Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů. KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet. Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.
Hvězdárnu zde můžete sledovat pod jménem astro_hvm a mít tak sice méně odbornou, ale zato přístupnější formu informování nejširší veřejnosti o naší činnosti jako na dlani.
Kometa C/2016 R2 (PanSTARRS) je návštěvníkem vnitřních oblastí Sluneční soustavy ze vzdáleného Oortova oblaku vytvářející velmi komplexní ohon, ve kterém převládá modré světlo. Chvost je mimořádně bohatý na oxid uhelnatý a dusík. Vyplývá to z pozorování, která uskutečnili astronomové na pařížské observatoři pod vedením Nicolase Bivera. C/2016 R2 je dynamické staré těleso z Oortova oblaku s odhadovanou oběžnou periodou kolem 21 600 roků.
Byla objevena 7. 9. 2016, obíhá po velmi výstředné eliptické dráze se sklonem 58° vůči ekliptice, poloosa její dráhy činí 740 astronomických jednotek (AU). C/2016 R2 je velmi neobvyklá kometa. Na podzim roku 2017, zatímco se přibližovala ke Slunci, předváděla svou komu i ohon v odstínech tmavě modré barvy. Naproti tomu běžné komety vykazují prachový ohon a komu v neutrální či nažloutlé barvě, což je důsledkem rozptylu slunečního záření na zrníčkách prachu.
„Komety jsou většinou původními pozůstatky formování Sluneční soustavy před 4,6 miliardami roků,“ říká Nicolas Biver se spoluautory, kteří uskutečnili výzkum složení komety C/2016 R2 na různých vlnových délkách elektromagnetického spektra. „Výzkum složení kometárních ledů poskytuje klíč k fyzikálním podmínkách a chemickým procesům, které hrály roli v prapůvodní sluneční mlhovině v době vzniku komet.“
Astronomové pozorovali kometu C/2016 R2 ve dnech 23. a 24. ledna 2018 pomocí radioteleskopu IRAM (Institut de radioastronomie millimetrique) o průměru 30 metrů, který se nachází na Pico Veleta, Sierra Nevada ve Španělsku. Od ledna do března 2018 ji studovali pomocí radioteleskopu Nançay radio telescope (NRT). Detekovali přitom přítomnost oxidu uhelnatého, vody, metanolu, formaldehydu, dusíku, kyanovodíku, sirovodíku a sirouhlíku.
„Složení komy v případě komety C/2016 R2 je velmi odlišné od všech ostatních doposud pozorovaných komet, které jsou bohaté na dusík a oxid uhelnatý a naopak chudé na prach,“ vysvětlují astronomové. „Z toho vyplývá, že tato kometa může náležet k velmi vzácné skupině komet vytvořených daleko od Slunce, za linií vytváření ledů dusíku. Alternativním vysvětlením může být skutečnost, že kometa C/2016 R2 je fragmentem velkého a diferencovaného tělesa za drahou Neptunu s charakteristickými vlastnostmi objektů obohacených o vrstvy těkavých látek.“
Astronomové rovněž zjistili, že jádro komety ztrácelo přibližně 5 tun oxidu uhelnatého každou sekundu.
„Kometa C/2016 R2 reprezentuje rodinu komet, které jsme zatím pozorovali jen výjimečně zhruba jednou za století,“ dodávají astronomové. „Kromě C/1908 R1 (Morehouse) a C/1961 R1 (Humason) jsou dalšími kandidáty komety 29P/Schwassmann-Wachmann 1 a C/2002 VQ94 (LINEAR), které vykazovaly optické spektrum s dominancí výrazných emisí iontů oxidu uhelnatého a dusíku charakterizující hojnost oxidu uhelnatého a dusíku s vysokým poměrem dusíku/oxidu uhelnatému. Rozdílnost poměru prach/plyn pozorovaného u těchto komet může podporovat druhou variantu původu, podle níž jsou tyto komety fragmenty kolizí odlišných trans-neptunických těles.“
Objev byl publikován v časopise Astronomy & Astrophysics.
Zdroj: http://www.sci-news.com/astronomy/blue-comet-c2016-r2-06506.html
autor: František Martinek