Videopozorování meteorů v síti CEMeNt a SSOVMO v červenci a srpnu 2025

Srpen bývá každoročně, společně s prosincem, obdobím největší meteorické aktivity v průběhu roku. Odpovědnost za tento stav nesou dva nejaktivnější pravidelné roje, v srpnu to jsou Perseidy a v prosinci Geminidy. Ovšem na rozdíl od prosince, počasí v srpnu bývá obvykle výrazně příznivější pro vizuální pozorování, a tak pro většinu nadšenců jsou Perseidy mnohem známější a jméno tohoto meteorického roje je tak obecně známé mezi širokou veřejností. Aktivita sporadického pozadí začíná růst po minimu, které nastalo v březnu a dubnu. Kromě Perseid jsou v činnosti i poměrně silné meteorické roje z antihelionového zdroje – jižní delta Aquaridy a alfa Capricornidy s maximy na konci července. V druhé polovině srpna vrcholí aktivita poměrně slabého meteorického roje kappa Cygnid, který je ale známý velkým množstvím velmi jasných meteorů. Celkově ovšem bylo počasí během července méně příznivé, v srpnu naopak velmi příznivé, v červenci se podařilo zaznamenat alespoň jeden meteor na některé ze stanic sítě ve 25 nocích, v srpnu pak ve 28 nocích.

Aktivita meteorických rojů

Maximum meteorického roje Perseid nastalo 12. 8. 2025 ve 21:21 UT, podle grafu vizuální aktivity IMO VMDB (International Meteor Organization Visual Meteor Database) dosáhla maximální korigovaná hodinová frekvence Perseid v letošním roce pouze 54,3 ± 3,1 meteorů. Obvyklá hodinová frekvence je přitom mezi 80-120 meteory, lze tedy říct, že letošní Perseidy byly velmi podprůměrné. Stejně tak množství jasných meteorů (bolidů) bylo nižší než v uplynulých letech, jasnější meteory byly pozorovatelné převážně v noci před maximem.

Obr. 1: Skládaný snímek meteorů zaznamenaných na stanici Valašské Meziříčí NE během nocí od 10/11. 8. do 14/15. 8. 2025, kamera zaznamenala za uvedené období 1257 meteorů. Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí, p.o.	Obr. 2: Skládaný snímek meteorů zaznamenaných na stanici Jablonec N během nocí od 10/11. 8. do 14/15. 8. 2025, kamera zaznamenala za uvedené období 1337 meteorů. Autor: Jakub Kapuš

K vysoké meteorické aktivitě v červenci a srpnu ovšem přispívají i další meteorické roje. Hlavní aktivní oblastí je tzv. antihelionový zdroj, který sestává ze dvou meteorických rojů, a to delta a iota Aquarid (oba roje mají severní a jižní větev). Rozsáhlý radiant antihelionového zdroje se pohybuje v červenci a srpnu v souhvězdí Vodnáře, na konci srpna se pak nachází v souhvězdí Ryb. Nejsilnější složkou jsou jižní delta Aquaridy, které dosahují maximální korigované hodinové frekvence kolem 25 meteorů, nevýhodou je nízká výška radiantu nad obzorem (pouze kolem 25° nad jižním obzorem), proto jsou velmi cenná pozorování tohoto roje z Jižní spektroskopické observatoře Hvězdárny Valašské Meziříčí (SSO VMO), kde radiant roje prochází prakticky v nadhlavníku. Maximum meteorického roje jižních delta Aquarid nastalo 29. 7. 2025 v 0:54 UT, podle grafu vizuální aktivity IMO VMDB (International Meteor Organization Visual Meteor Database) dosáhla maximální korigovaná hodinová frekvence jižních delta Aquarid v letošním roce 15,4 ± 1,4 meteorů.

Obr. 3: Skládaný snímek meteorů zaznamenaných na stanici El Sauce E během noci maxima meteorického roje jižních delta Aquarid (28/29. 7. 2025), kamera zaznamenala 367 meteorů. Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí, p.o.	Obr. 4: Skládaný snímek meteorů zaznamenaných na stanici El Sauce W během noci maxima meteorického roje jižních delta Aquarid (28/29. 7. 2025), kamera zaznamenala 302 meteorů. Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí, p.o.

V oblasti antihelionu se nachází další slabší meteorický roj, který je známý vysokým podílem jasných meteorů, a to alfa Capricornidy. Meteory tohoto roje jsou výrazně pomalejší než antihelionový komplex, maximum meteorického roje nastává obvykle rovněž na konci července. Maximum meteorického roje alfa Capricornid nastalo 28. 7. 2025 v 8:19 UT, podle grafu vizuální aktivity IMO VMDB (International Meteor Organization Visual Meteor Database) dosáhla maximální korigovaná hodinová frekvence alfa Capricornid v letošním roce 5,7 ± 1,1 meteorů. Zhruba uprostřed srpna nastává ploché maximum slabého roje kappa Cygnid s radiantem v souhvězdí Labutě, který je rovněž známý vysokým podílem jasných meteorů. Vzhledem k nízké rychlosti meteorů tohoto roje je radiant velmi rozsáhlý a vizuálně je velmi obtížně přiřadit meteory k tomuto roji. Maximum meteorického roje kappa Cygnid nastalo 14. 8. 2025 ve 21:48 UT, podle grafu vizuální aktivity IMO VMDB (International Meteor Organization Visual Meteor Database) dosáhla maximální korigovaná hodinová frekvence kappa Cygnid v letošním roce 5,4 ± 1,7 meteorů. Na konci srpna začíná aktivita Aurigid, nepatrně silnějšího meteorického roje s radiantem v souhvězdí Vozky. Maximum tohoto roje s maximální korigovanou hodinovou frekvencí kolem 10 meteorů nastává na přelomu měsíce srpna a září.

Obr. 5: Celková 2D projekce vícestaničních atmosférických drah zaznamenaných v síti CEMeNt v červenci a srpnu 2025. Autor: Jakub Koukal, Alexandra Mikušková	Obr. 6: Radianty rojových i sporadických vícestaničních meteorů zaznamenaných v síti CEMeNt v červenci a srpnu 2025. Pro zobrazení je použita sinusoidální projekce s rovníkovým souřadným systémem. Autor: Jakub Koukal, Alexandra Mikušková

Přehled videopozorování v síti CEMeNt a SSOVMO

V červenci 2025 bylo kamerami sítě CEMeNt (Central European Meteor Network) a SSO VMO (Southern Spectroscopic Observatory of the Valašské Meziříčí Observatory) zaznamenáno 34 468 jednostaničních meteorů, jejichž kombinací vzniklo 6 358 vícestaničních drah. Kamery sítě CEMeNt zaznamenaly 11 836 jednostaničních meteorů, jejichž kombinací vzniklo 2 494 vícestaničních drah (Obr. 5 a 6), kamery sítě SSO VMO zaznamenaly 22 632 jednostaničních meteorů, jejichž kombinací vzniklo 3 864 vícestaničních drah (Obr. 7-10). K dnešnímu datu nejsou do zpracování zahrnuta pozorování ze stanic z vnějšího perimetru sítě, a to z Rokycan (CZ), Plzně (CZ), Karlových Varů (CZ), Blahové (SK) a Zvolenské Slatiny (SK), jejichž zpracování není dokončeno.

Obr. 7: Celková 2D projekce vícestaničních atmosférických drah zaznamenaných v síti SSO VMO (stanice UFO Capture) v červenci a srpnu 2025. Autor: Jakub Koukal, Alexandra Mikušková	Obr. 8: Celková 2D projekce vícestaničních atmosférických drah zaznamenaných v síti SSO VMO (stanice RMS) v červenci a srpnu 2025. Autor: Milan Kalina

Obr. 9: Radianty rojových i sporadických vícestaničních meteorů zaznamenaných v síti SSO VMO (stanice UFO Capture) v červenci a srpnu 2025. Pro zobrazení je použita sinusoidální projekce s rovníkovým souřadným systémem. Autor: Jakub Koukal, Alexandra Mikušková	Obr. 10: Radianty rojových i sporadických vícestaničních meteorů zaznamenaných v síti SSO VMO (stanice RMS) v červenci a srpnu 2025. Pro zobrazení je použita sinusoidální projekce s rovníkovým souřadným systémem. Autor: Milan Kalina

V srpnu 2025 bylo kamerami sítě CEMeNt (Central European Meteor Network) a SSO VMO (Southern Spectroscopic Observatory of the Valašské Meziříčí Observatory) zaznamenáno 61 344 jednostaničních meteorů, jejichž kombinací vzniklo 11 773 vícestaničních drah. Kamery sítě CEMeNt zaznamenaly 44 610 jednostaničních meteorů, jejichž kombinací vzniklo 9 038 vícestaničních drah (Obr. 5 a 6), kamery sítě SSO VMO zaznamenaly 16 734 jednostaničních meteorů, jejichž kombinací vzniklo 2 735 vícestaničních drah (Obr. 7-10). K dnešnímu datu nejsou do zpracování zahrnuta pozorování ze stanic z vnějšího perimetru sítě, a to z Rokycan (CZ), Plzně (CZ), Karlových Varů (CZ), Blahové (SK) a Zvolenské Slatiny (SK), jejichž zpracování není dokončeno.

Obr. 11: 3D projekce heliocentrických vícestaničních drah meteorů, které patří k meteorickému roji Perseid (PER), ve Sluneční soustavě. Celkem bylo zaznamenáno 3 167 vícestaničních drah meteorického roje PER v červenci a srpnu 2025 v rámci sítě CEMeNt. Autor: Jakub Koukal, Alexandra Mikušková	Obr. 12: 3D projekce heliocentrických vícestaničních drah meteorů, které patří k meteorickému roji jižních delta Aquarid (SDA), ve Sluneční soustavě. Celkem bylo zaznamenáno 218 vícestaničních drah meteorického roje SDA v červenci a srpnu 2025 v rámci sítě CEMeNt. Autor: Jakub Koukal, Alexandra Mikušková

Nejvíce vícestaničních drah v rámci sítě CEMeNt patří ke sporadickému pozadí (7 160 drah), následuje meteorický roj Perseid (PER, 3 167 drah, Obr. 11), jižních delta Aquarid (SDA, 218 drah, Obr. 12), alfa Capricornid (CAP, 124 drah), severních delta Aquarid (NDA, 110 drah), srpnových mu Draconid (AMD, 46 drah, komplex kappa Cygnid), kappa Cygnid (KCG, 32 drah), srpnových iota Cetid (AIC, 32 drah) a pak následují další slabší meteorické roje, včetně členů antihelionového zdroje s radianty ve Vodnáři a Rybách. Počet jednostaničních meteorů (stejně jako vícestaničnch drah) v srpnu je historicky vůbec nejvyšší v rámci sítě CEMeNt za celou dobu její existence od roku 2009. Efektivita párování v červenci a srpnu 2025 vzrostla na rekordních 72,3% v srpnu, což souvisí se stabilním počasím na jednotlivých stanicích sítě a optimalizací zorných polí jednotlivých stanic. Poměr stanice/dráha vzrostl na rekordních 3,57 stanice na dráhu v srpnu 2025. Celkem bylo v letošním roce doposud (k 31. 8. 2025) zaznamenáno 103 478 jednostaničních meteorů, jejichž kombinací vzniklo 21 591 vícestaničních drah (Tab. 1).

Obr. 13: 3D projekce heliocentrických vícestaničních drah meteorů, které patří k meteorickému roji jižních delta Aquarid (SDA), ve Sluneční soustavě. Celkem bylo zaznamenáno 505 vícestaničních drah meteorického roje SDA v červenci a srpnu 2025 v rámci sítě SSO VMO. Autor: Jakub Koukal, Alexandra Mikušková	Obr. 14: 3D projekce heliocentrických vícestaničních drah meteorů, které patří k meteorickému roji alfa Capricornid (CAP), ve Sluneční soustavě. Celkem bylo zaznamenáno 235 vícestaničních drah meteorického roje CAP v červenci a srpnu 2025 v rámci sítě SSO VMO. Autor: Jakub Koukal, Alexandra Mikušková

Nejvíce vícestaničních drah v rámci sítě SSO VMO patří ke sporadickému pozadí (4 937 drah), následuje meteorický roj jižních delta Aquarid (SDA, 505 drah, Obr. 13), alfa Capricornid (CAP, 235 drah, Obr. 14), jižních červnových Aquilid (SZC, 108 drah), severních červnových Aquilid (NZC, 107 drah), eta Eridanid (ERI, 66 drah), severních delta Aquarid (NDA, 62 drah) a pak následují další slabší meteorické roje, včetně členů antihelionového zdroje s radianty ve Vodnáři a Rybách. Vícestaniční dráhy meteorického roje Perseid nebyly, vzhledem k nízké výšce radiantu nad obzorem, prakticky pozorovány. Celkem bylo zaznamenáno pouze 5 vícestaničních drah patřících k meteorickému roji Perseid, ovšem nejdelší atmosférická dráha dosáhla délky 313,5 km (Obr. 15 a 16).

Obr. 15: Celková 2D projekce vícestaničních atmosférických drah meteorů, které patří k meteorickému roji Perseid (PER), zaznamenaných v síti SSO VMO v červenci a srpnu 2025. Autor: Jakub Koukal, Alexandra Mikušková	Obr. 16: Souhrnný snímek meteoru CM20250814_082855 (PER), pořízený kamerou El Sauce E. Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí, p.o.

Počet jednostaničních meteorů (stejně jako vícestaničnch drah) je v srpnu nejnižší v rámci sítě SSO VMO za celou dobu její existence od června 2025, červenec pak byl srovnatelný s červnem. Efektivita párování vzrostla v červenci na 41,0 % a poklesla v srpnu na 38,8 % v srpnu, což souvisí s poměrně nepříznivým počasím na jednotlivých stanicích sítě. Poměr stanice/dráha poklesl na 2,40 stanice na dráhu v červenci, resp. na 2,38 v srpnu 2025. Celkem bylo v letošním roce doposud (k 31. 8. 2025) zaznamenáno 62 288 jednostaničních meteorů, jejichž kombinací vzniklo 10 278 vícestaničních drah (Tab. 1).

Tab. 1: Přehled počtu zaznamenaných a párovaných meteorů v roce 2025 na stanicích sítě CEMeNt. Autor: Jakub Koukal, Alexandra Mikušková

Spektra meteorů

Na Hvězdárně Valašské Meziříčí, v rámci sítě CEMeNt, jsou v současné době osazeny 3 spektrografy s monochromatickými CMOS kamerami PointGrey Grasshoper3 GS3-U3-32S4M-C (2048 × 1536 px), skutečné rozlišení zaznamenaného spektra meteoru (1. řádu spektra) dosahuje průměrně 0,48 nm/px. Tyto spektrografy jsou orientovány ve směrech SE, SW a NE, ve směru NW je osazen spektrograf s monochromatickou CMOS kamerou QHY-III 178M (3072 × 2048 px). Skutečné rozlišení zaznamenaného spektra meteoru (1. řádu spektra) dosahuje u spektrografu QHY-III 178M průměrně 0,35 nm/px. V rámci testovacího provozu je osazen spektrograf ve směru NEN, který je tvořen monochromatickou CMOS kamerou Flir BFS-U3-200S6M-C (5472 × 3648 px), skutečné rozlišení zaznamenaného spektra meteoru (1. řádu spektra) dosahuje průměrně 0,19 nm/px. V červenci a srpnu bylo spektrografy na Hvězdárně Valašské Meziříčí zaznamenáno 38 spekter od 22 individuálních bolidů (Tab. 2).

Obr. 17: Souhrnný snímek spektra bolidu CM20250813_231827 PER ze spektrografu VM SPSW (rozlišení 0,48 nm/px). Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o.	Obr. 18: Sumární kalibrované spektrum bolidu CM20250813_231827 PER ze spektrografu VM SPSW (rozlišení 0,48 nm/px). Autor: Jakub Koukal

Na observatoři La Silla, v rámci sítě SSO VMO, jsou v současné době osazeny 4 spektrografy s monochromatickými CMOS kamerami QHY5III 678M s rozlišením 3856 × 2180 px (8,4 MPx). Skutečné rozlišení zaznamenaného spektra meteoru (1. řádu spektra) dosahuje průměrně 0,35 nm/px, tyto spektrografy jsou orientovány ve směrech SE, SW, NE a NW. V červenci a srpnu bylo spektrografy na Hvězdárně Valašské Meziříčí zaznamenáno 31 spekter od 26 individuálních bolidů (Tab. 2).

Obr. 19: Souhrnný snímek spektra bolidu CM20250724_101335 SPO ze spektrografu La Silla SPNE (rozlišení 0,34 nm/px). Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o.	Obr. 20: Sumární kalibrované spektrum bolidu CM20250724_101335 SPO ze spektrografu La Silla SPNE (rozlišení 0,34 nm/px). Autor: Jakub Koukal

Detekce spekter meteorů v rámci obou sítí je prováděna pomocí programu FireCapture do sekvencí v délce 3 minuty. Výsledná sekvence je rozdělena na jednotlivé snímky, každý snímek je následně korigován o dark frame a flat field, v případě dark framů s pomocí snímků předcházejících záznamu spektra. Kalibrace spektra v ose x je prováděna s pomocí polynomu 4. řádu s použitím známých emisních čar, která se vyskytují ve spektrech meteorů a s ohledem na specifické vlastnosti každého zaznamenaného spektra (např. podíl intenzity spektra stopy po průletu meteoru, rychlost meteoru, relativní jasnost, atd.). Kalibrace citlivosti spektrografu jako celku (osa y) v rozsahu pozorovaných vlnových délek je prováděna kombinací čárových a spojitých zdrojů emisních spekter (např. Ne nebo Hg lampy).

Tab. 2: Přehled počtu zaznamenaných spekter meteorů v roce 2025 na stanicích sítě CEMeNt a SSO VMO. Autor: Jakub Koukal

Poděkování

Poděkování patří společnostem DEZA, a. s. a CS CABOT, spol. s r. o., které přispěly na pořízení vybavení pro FHD stanice umístěné na Hvězdárně Valašské Meziříčí, p. o. a také v rámci sítě CEMeNt. Poděkování patří všem partnerským hvězdárnám (Ždánice, Vsetín, Rokycany, Plzeň, Karlovy Vary, Partizánske, Kysucké Nové Mesto) a také soukromým majitelům stanic (Milan Čermák, Richard Kačerek, Jakub Kapuš, Tibor Csorgei, Vladimír Bahýl) za podporu aktivit a růstu sítě. Poděkování dále patří všem zainteresovaným institucím za podporu aktivit a růstu sítě. Projekt RPOS (Rozvoj přeshraniční observační sítě) byl spolufinancován z programu Fond malých projektů programu Interreg V-A Slovenská republika – Česká republika 2014 – 2020, kód výzvy 5/FMP/11b, reg. č. CZ/FMP/11b/05/058. Projekty KOSOAP (Kooperující síť v oblasti astronomických odborně-pozorovatelských programů) a RPKS (Rozvoj přeshraniční kooperující sítě pro odbornou práci a vzdělávání) byly realizovány hvězdárnami Valašské Meziříčí (ČR) a Kysucké Nové Mesto (SR) v kooperaci se SMPH (Společnost pro MeziPlanetární Hmotu). Projekty byly spolufinancovány z Fondu mikroprojektů Operačního programu příhraniční spolupráce Slovenská republika – Česká republika 2007-2013. Projekt nákupu a provozu spektroskopických kamer s vysokým rozlišením je částečně dotován Programem pro regionální spolupráci AV ČR, reg. č. R200402101. Instalace Jižní spektroskopické observatoře hvězdárny Valašské Meziříčí v Chile je součástí projektu KKC (Kulturní a kreativní centrum), spolufinancovaného Evropskou unií a Národním plánem obnovy, v rámci výzvy č. 0231/2022 – Rozvoj regionálních kulturních a kreativních center (reg. č. projektu 0231000014), administrovaného Ministerstvem kultury České republiky. Náklady na instalaci byly hrazeny ze spolufinancování poskytnutého Zlínským krajem. Děkujeme za podporu konsorciu PLATOSpec, které poskytlo možnost umístění spektrálních kamer a spolupráci při instalaci a provozu. Projekt PLATOSpec byl postaven a je provozován konsorciem složeným z Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově v České republice (ASU), Durynské státní observatoře (Thüringer Landessternwarte - Německo), University Catholica v Chile (PUC - Chile), mezi menší partnery patří Masarykova univerzita (Česká republika), Univerzita Adolfa Ibaneze (Chile) a Ústav pro fyziku plazmatu Akademie věd ČR (Česká republika). Financování modernizace 1,52m dalekohledu zajistila AsU a osobní náklady byly částečně hrazeny z grantu LTT-20015. Financování výstavby PLATOSpec poskytl Svobodný stát Durynsko, zastoupený „Durynským ministerstvem školství, vědy a kultury“ v rámci „Směrnice o podpoře výzkumu“ a Německé centrum pro letectví a cestovní ruch (DLR). Finanční podpora pozorování je v rámci institucionální podpory rozvoje výzkumné organizace Masarykovy univerzity. Využití 1,52m dalekohledu bylo umožněno díky dohodě mezi ESO a konsorciem PLATOSpec. Instalace stanice El Sauce byla umožněna na soukromé observatoři El Sauce ve spolupráci se společností OBSTECH SpA.