Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.
Tým evropských astronomů použil dalekohled ESO/VLT a řadu dalších teleskopů k nalezení a podrobnému zkoumání dosud nejvzdálenějšího známého kvasaru. Tento kosmický maják, který rozsvěcuje černá díra o hmotnosti 2 miliard Sluncí, je zdaleka nejjasnějším objeveným objektem, který pochází z období raného vesmíru. Tyto výsledky byly zveřejněny 30. června 2011 v odborném časopise Nature.
Vědcům zkoumajícím kupu galaxií Abell 2744 se podařilo poskládat dohromady střípky její složité a bouřlivé minulosti. Ke své práci použili řadu pozemních i kosmických dalekohledů včetně ESO/VLT a Hubblova kosmického teleskopu (HST). Zdá se, že kupa Abell 2744 se zformovala v důsledku ‘hromadné kolize’ nejméně čtyř původně samostatných kup, což vedlo ke vzniku několika zvláštních efektů, které dosud nebyly pozorovány společně.
V blízké galaxii se podařilo nalézt výjimečně jasnou osamocenou hvězdu, která září jako tři miliony Sluncí. Ostatní dosud známé takovéto ‘superhvězdy’ byly objeveny v hvězdokupách. Původ této hvězdy je doslova záhadný. Vznikla jako osamělá nebo byla vyvržena z nějaké hvězdokupy? Nevíme, ale obě vysvětlení představují náročný úkol pro současné chápání vzniku hvězd.
Dalekohled ESO/VLT a kosmická sonda Cassini (NASA) spojily své síly, aby detailně prozkoumaly neobvyklou bouři v atmosféře planety Saturn. Studie provedená mezinárodním týmem vědců byla zveřejněna tento týden v odborném časopise Science.
Galaxie NGC 2442, známá také jako 'Meathook Galaxy', má nápadně asymetrický tvar. Zatímco horní ze spirálních ramen je zdánlivě přeloženo přes sebe, dolní se táhne daleko od středu galaxie a je ozdobeno červenými oblaky odhalujícími právě probíhající proces tvorby hvězd. Dvojici rozdílných snímků této nesouměrné galaxie pořídily nedávno dalekohled MPG/ESO a Hubblův kosmický teleskop (NASA/ESA).
Dvojice galaxií na tomto snímku, pořízeném na observatoři La Silla v Chile dalekohledem MPG/ESO o průměru zrcadla 2,2 m a kamerou WFI (Wide Field Imager), vypadá velmi zvláštně. Vzhled galaxií totiž poznamenaly gravitační poruchy vyvolané blízkostí sousedů. Vzájemné gravitační přetahování narušilo tvar galaxie NGC 3169 a rozdrobilo prachové pásy jejího souputníka NGC 3166. Třetí menší galaxie vpravo dole (NGC 3165) má na celé představení výborný výhled takřka z první řady.
Tento snímek mlhoviny NGC 3582 byl pořízen pomocí kamery WFI (Wide Field Imager) a dalekohledu MPG/ESO se zrcadlem o průměru 2,2 m pracujícím na observatoři ESO La Silla v Chile. Obří smyčky plynu, které jsou zde zachyceny, silně připomínají sluneční protuberance. Předpokládá se, že vznikly vyvržením materiálu z umírajících hvězd. V této oblasti bychom ale nalezli také nové mladé stálice emitující silné ultrafialové záření, které nutí plyn v mlhovině zářit a vytvářet tento úžasný obraz.