Na počátku ledna tohoto roku organizovala hvězdárna pro členy astronomického kroužku školní kolo astronomické olympiády v kategorii EF (8. a 9. třída.). Za necelých 60 minut museli její účastníci odpovědět na cca 20 otázek a vypočítat několik příkladů. Tak například museli znát termíny jako radiant, atmosférická refrakce anebo Langrandeův bod. Matematicky pak měli zvládnout např. výpočet rychlosti vzdalování hvězdy.
Od září 2022 bude Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. nabírat nové zájemce do Klubu nadaných dětí, který zde funguje pod záštitou Dětské mensy již od roku 2019.
Ve školním roce 2022/2023 otevíráme klub pro děti, které budou v tomto školním roce navštěvovat 3. – 5. třídu ZŠ.
Touha prozkoumat stratosféru a její vliv nejen na živé organismy stojí za projektem s názvem Společně na hranici vesmíru. Jeho cílem je vytvořit, podpořit a udržet malé vývojové a výzkumné týmy složené z techniků a výzkumníků z obou stran česko-slovenské hranice. Projekt jsme začali realizovat v listopadu 2020 a i přes nepřízeň okolních podmínek, úspěšně pokračuje.
Velké Magellanovo mračno, trpasličí galaxie nacházející se ve vzdálenosti 160 000 světelných roků, má ve svém disku protiběžnou hvězdnou populaci (obíhající proti směru hlavního proudu). V článku publikovaném v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society: Letters, astronomové Benjamin Armstrong a Kenji Bekki z ICRAR (International Centre for Radio Astronomy Research) se sídlem na University of Western Australia navrhli scénář, podle kterého je původ této hvězdné populace důsledkem splynutí s další trpasličí galaxií před více než 3 miliardami roků.
„Většina hvězd ve Velkém Magellanově mračnu obíhá kolem středu galaxie ve směru pohybu hodinových ručiček. Avšak astronomové zjistili, že některé hvězdy obíhají v protisměru,“ říká Benjamin Armstrong. „Na chvíli jsme si mysleli, že tyto hvězdy mohou pocházet z jeho průvodce – Malého Magellanova mračna. Další naše představa byla, že tyto hvězdy mohou pocházet ze srážky s jinou galaxií, ke které došlo v dávné minulosti.“
V nové studii astronomové použili počítačové modelování k simulaci srážky dvou galaxií. „Zjistili jsme, že při tomto druhu srážky můžeme skutečně obdržet zcela přesvědčující opačný směr oběhu hvězd po uskutečněném splynutí galaxií,“ říká Benjamin Armstrong. „To je v souladu s tím, co vidíme, když galaxie skutečně pozorujeme.“
Tento objev může pomoci vysvětlit problém, který trápí astronomy již mnoho let – proč hvězdy ve Velkém Magellanově mračnu jsou obecně buď velmi staré nebo naopak velmi mladé.
„V galaxiích se nacházejí velké útvary označované jako hvězdokupy,“ říká Benjamin Armstrong. „Hvězdokupy obsahují velké množství hvězd, které mají velmi podobné stáří, protože se zrodily v obdobném prostředí. V naší Galaxii jsou všechny hvězdokupy velmi staré. Avšak ve Velkém Magellanově oblaku máme jak velmi staré hvězdokupy, stejně tak uskupení, která jsou naopak velmi mladá – a nic mezi tím. To je známo jako ´problém věkové mezery´,“ dodává Benjamin Armstrong.
„Protože ve Velkém Magellanově oblaku pozorujeme znovu zahájenou tvorbu hvězd, může to svědčit o uskutečněném splynutí galaxií. Objev může také pomoci vysvětlit, proč Velké Magellanovo mračno vypadá, jako by mělo tlustý disk. Naše práce je stále ještě v počátcích, avšak naznačuje, že tento typ procesů mohl být v minulosti zodpovědný za vznik hustějšího disku,“ doplňuje Benjamin Armstrong.
Zdroj: http://www.sci-news.com/astronomy/large-small-magellanic-clouds-triplet-system-06426.html
autor: František Martinek