Pohlednice z extragalaktického prostoru

ESO 018/11 tisková zpráva

Spirální galaxie jako ta naše

K pořízení uvedeného záběru galaxie NGC 6744 použili astronomové dalekohled MPG/ESO o průměru primárního zrcadla 2,2 m a kameru WFI (Wide Field Imager). Tato působivá spirála se nachází asi 30 milionů světelných let od nás v jižním souhvězdí Páva. Snímek by však mohl být také pohlednicí ‘z Mléčné dráhy’, kterou byste poslali svému extragalaktickému známému, neboť NGC 6744 a naše Galaxie jsou si velmi podobné.

Galaxii NGC 6744 vidíme téměř shora a můžeme tedy detailně pozorovat její strukturu. Pokud bychom byli schopni opustit naši Galaxii a mohli se na ni podívat z dalekého mezigalaktického prostoru, spatřili bychom něco velmi podobného – nápadná spirální ramena navíjející se kolem hustého, mírně protaženého jádra a prachový disk. Také NGC 6744 má nepravidelného souputníka (NGC6744A), který je na snímku zachycen jako mlhavá skvrnka vpravo dole. Podobnost s naším galaktickým sousedem – Velkým Magellanovým oblakem – je opět čistě náhodná.

Jedním z mála rozdílů mezi NGC 6744 a naší Galaxií je velikost. Zatímco Galaxie má v průměru asi 100 000 světelných let, NGC 6744 je asi dvakrát větší. Přesto nám poskytuje dobrou představu, jak by případný vzdálený pozorovatel mohl vidět náš galaktický domov.

NGC 6744 patří k největším a nejbližším spirálním galaxiím. Její světlo je na obloze rozprostřeno na velké ploše (asi 2/3 průměru Měsíce v úplňku) a v malém dalekohledu proto vypadá jako poměrně nenápadný oválný mlhavý obláček s jasnějším středem na pozadí bohatě posetém mnoha hvězdami. Přesto patří k nejkrásnějším objektům na jižní obloze pozorovatelným i amatérskými přístroji.   
 
Pomocí profesionálních dalekohledů je však možné NGC 6744 spatřit v celé její kráse. V prachových spirálních ramenech zvýrazňujících typickou strukturu nalezneme řadu rudě zářících oblastí zrodu nových hvězd.

Uvedený snímek byly pořízen kamerou WFI (Wide Field Imager) a dalekohledem MPG/ESO s primárním zrcadlem o průměru 2,2 m, který se  nachází na observatoři La Silla v Chile. Obrázek, který vidíte, vznikl složením mnoha expozic pořízených v různých filtrech pro modrou, žlutozelenou a červenou oblast spektra. Speciální filtr byl použit pro zachycení vyzařování vodíku.

Zdroj

Další informace

ESO (Evropská jižní observatoř) je hlavní mezinárodní astronomickou organizací Evropy a patří k nejproduktivnějším astronomickým observatořím světa. Je podporována 15 členskými státy, kterými jsou: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních astronomických zařízení, která umožní významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli při propagaci a organizaci mezinárodní spolupráce na poli astronomického výzkumu. ESO v současnosti provozuje tři observatoře světově úrovně: La Silla, Paranal a Chajnantor, které se nacházejí na poušti Atacama v Chile. Na Paranalu se nachází VLT (Very Large Telescope = Velmi velký dalekohled) – nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle a VISTA, největší přehlídkový dalekohled pro infračervenou oblast na světě. Zároveň je ESO evropským zástupcem největšího astronomického projektu všech dob – teleskopu ALMA budovaného na planině Chajnantor. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 42 metrů. Měl by pracovat v infračerveném i viditelném oboru záření a stane se největším dalekohledem světa.

Odkazy

• snímky observatoře La Silla
• dalekohled MPG/ESO

Kontakty

Richard Hook; ESO, La Silla, Paranal, E-ELT and Survey Telescopes Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel: +49 89 3200 6655; Email: rhook@eso.org

Překlad: Jiří Srba
Národní kontakt: Viktor Votruba +420 267 103 040; votruba@physics.muni.cz

autor: Jiří Srba