Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?
V prvním prázdninovém týdnu si vám dovoluji nabídnout malé ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu, které již řadu let působí na naší hvězdárně.
Stát se vystudovaným astronomem nebo astrofyzikem bylo na počátku vzniku hvězdáren v 50. letech spíše snem než realitou. Veřejný vzdělávací systém tehdy nabízel pouze dvě cesty, jak se k astronomii či astrofyzice přiblížit – ani jedna z nich však nebyla příliš vhodná pro praktickou práci na hvězdárně."
Aktuality AK
NASA a její mezinárodní partneři schválili zahájení nové mise k Marsu, jejímž cílem bude přistání na rudé planetě. Kosmická sonda s názvem InSight (Interior Exploration Using Seismic Investigations, Geodesy and Heat Transport) bude mít za úkol proniknout pod povrch Marsu za účelem studia jeho nitra.
Díky kometě 209P/LINEAR bylo možné v květnu pozorovat nový meteorický roj. Tato kometa, která byla objevena 3. února 2004, se totiž 29. května bude nacházet v dosud nejbližší zaznamenané vzdálenosti od Země a to 0,0554 AU, tedy asi na 8 miliónů km. V noci 23./24. 5. 2014 pak prošla Země blízko uzlu dráhy této komety. Tento nový roj dostal název Camelopardalidy (Camelopardalis), podle souhvězdí Žirafy, ve kterém se nachází radiant tohoto meteorického roje.
Tento nový snímek plný barev z 2.2 metrového dalekohledu MPG/ESO pracujícího na observatoři La Silla v Chile nám ukazuje otevřenou hvězdokupu NGC 3590. Hvězdy jasně září na popředí dramatické scenérie temných skvrn prachu a barevných oblaků zářícího plynu. Toto malé hvězdné seskupení poskytuje astronomům vodítko, jak se tvoří a vyvíjí hvězdy a také poskytuje informace nutné k poznání struktury spirálních ramen naší Galaxie.
Obří bouře v atmosféře planety Jupiter – Velká rudá skvrna (Great Red Spot, GRS) – byla kdysi tak velká, že by se do ní vešly téměř tři zeměkoule. Avšak nejnovější měření, která uskutečnil Hubblův kosmický dalekohled HST, odhalila, že největší bouře ve Sluneční soustavě výrazně zmenšuje svoje rozměry.
Skupina astronomů pod vedením Ivana Ramireze (University of Texas, Austin) identifikovala prvního skutečného sourozence Slunce – tj. hvězdu téměř jistě zrozenou ze stejného oblaku prachu a plynu jako naše Slunce. Ramirezova metoda pomůže astronomům najít další sourozence Slunce, což může vést k pochopení procesu, jak a kde se naše denní hvězda zrodila a jak se Sluneční soustava stala pohostinnou pro život.
V obou posledních článcích jsem se zmiňovala o databázi drah meteoroidů EDMOND. Proto jsem se rozhodla činnost této sítě přiblížit čtenářům podrobněji a povědět jim také něco o vzniku, vývoji, použité technice a výsledcích této sítě.
Magnetary jsou podivné super-husté pozůstatky explozí supernov. Jsou to nejsilnější známé magnety ve vesmíru – milionkrát silnější než jakýkoliv magnet na Zemi. Členové týmu evropských astronomů využívající dalekohled ESO/VLT se domnívají, že se jim poprvé podařilo nalézt souputníka magnetaru. Objev by mohl vysvětlit pětatřicet let starou záhadu vzniku těchto objektů a přinést také odpověď na otázku, proč tato konkrétní hvězda nezkolabovala do černé díry, jak by astronomové očekávali.
Připojený obrázek zachycuje staveniště nové sluneční observatoře na vrcholu Haleakala Crater (Maui, Havajské ostrovy), která by měla být uvedena do provozu v roce 2019. Hlavní zrcadlo dalekohledu bude mít průměr 4 metry. Stane se tak největším slunečním teleskopem na světě.
Galaxie známá jako M 87 přišla o rychle se pohybující „míč“, který by byl předmětem závisti každého baseballového nadhazovače. Byl vyvržen v podobě celistvé kulové hvězdokupy rychlostí více než tři milióny kilometrů za hodinu. Nově objevená hvězdokupa, kterou astronomové pojmenovali HVGC-1, se nyní nachází na rychlé dráze směrem do neznáma. Jejím osudem je věčně se toulat pustým prostorem mezi galaxiemi.
Pomocí dvou kosmických observatoří NASA, a to Wide-field Infrared Survey Explorer (WISE) a Spitzer Space Telescope, objevili astronomové, jak se zdá, nejchladnějšího známého hnědého trpaslíka – velmi slabý, hvězdě podobný objekt – jehož teplota je překvapivě nízká. Odpovídá teplotě povrchu v oblasti severního pólu planety Země.
Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz