sekcí proměnných hvězd a exoplanet - ocenění činnosti

Pozorování proměnných hvězd probíhá na hvězdárně ve Valašském Meziříčí v éře digitálních CCD kamer dvacet let. Za tu dobu bylo pořízeno mnoho zajímavých dat a dosaženo i několika významných objevů. Od roku 2017 funguje na hvězdárně ve Valašském Meziříčí vzdáleně přístupný dalekohled Sekce proměnných hvězd a exoplanet. S jeho pomocí student olomouckého gymnázia Vojtěch Dienstbier pozoroval nově objevenou proměnnou hvězdu a jeho práce byla oceněna v soutěži Česká hlavička 2019 v kategorii UNIVERSUM.

22.10.2019
Slavnostní shromáždění u příležitosti 90 let Ballnerovy hvězdárny

V pátek 18. října 2019 proběhlo slavnostní setkání u příležitosti výročí založení Ballnerovy hvězdárny. Ta vznikala ze soukromých prostředků Antonína Ballnera (1900-1972) v letech 1929 až 1935. Mezi slavnostními hosty byli přítomni nejen zástupci odborné veřejnosti, ale i představitelé vedení města Valašské Meziříčí, a především zástupci rodiny Antonína Ballnera v osobě jeho vnučky Růženy Jungbauerové.

16.09.2019
Astronomický kroužek 2019/2020

Ve středu 18. 9. 2019 v 15.30 hodin se uskuteční na hvězdárně zahajovací schůzka astronomického kroužku pro všechny (téměř) příznivce denní a noční oblohy.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Venuše byla v minulosti obyvatelnou planetou

Venuše byla v minulosti obyvatelnou planetou

17.08.2016

Venuše byla v minulosti obyvatelnou planetou. Aspoň podle nejnovějšího výzkumu americké kosmické agentury NASA. Podle ní byl na Venuši před 3,5 miliardami let mělký oceán a povrch planety byl jen mírně chladnější než povrch dnešní Země.

Jak vědci zjistili, jak vypadala dávná Venuše? 

Vědci z Goddardova institutu pro výzkum vesmíru v New Yorku (GISS), který spadá pod kosmickou agenturu NASa využili techniku modelování klimatu. Použili stejný klimatický model, který byl vytvořen pro sledování globálního oteplování na Zemi.

Vědci se dlouho domnívali, že Venuše je vytvořena z ingrediencí podobným pozemským, ale během vývoje následovala jiná evoluční cesta. Na myšlenku, že na planetě mohl být dříve oceán, poprvé poukázaly výsledky měření z mise Pioneer z roku 1980. Nicméně, Venuše je blíže ke Slunci než Země, tudíž dostává mnohem více slunečního světla. Voda na planetě Venuše se tak časem vlivem narůstající teploty vypařila a následně se vodní molekuly střetly s částicemi slunečního větru, což vedlo k jejich rozpadu na kyslík a vodík a úniku volných částic z atmosféry. Bez vody na povrchu, oxidu uhličitého v atmosféře došlo k nekontrolovatelnému skleníkovému efektu, který vytvořil současné podmínky na planetě.

Při nynější modelaci museli vzít vědci v potaz, že Slunce před 3,5 miliardami let zářilo o 30 procent méně než dnes. K novému výzkumu byly také využity topografická data ze sondy Magellan. Výsledky ukazují, že Venuše mohla být v minulosti velmi odlišné místo oproti tomu dnešnímu.

Michael Way, autor studie, popsal dávné podmínky na Venuši: „Podnebí na Venuši bylo poměrně mírné ve srovnáním s tím dnešním. Jeden z našich předpokladů zahrnutých v modelu je, že Venuše měla stejnou rychlost otáčení i před 3,5 miliardami let. Rychlost otáčení hraje klíčovou roli v dynamice vývoje klimatu. Předchozí studie totiž ukázaly, že planety podobné Zemi, které rotují pomaleji, absorbují daleko více slunečního toku do své atmosféry a přesto si udrží poměrně nízké teploty. Nikdo předtím nezkoumal, jak by to vypadalo v případě Venuše. A my jsme zjistili, že skutečně měla možná mírné klima.“

Právě rotace je v modelování klimatu důležitý faktor. A Venuše rotuje velmi pomalu. Na Venuši je jeden den 177 pozemských dní, což znamená, že každé místo je vystaveno slunečnímu záření po dobu 2 měsíci. To způsobilo na Venuši silnou vrstvu mraků a deště, snížilo to zahřívání povrchu a výsledkem byly průměrné teploty o něco nižší, než jsou dnes na Zemi. Důležité je, že dříve se předpokládalo, že pomalá rotace planety je způsobena hustou atmosférou Venuše. Ale nové výzkumy ukázaly, že planety mohou mít stejně pomalou rotaci i při řidké atmosféře. Což navedlo vědce použít při modelování dávného klimatu Venuše dnešní rychlost její rotace.

V současnosti je Venuše nehostinná a pekelná planeta s teplotou kolem 460 stupňů Celcia na povrchu. A má hustou atmosféru, která se skládá především z oxydu uhličitého. Což způsobuje silný skleníkový efekt, který je hlavním důvodem vysokých teplot, což způsobe neexistenci kapalné vody. Jinak je Venuše nejpodobnější Zemi, co se týče velikosti a gravitace v naší Sluneční soustavě.  

Podle vědců z Goddardova institutu mohlo zůstat klima na Venuši zůstat obyvatelné pro živé organismy až do doby před 715 miliony lety. Předpokládá se tedy, že Venuše podobně jako Země mohla mít oceány kapalné vody. Takže v dávné době tam život být mohl. Pokud měla Venuše mělké oceány tak jak předpokládáme v modelu, atmosféru ne příliš odlišnou od současné Země a rotovala pomalu, mohla tam být kapalná voda.   Zda také život však s jistotou říct nelze. Důvod je zřejmý, nejsme si stoprocentně jisti, jak vznikl život na Zemi. Avšak podmínky pro vznik života byly podobné těm, jaké předpokládáme na planetě Zemi.

Výzkum byl proveden v rámci NASA jako součást programu Nexus for Exoplanet Systém Science (NexSS), jehož cílem je urychlit hledání života na planetách obíhajících kolem jiných hvězd, tím, že kombinuje poznatky z oblasti astrofyziky, planetární vědy, vědy o Zemi atd.

Výsledky tohoto výzkumu právě ukazují na důležitost rotace a topografie planety.  A to především proto, že chceme porozumět klimatické historie planet podobné Venuši také v jiných planetárních soustavách. Jedná se o tzv. exoplanety, jejichž počet neustále narůstá.

Výzkum má přímé důsledky pro budoucí mise NASA, jako je např.  vesmírný dalekohled Jamese Webba, který se pokusí rozpoznat případné obyvatelné planety a charakterizovat jejich atmosféru.

Výsledky výzkumu byly publikované tento týden v časopise Geophysical Research Letters. 

 

Zdroj: http://www.giss.nasa.gov/research/news/20160811/

autor: Sylvie Gorková


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje