Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?
V prvním prázdninovém týdnu si vám dovoluji nabídnout malé ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu, které již řadu let působí na naší hvězdárně.
Stát se vystudovaným astronomem nebo astrofyzikem bylo na počátku vzniku hvězdáren v 50. letech spíše snem než realitou. Veřejný vzdělávací systém tehdy nabízel pouze dvě cesty, jak se k astronomii či astrofyzice přiblížit – ani jedna z nich však nebyla příliš vhodná pro praktickou práci na hvězdárně."
Vývoj nové generace přístrojového vybavení pro pozemní astronomii zaznamenal další úspěch, byl dokončen vývoj vysokorychlostní kamery, schopné pořídit 1500 snímků za sekundu a zároveň dostatečně citlivé pro snímání i velmi slabých objektů.
Astronomové pořídili doposud nejostřejší snímky hvězdokupy Arches, která je neobyčejně hustou skupinou mladých hvězd poblíž supermasivní černé díry ve středu naší Galaxie
Velmi velký dalekohled (VLT), který je vlajkovou lodí evropské pozemní astronomie, byl vybaven prvním z druhé generace přístrojů – spektrografem s názvem X-shooter, který dokáže pořídit úplné a podrobné spektrum snímaného objektu během jediného záběru.
Astronomové úspěšně určili rozměry obří galaxie M87. Překvapila je skutečnost, že její halo bylo očesáno doposud neznámým mechanismem a zdá se, že galaxie je na kolizním kurzu s jinou obří galaxií.
Vědci a inženýři pracující v současnosti na největším pozemním astronomickém projektu – observatoři ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array), zaznamenali další milník při její stavbě. Poprvé úspěšně propojili dvojici antén.
Dalekohled ESO/VLT určil, že gama záblesk ze dne 23. dubna 2009 pochází z dosud nejvzdálenější pozorované exploze ve známém vesmíru, která se odehrála před 13 miliardami let, tj. přibližně pouhých 600 miliónů let po Velkém třesku.
Nová studie zveřejněná v časopise Nature dokládá, že povrch asteroidů pod vlivem slunečního záření stárne a červená mnohem rychleji, než se dříve myslelo, dokonce v časovém měřítku kratším než miliony let. Výzkum potvrdil, že nejpravděpodobnější příčinou jevu je sluneční vítr.
Michel Mayor zveřejnil objev nejlehčí známé exoplanety, která se nachází ve slavném systému Gliese 581. Planeta nese označení Gliese 581 e a je pouze dvakrát hmotnější než naše Země.
ESO vydává u příležitosti oslav 100 hodin astronomie dva snímky neobvyklých galaxií. Obě náleží kupě v souhvězdí Sochaře a dobře prezentují krásu astronomie.
Dne 3. dubna 2009 v 11 hodin dopoledne bude zahájen unikátní přímý přenos s názvem „Cesta kolem světa za osmdesáti dalekohledy“, který divákům umožní v průběhu jednoho dne „navštívit“ některé z nejvyspělejších astronomických dalekohledů na Zemi i mimo ni.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí