Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
Zřizovatelem organizace je
   


18.03.2024
Hvězdárna na Den hvězdáren a planetárií představila nové modely Slunce a Země

Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.

05.01.2024
Činnost Klubu nadaných dětí ve školním roce 2023/2024

Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.

15.12.2023
Zapomenuté výročí – Bohumil Maleček

V letošním roce uplynulo 100 let od narození Ing. Bohumila Malečka CSc., který působil na hvězdárně ve Valašském Meziříčí v letech 1961-1989 nejen jako ředitel, ale i jako odborný pracovník a organizátor sítě pozorovatelů zákrytů hvězd tělesy sluneční soustavy. Vystudovaný geoget se specializací na astronomickou geodézii. 

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Hvězdná laboratoř ve Střelci

Hvězdná laboratoř ve Střelci

10.08.2016

ESO 028/16 tisková zpráva

Malý shluk jasných modrých hvězd v levém horním rohu tohoto snímku, jehož mamutí originální verze má rozlišení 615 megapixelů, je pro vědce dokonalou kosmickou laboratoří, ve které mohou zkoumat život a smrt různých typů hvězd. Hvězdokupa známá pod označením M18 (Messier 18) je složena ze stálic, které vznikly společně, ze stejného mohutného oblaku plynu a prachu. Záběr, který zachycuje rovněž červeně zářící oblaky vodíku a temné prachové filamenty, byl pořízen pomocí dalekohledu VST (VLT Survey Telescope) na observatoři ESO/Paranal v Chile.

Hvězdokupu M18 objevil Charles Messier během pátrání po kometách a zanesl ji do svého katalogu nehvězdných mlhavých objektů (Messier Objects) pod pořadovým číslem 18 [1]. Nachází se v naší Galaxii asi 4 600 světelných let od Slunce a na obloze byste ji našli v souhvězdí Střelce (Sagittarius). Skládá se z mnoha sesterských hvězd slabě vázaných k sobě působením gravitace. Takovému uskupení astronomové říkají otevřená hvězdokupa (open cluster).

V naší Galaxii známe asi tisíc otevřených hvězdokup, které se vzájemně liší velikostí a stářím, což astronomům poskytuje důležité informace o vzniku hvězd, jejich vývoji i závěrečných fázích života. Hlavní výhodou těchto seskupení je, že stálice v dané hvězdokupě vznikly ze stejné hmoty a z pohledu délky jejich života v podstatě najednou. 

Modrá a bílá barva hvězd patřících do hvězdokupy M18 je známkou jejich mládí, tyto stálice jsou pravděpodobně staré jen asi 30 milionů let. Díky společnému vzniku v jedné hvězdokupě můžeme o těchto hvězdách říci, že veškeré pozorovatelné rozdíly jsou dány jejich počáteční hmotností a že tedy nevznikají vlivem různé vzdálenosti nebo nestejného složení. Právě díky této vlastnosti jsou hvězdokupy velmi užitečné při upřesňování teorií vzniku a vývoje hvězd.

Astronomové dnes vědí, že většina hvězd vzniká ve skupinách, ze stejného oblaku hmoty, který zkolaboval působením vlastní gravitace. Zbytky plynu a prachu zpočátku obklopující nově vzniklé hvězdy jsou postupně rozfoukány jejich silným hvězdným větrem, což dále oslabuje již tak slabé gravitační pouto, které je pojí dohromady. Nakonec se původně blízké sesterské hvězdy – následkem působení okolních objektů a větších struktur v Galaxii – vydají každá svou cestou. Slunce, naše vlastní hvězda, bylo s největší pravděpodobností kdysi v minulosti také členem nějaké otevřené hvězdokupy, dokud se jeho  sourozenci nerozptýlili po celé Galaxii.

Tmavé pásy táhnoucí se celým snímkem jsou oblasti s vyšší hustotou kosmického prachu, který zastiňuje světlo vzdálenějších hvězd. Slabé načervenalé oblaky, které se zdánlivě vlní mezi hvězdami, jsou složeny z ionizovaného vodíku. Plyn svítí díky silnému ultrafialovému záření mladých horkých hvězd, které zbaví atomy elektronů a přinutí je vydávat slabou záři zachycenou na snímku. Jednoho dne, pokud podmínky v okolí budou příhodné, se i tato hmota může začít hroutit do sebe a naše Galaxie získá další mladé stálice v nové epizodě zdánlivě nekonečného procesu formování hvězd (eso1535).

Tento doslova mamutí snímek, jehož originál má rozměr 30 577 x 20 108 pixelů, byl pořízen pomocí kamery OmegaCAM, která pracuje na dalekohledu VST (VLT Survey Telescope) na observatoři ESO/Paranal v Chile.

 

Zdroj

 

Poznámky

[1] Hvězdokupa M18 (Messier 18) nese rovněž označení NGC 6613 (New General Catalogue).

 

Další informace

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy, která v současnosti provozuje jedny z nejproduktivnějších pozemních astronomických observatoří světa. ESO podporuje celkem 16 zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a hostící stát Chile. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal, nejvyspělejší astronomické observatoři světa pro viditelnou oblast, pracuje Velmi velký dalekohled VLT a také dva další přehlídkové teleskopy – VISTA a VST. Dalekohled VISTA pozoruje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým teleskopem na světě, dalekohled VST je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy ve viditelné oblasti spektra. ESO je významným partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko Paranalu v oblasti Cero Armazones staví ESO nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope), který se stane „největším okem hledícím do vesmíru“.

 

Odkazy

 

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV , Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Richard Hook; ESO Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6655; Mobil: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org


   

Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies