Poslední roky jsou na Hvězdárně Valašské Meziříčí ve znamení velkých změn v základní infrastruktuře celého areálu. Zatím většina změn probíhala tak trochu skrytě, ať už proto, že se jednalo o opravy či úpravy interiérů nebo proto, že byla skryta za hradbou stromů. První velkou změnou bylo vybudování nového objektu Kulturního a kreativního centra na ulici J. K. Tyla a nyní se dostáváme do další etapy, která je svou povahou velmi zřetelná. Jedná se o komplexní revitalizaci oplocení a areálu hvězdárny.
Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.
V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Díky náhodnému objevu dalekohledem APEX astronomové poprvé přímo změřili velikost a jasnost oblastí zrodu hvězd ve velmi vzdálené galaxii. Ta je od nás natolik vzdálena, že světlo, které dnes vidíme, ji opustilo před deseti miliardami let. Obraz galaxie je zvětšen pomocí kosmické gravitační čočky, což nám poskytuje opravdu detailní pohled, který by jinak nebyl možný.
Nové převratné záběry pořízené v infračerveném oboru pomocí dalekohledu ESO/VLT i dalších velkých pozemních přístrojů zviditelňují víry teplejšího plynu a doposud nepozorované chladné oblasti uvnitř Jupiterovy Velké rudé skvrny. Astronomové tak poprvé v historii mohou vytvořit takřka synoptickou mapu zachycující detailně poměry uvnitř této obří bouře.
Díky společnému pozorování družice CoRoT a přístroje HARPS astronomové objevili první „normální“ exoplanetu, kterou mohou podrobněji studovat. Planeta s označením Corot-9b pravidelně přechází přes disk svojí mateřské hvězdy podobné Slunci.
Na tomto dnes zveřejněném snímku pořízeném Evropskou jižní observatoří je v jemných detailech zaznamenána slabá mlhovina NGC 1788, kterou naleznete v temném a často opomíjeném koutě souhvězdí Orion. Ačkoliv tento mlhavý obláček je od jasných hvězd Oriona poněkud vzdálen, jejich mohutný vítr a intenzivní záření přesto mají na mlhovinu výrazný vliv. Tvarují ji a vytvářejí tak podmínky pro vznik desítek mladých sluncí.
Pozoruhodný záběr, který dnes zveřejnila Evropská jižní observatoř, zachycuje hvězdokupu NGC 346 s mlhovinou. Ta představuje nejjasnější místo zrodu nových hvězd v sousední galaxii – Malém Magellanově mračnu vzdáleném od nás 210 tisíc světelných let směrem do souhvězdí Tukana.
Po letech úspěšného schovávání byly konečně nalezeny prvotní hvězdy mimo Mléčnou dráhu. K ukončení této astrofyzikální ‘hry na schovávanou’ s nejstaršími hvězdami v našem galaktickém sousedství přispěla nová pozorování dalekohledem ESO/VLT. Přinášejí tak důležité informace směřující k porozumění těm nejranějším hvězdám, které ve vesmíru vznikaly.
Na pozoruhodném snímku pořízeném novým přehlídkovým dalekohledem ESO/VISTA odhaluje Velká mlhovina v Orionu mnohá svá skrytá tajemství. Teprve obrovské zorné pole tohoto přístroje umožnilo zobrazit ji v celé její kráse. Kamery citlivé na infračervené záření proniknou hlouběji do oblastí jinak skrytých za prachovými mračny.
ESO zveřejnila nádherný záběr okolí obří hvězdné porodnice NGC 3603. Snímek pořídil dalekohled ESO/VLT. Za přírodní ‚divadelní oponou‘ je zde skryta jedna z nejzářivějších a nejkompaktnějších hvězdokup naší Galaxie. Hvězdokupa také obsahuje tu nejhmotnější hvězdu, jaká byla dosud ‘zvážena’.
Astronomové využívající dalekohled ESO/VLT identifikovali v cizí galaxii černou díru hvězdné hmotnosti, která je mnohem dále než všechny ostatní dosud známé objekty tohoto typu. Svou hmotností 15krát převyšuje Slunce a je tak druhou nehmotnější hvězdnou černou dírou, kterou známe.
ESO zveřejnila neobyčejný snímek obrovského mezihvězdného oblaku známého jako mlhovina Kočičí tlapka (Cat’s Paw Nebula) nebo též pod označením NGC 6334. Oblast zaplněná plynem a prachem je místem zrodu velkého počtu hmotných hvězd.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí