Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.
Tým evropských astronomů použil dalekohled ESO/VLT, aby v naší Galaxii vystopoval typ hvězdy, o kterém si mnozí mysleli, že nemůže existovat. Vědci objevili, že je složena téměř výhradně z vodíku a hélia, a že obsahuje jen velmi malé množství těžších prvků. Díky tomuto záhadnému složení hvězda spadá do 'zakázané zóny' obecně uznávané teorie hvězdného vývoje, což především znamená, že by vůbec neměla existovat. Výsledky byly publikovány 1. září 2011 v odborném časopise Nature.
Dalekohled ESO/VLT pořídil tento úžasný záběr neobvyklé krásné dvojice galaxií pojmenované 'Oči' (The Eyes). Větší z dvojice, NGC 4438, bývala kdysi spirální galaxií, ale svůj tvar ztratila v posledních několika stech miliónech let v důsledku vzájemných kolizí s jinými galaxiemi. Uvedený obrázek je prvním snímkem pořízeným v rámci programu ESO’s Cosmic Gems (Kosmické poklady ESO), ve kterém Evropská jižní observatoř poskytuje pozorovací čas čistě pro účely popularizace astronomie.
Pozorování provedená pomocí dalekohledu ESO/VLT odhalila zdroj energie u velmi vzácného obřího oblaku zářícího plynu v mladém vesmíru. Získaná data ukazují na to, že tento takzvaný 'Lyman-alpha blob', jež představuje jeden z největších známých objektů ve vesmíru, musí získávat energii z galaxií, které obklopuje. Výsledky byly zveřejněny 18. srpna 2011 v odborném časopise Nature.
Tento nový záběr získaný dalekohledem ESO/VLT zachycuje spirální galaxii NGC 3521, která se nachází 35 milionů světelných let od nás směrem do souhvězdí Lva (Leo). Galaxie je úchvatným kosmickým objektem o průměru 50 000 světelných let s jasným kompaktním jádrem, které je obklopeno složitou spirální strukturou.
Dalekohled ESO/VLT pořídil nový úchvatný snímek mlhoviny obklopující hvězdokupu NGC 1929. Ta se nachází ve Velkém Magellanově oblaku, jedné z blízkých sousedních galaxií. Objekt dominující tomuto snímku je názornou ukázkou toho, čemu astronomové říkají superbublina. Její vzhled je formován hvězdnými větry mladých stálic a rázovými vlnami, doprovázejícími exploze supernov.
V mezihvězdném prostoru se podařilo nalézt peroxid vodíku. Tento objev představuje vodítko pro pochopení chemických vztahů mezi molekulami nepostradatelnými pro život – vody a kyslíku. Na Zemi hraje peroxid vodíku hlavní roli v chemických cyklech vody či atmosférického ozónu. Jeho roztok v nízké koncentraci jistě každý zná; používá se jako dezinfekční prostředek nebo přípravek na odbarvování vlasů. Nyní se astronomům podařilo molekuly peroxidu vodíku detekovat ve vesmíru, a to pomocí antény APEX provozované ESO v Chile.