Poslední roky jsou na Hvězdárně Valašské Meziříčí ve znamení velkých změn v základní infrastruktuře celého areálu. Zatím většina změn probíhala tak trochu skrytě, ať už proto, že se jednalo o opravy či úpravy interiérů nebo proto, že byla skryta za hradbou stromů. První velkou změnou bylo vybudování nového objektu Kulturního a kreativního centra na ulici J. K. Tyla a nyní se dostáváme do další etapy, která je svou povahou velmi zřetelná. Jedná se o komplexní revitalizaci oplocení a areálu hvězdárny.
Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.
V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Při studiu planetárního systému se třemi tělesy, který svým vzhledem připomíná zvětšenou Sluneční soustavu, se astronomům poprvé podařilo pořídit přímé spektrum planety obíhající kolem cizí hvězdy.
Observatoř Atacama Large Millimeter/submillimeter Array (ALMA) prošla klíčovým milníkem, zásadním pro vysokou kvalitu snímků, které se v budoucnu stanou 'obchodní značkou' tohoto pro astronomi revolučního zařízení. Astronomové a inženýři poprvé úspěšně spojili tři antény.
Astronomové objevili teprve druhou extrasolární planetu typu super-Země, pro kterou znají poloměr a hmotnost. Znalost těchto dvou parametrů dává vědcům dobrou představu o její struktuře. Jedná se o první super-Zemi, u které byla detekována atmosféra.
Nový dalekohled VISTA (Visible and Infrared Survey Telescope for Astronomy) právě zahájil pozorování na ESO Paranal Observatory a pořídil první snímky. VISTA je dalekohled pracující v oboru infračerveného záření; jedná se o největší dalekohled světa určený k mapování oblohy.
Obsáhlá studie provedená pomocí dalekohledu ESO/VLT prohloubila letitou záhadu hvězd podobných Slunci. Neobvyklé dlouhodobé variace jasnosti, pozorované u třetiny hvězd slunečního typu v závěrečné fázi vývoje, zůstávají stále neobjasněny.
Další úchvatný záběr vzniklý díky přístrojům ESO odhaluje mladou hvězdokupu Trumpler 14. Množství jemných detailů ze života rozsáhlé rodiny hvězd bylo možné odhalit jedině díky přístroji MAD na dalekohledu ESO/VLT. Dosud nikdy nebyla pomocí adaptivní optiky zobrazena větší plocha oblohy.
Co bylo dřív: supermasivní černé díry horečně hltající hmotu nebo obří galaxie v nichž sídlí? Z posledních mimořádných pozorování osamocené černé díry vyplývá úplně jiný scénář. Černé díry si mohou doslova „postavit“ svou vlastní galaxii.
Neobyčejný a detailní pohled přes hustá prachová mračna zahalující výduť Galaxie umožnil astronomům objevit neobvyklý mix hvězd, tvořících kulovou hvězdokupu Terzan 5. Podobné složení dosud nebylo v centrální části Galaxie pozorováno.
Nová metoda analýzy infračervených záběrů pořízených pomocí dalekohledu ESO/NTT umožnila astronomům proniknout přes clonu hustých prachových pásů obří kanibalské galaxie Centaurus A. Přitom v neobyčejných detailech odhalila její 'poslední chod' – zkroucenou menší spirální galaxii.
Díky schopnosti teleskopu ESO/VLT získat snímky tak ostré, jako by se nacházel ve vesmíru, vytvořili astronomové první video-sekvenci velmi neobvyklé obálky vyvržené ‘upíří hvězdou’, která v listopadu 2000, poté co pohltila část hmoty svého průvodce, výrazně zjasnila.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí