Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


03.12.2019
Spolupráce se Sekcí proměnných hvězd a exoplanet - ocenění činnosti

Pozorování proměnných hvězd probíhá na hvězdárně ve Valašském Meziříčí v éře digitálních CCD kamer dvacet let. Za tu dobu bylo pořízeno mnoho zajímavých dat a dosaženo i několika významných objevů. Od roku 2017 funguje na hvězdárně ve Valašském Meziříčí vzdáleně přístupný dalekohled Sekce proměnných hvězd a exoplanet. S jeho pomocí student olomouckého gymnázia Vojtěch Dienstbier pozoroval nově objevenou proměnnou hvězdu a jeho práce byla oceněna v soutěži Česká hlavička 2019 v kategorii UNIVERSUM.

22.10.2019
Slavnostní shromáždění u příležitosti 90 let Ballnerovy hvězdárny

V pátek 18. října 2019 proběhlo slavnostní setkání u příležitosti výročí založení Ballnerovy hvězdárny. Ta vznikala ze soukromých prostředků Antonína Ballnera (1900-1972) v letech 1929 až 1935. Mezi slavnostními hosty byli přítomni nejen zástupci odborné veřejnosti, ale i představitelé vedení města Valašské Meziříčí, a především zástupci rodiny Antonína Ballnera v osobě jeho vnučky Růženy Jungbauerové.

16.09.2019
Astronomický kroužek 2019/2020

Ve středu 18. 9. 2019 v 15.30 hodin se uskuteční na hvězdárně zahajovací schůzka astronomického kroužku pro všechny (téměř) příznivce denní a noční oblohy.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Ze Saturnových prstenců prší na planetu organické látky

Ze Saturnových prstenců prší na planetu organické látky

14.10.2018

Nové výzkumy uskutečněné na základě dat získaných během posledních oběhů sondy NASA s názvem Cassini představují obrovský skok vpřed v našich poznatcích o systému planety Saturn – zejména záhady doposud nikdy nezkoumaného prostoru mezi planetou a jejími prstenci. Některé předjímané představy se ukázaly být chybnými, zatímco se vynořily nové otázky.

Šest vědeckých týmů publikovalo svoje práce 5. října 2018 v časopise Science na základě zjištěných dat sondy Cassini v průběhu závěrečných oběhů kolem Saturnu (tzv. Cassini's Grand Finale), když sonda již spotřebovala veškeré zásoby pohonných hmot. Řídící tým navedl sondu Cassini působivě do těsné blízkosti k Saturnu během posledních 22 oběhů před jejím záměrným zničením (vypařením) během závěrečného vniknutí do atmosféry planety v září 2017.

S vědomím, že poslední dny sondy jsou již sečteny, řídící tým si šel doslova pro zlato. Sonda se pohybovala v prostředí, pro které nebyla konstruována. Zaprvé studovala zmagnetizované prostředí v okolí Saturnu, prolétala skrz prstence obsahující částečky ledu a prachu a „očichávala“ složení atmosféry ve 2 000 km široké mezeře mezi prstenci a horní vrstvou oblačnosti. Nejenže sonda absolvovala poslední průlety kolem Saturnu na hranici svých možností, ale nové objevy dokládají, jak výkonné a kvalitní přístroje se nacházely na její palubě.

Velké množství vědeckých výsledků z období Grand Finale bude teprve publikováno, avšak již zde máme některé nejvýznamnější poznatky:

  • Složité organické sloučeniny vtisknuté do miniaturních vodních kapiček prší směrem dolů ze Saturnových prstenců do svrchní atmosféry planety. Vědci objevili vodu a silikáty, avšak byli překvapeni tím, že rovněž pozorovali metan, čpavek, oxid uhelnatý, dusík a oxid uhličitý. Složení organických látek je odlišné od těch, které byly objeveny na měsíci Enceladus – a rovněž se lišily od měsíce Titan, což znamená, že existují přinejmenším tři odlišné rezervoáry organických molekul v systému planety Saturn.

  • Nejprve se sonda Cassini podívala blíže na to, jak prstence interagují s planetou a pozorovala částice a plyn padající z vnitřních prstenců přímo do atmosféry. Některé částice získávaly elektrický náboj a spirálovitě podél siločar magnetického pole putovaly do vysokých planetárních šířek Saturnu – tento jev je známý jako „déšť z prstenců“. Avšak astronomové byli překvapeni, když zjistili, že ostatní částice jsou rychle unášeny do oblasti Saturnova rovníku. A všechny vypadávají z prstenců intenzivněji, než vědci předpokládali – v množství více než 10 000 kg hmoty za sekundu.

  • Vědci byli překvapeni, když zjistili, že materiál vypadá podobně v mezeře mezi prstenci a atmosférou planety. Věděli, že částice uvnitř prstenců svými rozměry pokrývají oblast od malých po velké částice. Avšak odběr vzorků v mezeře ukázal ponejvíce drobné částice velikosti několika nanometrů odpovídající částicím kouře, což naznačuje, že některé doposud neznámé procesy tyto částice rozmělňují.

  • Saturn je se svými prstenci dokonce více vzájemně propojený, než si astronomové doposud mysleli. Kosmická sonda Cassini odhalila dosud neznámé současné elektrické systémy, které propojují prstence s horními vrstvami Saturnovy atmosféry.

  • Astronomové objevili v okolí Saturnu nové radiační pásy v těsné blízkosti planety, v nichž se soustřeďují nabité částice. Bylo zjištěno, že ačkoliv radiační pásy skutečně křižují nejvnitřnější prstenec, je tento útvar tak řídký, že nemůže bránit vzniku radiačních pásů.

  • Na rozdíl od všech ostatních planet ve Sluneční soustavě, které mají vlastní magnetické pole, je magnetické pole Saturnu téměř dokonale srovnané s rotační osou planety. Nová data ukázala, že sklon rotační a magnetické osy se odlišuje méně než o 0,0095°. (U Země činí rozdíl ve sklonu rotační a magnetické osy přibližně 11°.) Podle všeho vědci znají, jak jsou generována magnetická pole planet, avšak nikoliv u Saturnu. To je záhadou, kterou se fyzikové snaží rozluštit.

  • Sonda Cassini prolétávala nad oběma magnetickými póly Saturnu a přímo studovala regiony, kde je generováno rádiové záření. Objevila jednu z mála nepozemských lokalit, kde vědci byli schopni studovat mechanismus vzniku rádiového záření, který – jak se předpokládá – funguje v celém vesmíru.

Postupné předávání znalostí získaných sondou Cassini z oběhů v období tzv. Velkého finále (Grand Finale) více než ospravedlňuje záměrné riziko ponoření sondy do mezery pod prstenci – přelétající přitom nejsvrchnějšími oblastmi atmosféry Saturnu a okrajem vnitřních prstenců, dodává vědecká pracovnice projektu Linda Spilker.

Téměř všechno ukazuje na to, že region se ukázal být pro astronomy velmi překvapující,“ říká Linda Spilker. „Bylo důležité být zde a studovat oblast, kterou dosud žádná sonda neprolétávala. A výprava se vskutku vyplatila – získaná data jsou senzačně vzrušující.“

Analýza dat z přístrojů na palubě kosmické sondy Cassini bude ještě pokračovat několik let, což pomůže zhotovit přesnější obraz planety Saturn.

Zdroj: https://www.nasa.gov/feature/jpl/groundbreaking-science-emerges-from-ultra-close-orbits-of-saturn

autor: František Martinek


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje