Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?
V prvním prázdninovém týdnu si vám dovoluji nabídnout malé ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu, které již řadu let působí na naší hvězdárně.
Stát se vystudovaným astronomem nebo astrofyzikem bylo na počátku vzniku hvězdáren v 50. letech spíše snem než realitou. Veřejný vzdělávací systém tehdy nabízel pouze dvě cesty, jak se k astronomii či astrofyzice přiblížit – ani jedna z nich však nebyla příliš vhodná pro praktickou práci na hvězdárně."
Irizace oblačnosti 24.9. 2010 Velmi nápadná irizace oblačnosti byla pozorovatelná 24.9. krátce před půlnocí. Oblaky typu altokumulus osvětloval Měsíc krátce po úplňku. Snímky naleznete v naší fotogalerii. Více o irizaci se dozvíte třeba na stránkách ukazy.astro.cz. |
![]() |
||
Žlutočervená duha 1. září 2010 Dešťové přeháňky a kousek jasné oblohy v místě, kde se nachází Slunce, to je ideální uspořádání pro vznik duhy. Pokud se tak stane pozdě večer, krátce před západem Slunce, je zaděláno na neobvykle zbarvené oblaky a vysokou načervenalou duhu, jako 1. září. Duha byla poměrně intenzivní a nekolik minut jevila řadu nápadných podružných duhových oblouků. Jak takový úkaz vzniká? Odpověď nalenete pod těmito odkazy #1, #2. |
![]() |
||
Irizace 25.8. 2010 Výrazné perleťové zbarvení oblačnosti v němž převládají červené a zelené odstíny nazýváme irizace. Irizace vzniká na na okrajích opticky tenkých oblaků pohybujících se nedaleko slunečního kotouče. Jev vzniká ohybem a interferencí světla při průchodu slunečních paprsků kapičkami oblačné vrstvy. (snímky na atoptics.co.uk, naše galerie) |
![]() |
||
Krepuskulární paprsky 21.7. 2010 Vysoká vlhkost vzduchu v denních hodinách bývá doprovázena výskytem nápadných optických jevů v atmosféře – takzvaných krepuskulárních paprsků. Drobné částice v atmosféře způsobí zviditelnění jednotlivých slunečních paprsků, které jsou nejlépe pozorovatelné na rozhraní stínu například oblaku typu kumulus. A přesně taková situace nastala 21. července 2010 odpoledne (ale i ve dnech předchozích či následujících). Po krátké přeháňce bylo po celé odpoledne množné sledovat nádherné divadlo krepuskulárních paprsků. Viz foto a také krátké time-laps video. |
![]() |
||
Vlnová oblačnost 4.6. 2010 Termín vlnová oblačnost patří v meteorologii k poměrně novým a věřím, že mnoho z nás ještě 4. června ráno nevědělo jak vypadá. V tento den jsme však měli možnost si ji důkladně prohlédnout, celé dopoledna zakrývala oblohu na všechny strany (foto). A pokud vámy tyto obrázky nestačily, mám zde ještě externí odkazy na stránky Hvězdárny Vsetín (#1, #2) |
![]() |
||
Krepuskulární paprsky 26.4.2010 Po výbuchu islandské sopky Eyjafjallajökull jsme všichni s napětím očekávali nádherné zbarvené soumraky, ale jevy spojené s prachem byly tentokrát spíše nenápadné (foto). Pokochat jsme se však mohli neobvykle jasnými krepuskulárními paprsky. |
![]() |
||
Sněhová přeháňka 15.3. 2010 Jedna z posledních sněhových přeháněk letošní zimy se odehrála 15. března, a jak už to bývá, bez sněhové pokrývky vypadá každé sněžení mnohem intenzivněji. |
![]() |
||
Stopa po průletu bolidu 1.3. 2010 Dne 28.2. 2010 před půlnocí středoevropského času zazářil nad celou střední Evropou velmi jasný meteor – bolid. Přes poměrně nepříznivé počasí přicházejí zprávy o jeho pozorování z řady míst od Polska přes Českou Republiku, Slovensko až po Maďarsko. V ranních hodinách 1.3. pak byly na obloze pozorovány pozůstatky po průletu tělesa atmosférou ve formě neobvyklých oblaků (foto). Oblakům jsem věnoval samostatné AKAčko. Z tělesa byly nalezeny úlomky a des jsou známy jako meteorit Košice (více, ještě více). |
![]() |
||
Ktrepuskulární paprsky a halové jevy 25.1.2010 V pondělí 25. ledna 2010 jsme na obloze mohli spatřit hned dvojici zajímavých atmosférickýc jevů. Ráno před východem Slunce bylo možné nad jihovýchodním obzorem pozorovat takzvané krepuskulární paprsky (crepuscular rays – více). Jedná se o stíny povrchových útvarů pod horizontem (nebo oblačnosti) zviditelněné díky pevným či kapalným částicím v atmosféře. Mají podobu do vějíře uspořádaných pruhů. Druhý zajímavý úkaz souvisel s rovnoměrným pokrytím našeho území vysokou cirrovitou oblačností. Během dne bylo možné pozorovat různé halové javy jako boční Slunce - parhelia, části parhelického kruhu či cirkumzenitální oblouk (více). Obrázky naleznete ve fotogalerii, nebo také na foto-stránkách Hvězdárny Vsetín [1], [2]. |
* * |