Aktuality AK

Překvapivé podpovrchové exploze, snad ovlivněné přítomností ledu, mohou být zodpovědné za prohlubně uvnitř dvou velkých impaktních kráterů na Marsu, které vyfotografovala evropská kosmická sonda Mars Express dne 4. 1. 2013. Středové prohlubně kráterů jsou na Marsu docela běžné, stejně tak jako na povrchu ledových měsíců obíhajících kolem obřích planet ve Sluneční soustavě. Ale jak tyto prohlubně vznikly?

Američtí vědci navrhují „odvolat z výslužby“ starou kosmickou sondu ISEE-3 (International Sun/Earth Explorer 3), která byla vypuštěna před 35 roky (start 12. 8. 1978) a zapojit ji znovu do výzkumné práce. Pro ruskou agenturu RIA Novosti to sdělil Robert Farquhar, výkonný ředitel firmy KinetX, který se dříve zabýval výpočty drah této sondy i mnoha dalších sond NASA ve Sluneční soustavě.

Pátrání po nových planetách podobných Zemi jde do další a rozsáhlejší etapy. K tomuto účelu se připravuje realizace družice TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite), jejíž start je naplánován na rok 2017. Nová družice TESS by se měla stát přímým nástupcem kosmického dalekohledu Kepler, který od svého vypuštění v roce 2009 objevil již více než 100 potvrzených exoplanet, dalších několik tisíc těles jsou vážnými kandidáty na exoplanety.

Hubblův kosmický dalekohled HST překonal dosavadní rekord a objevil nejvzdálenější supernovu typu, který je využíván k určování vzdáleností ve vesmíru. Supernova s označením UDS10Wil přezdívaná SN Wilson podle 28. prezidenta USA, kterým byl Woodrow Wilson, explodovala před více než 10 miliardami roků. V té době byl vesmír v počátečním vývojovém stadiu, kdy hvězdy vznikaly ve velkém počtu.

Měsíc březen patří v dlouhodobé historii pozorování k velmi štědrým obdobím. Letošní je však nejkatastrofálnější, v záznamech mám pouze 5 nocí a 3479 měření CCD kamerami. Kromě jiných zákrytových dvojhvězd (jako například NR Cam, EK Com, AM Tau a dalších), se na jarní oblohu vrátila také zákrytová dvojhvězda HW Vir.

Planeta Uran má „zakázaného“ průvodce. Jedná se o planetku o velikosti 60 km, která se nachází ve vzdálenosti 3 miliardy kilometrů před planetou – na její oběžné dráze – v oblasti označované jako Lagrangeův librační bod L4. Jedná se o první asteroid sdílející stejnou oběžnou dráhu s planetou Uran, který byl doposud objeven navzdory tvrzení, že planeta Jupiter by měla díky své mohutné gravitaci takového průvodce „uloupit“.

V lednu 2013 uvedli astronauti na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS do provozu nový kosmický dalekohled. Nebude však sloužit k pozorování hvězd, ale ke sledování zemského povrchu a k pořizování snímků vybraných oblastí na zeměkouli za účelem analýzy přírodních katastrof a výzkumu životního prostředí.

Evropská kosmická agentura ESA publikovala nejnovější mapu rozložení tzv. reliktního záření - pozůstatku z doby velkého třesku. Podle měření družice Planck je stáří vesmíru 13,82 miliard roků, tj. přibližně o 80 miliónů roků více, než činily nedávné odhady. Podle předcházející družice WMAP bylo stáří vesmíru určeno na 13,74 miliardy roků.