Aktuality AK

Pomocí soustavy dalekohledů VLT (Very Large Telescope) Evropské jižní observatoře ESO vybudované v oblasti Cerro Paranal v Chile zkoumal mezinárodní tým astronomů populaci hmotných hvězd v mladé hvězdokupě VVV CL074. Pozorování vedla k odhalení základních vlastností 25 hvězd, z nichž 19 bylo identifikováno vůbec poprvé. Výsledky pozorování byly představeny v článku publikovaném 4. 7. 2019 na arXiv.org.

Hubbleova konstanta určuje současnou rychlost rozpínání vesmíru a hraje stěžejní roli v kosmologii: může být využita ke stanovení velikosti a stáří vesmíru, stejně tak může posloužit jako dokonalý nástroj pro interpretaci pozorování vesmírných objektů a jevů. Mezinárodní tým astronomů použil kombinaci detekce gravitačních vln a rádiových pozorování úkazu GW170817, kdy došlo ke splynutí dvou neutronových hvězd pozorovaného v roce 2017, a to k určení mnohem přesnější hodnoty Hubbleovy konstanty.

Představte si ohňostroj probíhající jako zpomalený film, který započal explozí před 170 roky a stále ještě pokračuje. Tento typ ohňostroje nebyl zažehnut v zemské atmosféře, ale ve vesmíru velmi hmotnou hvězdou odsouzenou ke zkáze s názvem Eta Carinae, která je větší složkou binárního hvězdného systému. Nové snímky pořízené pomocí Hubbleova kosmického teleskopu HST v oboru ultrafialového záření zachycují expandující plyny vyvržené hvězdou znázorněné červenou, bílou a modrou barvou. Eta Carinae je od Země vzdálena 7 500 světelných roků.

Na ilustračním obrázku v úvodu článku je znázorněn projekt NASA s názvem Dragongly, což je létající dron určený k výzkumu Saturnova nevětšího měsíce Titan. Při využití výhody husté atmosféry a nízké gravitace bude sonda Dragonfly studovat na několika místech ledový povrch měsíce, odebírat vzorky a určovat složení organického materiálu na povrchu Titanu za účelem zjištění obyvatelnosti prostředí, a také zkoumat vývoj chemického složení v období před možným vznikem života.

Astrofyzikové z Western University objevili důkazy potvrzující přímý vznik černých děr smrštěním hmoty, které nepotřebují jako mezistupeň vyvinout se z velmi hmotných hvězd v závěrečném stadiu vývoje. Vytvoření černých děr v mladém vesmíru, zformovaných tímto způsobem, může vědcům poskytnout rovněž vysvětlení přítomnosti extrémně hmotných černých děr ve velmi rané fázi vývoje našeho vesmíru.

Kyanid a oxid uhelnatý jsou smrtelnými jedy pro člověka, avšak sloučeniny obsahující železo, kyanid a oxid uhelnatý v meteoritech bohatých na uhlík, které objevil tým vědců z Boise State University a NASA mohly pomoci rozvoji života na Zemi. Tyto mimozemské sloučeniny nalezené v meteoritech se podobají aktivním místům u tzv. hydrogenáz, což jsou enzymy, které pomáhají získávat energii bakteriím a archebakteriím (archea) rozkladem molekul vodíku (H₂). Závěry vědců naznačují, že tyto sloučeniny byly rovněž přítomny na mladé Zemi ještě předtím, než se zde objevil život. A to v období, kdy Země byla nepřetržitě bombardována meteority a atmosféra byla pravděpodobně bohatá na vodík.

Astronomové používající přístroj CARMENES (Calar Alto high-Resolution search for M dwarfs with Exoearths with Near-infrared and optical Échelle Spectrographs) na observatoři Calar Alto Observatory objevili jasný důkaz existence dvou potenciálně obyvatelných exoplanet obíhající kolem tzv. Teegardenovy hvězdy (Teegarden’s Star), nejjasnější a jedné z nejbližších mimořádně studených trpasličích hvězd v sousedství Slunce.

Výzkumníci využívající radioteleskop ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) pozorovali nejranější kombinovaný signál kyslíku, uhlíku a prachu z galaxií, pocházející z doby před 13 miliardami roků. Na základě porovnání s jinými signály astronomové určili, že pozorovaná galaxie je ve skutečnosti dvojicí objektů ve fázi splynutí, což z nich dělá nejranější příklad doposud pozorované srážky galaxií.

Astronomové objevili prostřednictvím Hubbleova kosmického teleskopu HST, že žlutě zbarvené oblasti na povrchu Europy, druhého Galileovského měsíce podle vzdálenosti od planety Jupiter, jsou ve skutečnosti pokryty chloridem sodným, což je známá kuchyňská sůl. Z objevu, který byl 12. 6. 2019 publikován v časopise Science Advances, vyplývá, že podpovrchový oceán Europy se chemickým složením podobá pozemským oceánům více, než jsme doposud předpokládali.