Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.
V tomto článku uvádíme hodnoty vybraných meteorologických prvků měřených na hvězdárně v měsíci KVĚTNU od počátku měření až po současnost. Uvádíme zde pouze některé zajímavé hodnoty teplot a srážek pro přehlednost v několika grafech.
Podrobnější údaje se všemi dostupnými grafy i pro další měsíce naleznete na našich stránkách v sekci "Odborná činnost / Meteorologie", pro květen na následujícím odkaze: KVĚTEN.
Použitá data jsou vlastnictvím Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), s jehož laskavým svolením uvedené přehledy uveřejňujeme.
Na prvním obrázku je graf průměrných měsíčních teplot. Každý bod znázorňuje průměrnou teplotu za měsíc květen (tj. součet průměrných denních teplot dělený 31 (počtem dní)) pro jeden daný rok - kliknutím na obrázek jej lze zvětšit:
Graf 1 (zdroj dat: ČHMÚ) - průměrné měsíční teploty
"Nejchladnějším" květnem, ve vztahu k průměrné teplotě, byl květen roku 1991 s teplotou 9,5 °C, "nejteplejším" v roce 2018 s teplotou 16,4 °C.
Průměrná teplota má jistou vypovídající hodnotu, nic nám ovšem neříká o průběhu počasí během měsíce. Stejná může být například pro měsíc, kdy byly velké výkyvy (několik dnů byl mráz, ale také potom nadprůměrné teploty) a pro měsíc, kdy teplotní výkyvy byly malé a teploty jen mírné. Průměrné hodnoty zahlazují vliv extrémů.
Průměrná denní teplota je vypočítána jako součet teplot změřených v měřicích termínech (7, 14 a 21 hodin místního SEČ), přičemž hodnota ve 21 hodin se bere dvakrát, děleno 4.
Nejchladnějším květnovým dnem byl 11. 5. 1978 s průměrnou denní teplotou 0,9 °C a nejteplejším 16. 5. 1983 s průměrnou denní teplotou 23,4 °C.
Následují obrázek nám ukazuje průběh maximálních hodnot teplot (maximální teplota se měří od 21 hodin předešlého dne do 21 hodin daného dne, ve 2 m) - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:
Graf 2 (zdroj dat: ČHMÚ) - maximální teploty
Nejvyšší květnová teplota a tedy teplotní rekord od začátku měření byl naměřen 30. 5. 2005 a jeho hodnota je 31,5 °C a jedná se o tropický den. Hodnota odpovídající tropickému dni 30 °C byla v květnu překročena v 8 letech.
Dále je uveden průběh minimálních hodnot teplot (měřených ve 2 m nad zemí) - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:
Graf 3 (zdroj dat: ČHMÚ) - minimální teploty
Nejnižší květnová teplota a tedy teplotní rekord od začátku měření byl naměřen 4. 5. 1980 a jeho hodnota je -3,6 °C.
Graf 4 znázorňuje měsíční úhrny srážek - kapalné i pevné ("vodní hodnota") dohromady, tj. celkové množství spadlých srážek za měsíc. Množství srážek se udává v milimetrech (= litrech/m2) - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:
Graf 4 (zdroj dat: ČHMÚ) - srážkové úhrny
V průběhu let dochází k docela velkým výkyvům. Nejvíce srážek spadlo v květnu 2010 a to 261,6 mm, nejméně v květnu 1993 jen 18,6 mm. Nejvíce srážek za jeden den 102,0 mm spadlo 24. 5. 1990. Nejvíce dnů se srážkami (kdy spadlo i neměřitelné množství srážek) 29! se vyskytlo v roce 2010.
Za celou dobu měření se v květnu vyskytly pouze 3 dny, kdy padal sníh 10. a 11. 5. 1978 a 23. 5. 2004. Ani jeden den však sníh nevydržel až do měřicího termínu a roztál.
Kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:
Graf 5 (zdroj dat: ČHMÚ) - sluneční svit
Květen s nejdelším slunečním svitem 282,2 hodiny jsme zaznamenali v roce 1979. Oproti tomu květen s nejkratší dobou slunečního svitu byl zaznamenán v roce 2010 se svitem pouze 77,8 hodin.
autor: Petr Zelený