Deset nejméně očekávaných objevů na Plutu

Alan Stern, hlavní vedoucí vědeckého týmu sondy New Horizons informoval na stránkách astronomického časopisu Sky & Telescope o deseti nejméně očekávaných objevech, které uskutečnila sonda během průletu soustavou trpasličí planety Pluto v červenci 2015.

1) Prvním neočekávaným „objevem“ je podle astronoma Alana Sterna fakt, že se přístrojům na palubě sondy nepodařilo objevit žádné další měsíce Pluta, kromě doposud pěti známých měsíců objevených především pomocí Hubblova kosmického dalekohledu HST, což jsou Charon, Nix, Hydra, Styx a Kerberos. „Stále jsem udiven tím, že sonda s citlivostí 20 až 30krát vyšší než HST neobjevila nic“, říká Alan Stern.

2) Druhou „kosmickou“ zvláštností Pluta, která překvapila a dokonce potěšila Alana Sterna, souvisí s tím, že Pluto má větší průměr než trpasličí planeta Eris, druhý uchazeč o post největšího tělesa v oblasti Kuiperova pásu. Eris byla dlouhou dobu pokládána za favorita v tomto „závodě“, avšak pozorování ze sondy New Horizons prokázala, že průměr Pluta je o 34 kilometry větší než u Eris – bohyně sváru.

3) Jak vzpomíná astronom Alan Stern, už první fotografie, které byly předány na Zemi sondou New Horizons po průletu kolem Pluta, způsobily u členů vědeckého týmu, že jim doslova „spadla čelist“ – natolik neobyčejné a různorodé byly snímky povrchu Pluta a jeho největšího měsíce Charona.

4) Podle slov Alana Sterna, vědecký tým neočekával, že spatří na tak malé, studené, a jak se předpokládalo dříve, „mrtvé“ planetě jako Pluto, plnohodnotná pohoří o výšce tři až čtyři kilometry, které však nejsou složeny z kamene, ale z vodního ledu. Nic podobného nezaregistrovala sonda Voyager na Tritonu, měsíci planety Neptun.

V okolí těchto hor se nacházející „písečné duny“ tvořené zmrzlými uhlovodíky rovněž překvapily vědce. Poskytly jim informace o tom, že atmosféra Pluta byla kdysi mnohem hustější a že se po jeho povrchu proháněly větry přenášející částice z místa na místo.

5) Když sonda proletěla kolem trpasličí planety a začala snímkovat jeho temnou polokouli, čekal na vědce pátý „div“ Pluta – modrá obloha a jasný mlžný opar obklopující siluetu planety, vyvolaný tenkou vrstvou uhlovodíků v atmosféře Pluta.

6) Potom, co vědci získali první vědecká data, uvědomili si, že Pluto není ve skutečnosti „Triton na steroidech“ podle vyjádření Alana Sterna, s poměrně jednoduchou geologickou strukturou a složením, ale spíše „druhým Marsem (na steroidech)“. Podle názoru Alana Sterna, ani on, ani jeho kolegové neočekávali, že povrch Pluta bude natolik rozmanitý, obarvený do tak různorodých barevných odstínů a neobyčejný ve svém vzhledu.

7) Sedmým „divem Pluta“, i když s malým znaménkem mínus, se stalo to, že se sondě New Horizons nepodařilo zaznamenat stopy gejzírů a dalších forem nynější geologické aktivity, kterou očekával Alan Stern a doufal, že ji spatří. Avšak na druhou stranu vědce skutečně překvapila planina Sputnik – hladká rovina o šířce tisíce kilometrů, na níž nejsou známky kráterů a která se vytvořila docela nedávno, přibližně před 100 milióny roků.

8) Tato planina je levou polovinou osmého překvapení – obrovské struktury, která obdržela neoficiální označení „srdce Pluta“ a zatím neoficiální pojmenování Region Tombaugh. Překvapením podle vyjádření Alana Sterna nebylo její odhalení, ale to, nakolik toto kosmické srdce sjednotilo a přitáhlo pozornost lidí, kteří se obvykle o planetologii nezajímají.

9) Rovněž neočekávaný a zajímavý byl objev toho, že Charon je uspořádán mnohem složitěji, než veškeré měsíce Uranu a Neptunu, a také to, že na jeho povrchu se nacházejí gigantické trhliny hluboké několik kilometrů a dlouhé až stovky kilometrů. Dále byly objeveny obří kamenné „hrady“ s příkopy a další podivné útvary reliéfu.

10) A nakonec, poslední věcí, která značně překvapila skupinu vědců kolem sondy New Horizons, byly řeky dusíkových ledovců, pohybujících se z oblasti planiny Sputnik a zaplňující krátery obklopující její hranice. Proslulá fotografie Alana Sterna se „spadnutou čelistí“, jak přiznal vědec, byla zhotovena právě v tomto okamžiku, kdy poprvé spatřil tyto ledové řeky.

Podle vyjádření Alana Sterna bude tato „desítka“ v nejbližší době rozšířena a doplněna, protože sonda ještě neukončila přenos získaných informací, což potrvá ještě zhruba deset měsíců. Alan Stern očekává, že nové fotografie a pořízená vědecká data poskytnou vědcům ještě mnoho příčin žasnout nad bohatstvím a různorodostí tváře Pluta a jeho měsíců.

Zdroj: http://novosti-kosmonavtiki.ru/news/29602/ a http://www.skyandtelescope.com/astronomy-news/top-10-surprises-from-the-pluto-flyby/

autor: František Martinek