Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
Zřizovatelem organizace je
   


12.12.2025
Instalace kamerového systému: Výzkum meteorů spojující střední Evropu a jižní oblohu v Chile

Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.

02.12.2025
Rozhovor s Terezou Bednářovou z týmu Zero-G

V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.

22.11.2025
Otevření Kulturního a kreativního centra

Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK

RSS kanál pro aktuality AKA Aktuality AK

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu
Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy
 
Snímek pořízený pomocí přehlídkového dalekohledu ESO/VISTA zachycuje slavnou mlhovinu Trifid v úplně novém světle. Díky pozorování v infračerveném oboru elektromagnetického záření mohou astronomové prohlédnout skrze prachem naplněné centrální oblasti naší Galaxie a spatřit dosud skryté objekty. V této drobné části jednoho z několika mohutných přehlídkových programů dalekohledu VISTA astronomové objevili dvojici dosud neznámých velmi vzdálených Cefeid – proměnných hvězd, které se z našeho pohledu nacházejí téměř přesně za mlhovinou Trifid. Jedná se o první hvězdy tohoto typu, které byly nalezeny za centrální výdutí v rovině naší Galaxie.
Exoplanety skoro tak staré jako vesmír

Astronomové objevili při zpracování dat z družice Kepler planetární systém obsahující pět malých planet, jejichž vznik se datuje do doby, kdy naše Galaxie byla stará pouhé dvě miliardy roků.

Tlama kosmické obludy
Snímek 'kometární globule' CG4 pořízený pomocí dalekohledu VLT
 
Na novém snímku pořízeném pomocí dalekohledu ESO/VLT vypadá 'kometární globule' CG4 jako výhrůžně rozevřená tlama gigantické kosmické obludy. Ačkoliv na tomto záběru se zdá být mohutná a jasná, ve skutečnosti jde o slabou mlhovinu, která je stěží v dosahu amatérských pozorovatelů. Také její skutečná fyzikální povaha zůstává pro vědce záhadou.
2015 – rok průzkumu trpasličích planet

Dalo by se říci, že loňský rok byl ve znamení komet. Asi nejdůležitější událostí v roce 2014 bylo přistání na kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Avšak také třeba průlet komety C/2013 A1 Siding Spring kolem Marsu byl velmi sledovanou podívanou. Již teď, na počátku roku, to vypadá, že rok 2015 bude naopak rokem trpasličích planet. 

Velká jarní díra [20.01.2015]
Velká jarní díra

Termínem „Velká jarní díra“ nazývají astronomové (a především pozorovatelé meteorických rojů) období přibližně od poloviny ledna do konce dubna. Lépe můžeme toto období vymezit pomocí meteorických rojů: „jarní díra“ začíná po skončení aktivity Quadrantid a trvá do začátku aktivity meteorického roje Lyridy.

C/2014 Q2 Lovejoy - kometa roku 2015?

Mnozí z vás si jistě všimli, že v posledních dnech se na internetu, převážně na webech věnujících se astronomii, objevují fotky zelenkavé komety pořízené v různých částech světa. Kromě toho zde lidé píší zkušenosti a zážitky s jejím pozorováním, a to dokonce i z měst. O jakou kometu se tedy jedná a můžeme ji vidět pouhým okem?

Co dělá Zemi více obyvatelnou oproti jiným planetám?

Proč je naše Země tak výjimečná? Proč je pro planety důležité magnetické pole? A jakto, že si ho Země udržela po dobu několika miliard let až do teď? A proč ho Mars ztratil? Obzvlášť v době, kdy se velká část astronomické obce "honí" za objevy nových obyvatelných světů jsou tyto otázky velmi důležité. Čím je tedy Země odlišná od ostatních planet, že zrovna zde vznikl život?

Huygens slaví 10 let přistání na Titanu

Dnes je to přesně 10 let, kdy sonda Huygens vstoupila do dějin a to tím, že přistála na největším Saturnově měsíci Titan. Jednalo se o první úspěšné přistání ve vnější sluneční soustavě. Toto přistání proběhlo přesně v 13:34 SEČ (12:34 GMT) dne 14. ledna 2005.

Na observatoři Paranal pracuje nová soustava dalekohledů pro hledání exoplanet
První světlo pro zařízení NGST
 
Na observatoři ESO/Paranal v Chile dopadlo první světlo na zrcadla a detektory nové sestavy dalekohledů NGTS (Next-Generation Transit Survey, Nová generace přehlídky tranzitů). Cílem projektu je hledání takzvaných tranzitujících exoplanet – planet v cizích hvězdných systémech, které z pohledu pozemského pozorovatele přecházejí přes disk své mateřské hvězdy a tím periodicky způsobují měřitelný pokles její jasnosti. Dalekohledy se zaměří především na hledání planet zhruba o velikosti Neptunu, tedy 2krát až 8krát větších než je Země.
Kam se poděly všechny hvězdy?

Zdá se, jako by na tomto působivém snímku chyběly některé hvězdy. Tmavá plocha ve hvězdném poli však není skutečná díra, ale oblast napěchovaná plynem a prachem. Tento temný oblak nese označení LDN 483 – což je zkratka anglického označení 'Lynds Dark Nebula 483'. Temné oblaky, jako je tento, představují oblasti budoucího zrodu hvězd. Uvedený snímek oblaku LDN 483 a jeho okolí byl pořízen dalekohledem MPG/ESO s primárním zrcadlem o průměru 2,2 m vybaveným širokoúhlou kamerou WFI (Wide Field Imager), který pracuje na observatoři ESO/La Silla.

Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz