SMRST v2 - rádiové pozorování meteorů

V červnu roku 2009 byla na Hvězdárně Vsetín spuštěna první rádiová stanice pro sledování meteorů metodou dopředného rozptylu (forward scattering). Stanice byla pojmenována SMRST (Small Meteor Radio ScaTter) a s pomocí ručního přijímače sledovala aktivitu meteorických rojů pomocí odrazů signálu vzdálených analogových TV stanic od ionizovaných stop po průletu meteorů. S postupným přechodem na digitální televizní vysílání mizely v Evropě funkční analogové vysílače televizních stanic, které bylo možné použít pro pozorování. V roce 2017 byly vypnuty poslední vysílače na Ukrajině (Lvov) a stanice tak zanikla. V listopadu roku 2025 byla na Hvězdárně Valašské Meziříčí spuštěna nová rádiová stanice, pojmenovaná SMRST v2, která pro pozorování meteorů využívá francouzský radar GRAVES (Grand Réseau Adapté à la VEille Spatiale) poblíž Dijonu. Tento systém je určený pro sledování objektů (např. družic) na nízké oběžné dráze (LEO) za účelem vytvoření katalogu objektů pro vojenské zpravodajství.

Úvod

Obr. 1: Schéma principu fungování rádiového pozorování meteorů metodou forward scatteringu. Autor: Jakub Koukal

Rádiová detekce meteorů využívá skutečnosti, že při průletu meteoroidu atmosférou vzniká ionizovaná stopa, která po krátkou dobu efektivně rozptyluje elektromagnetické vlnění v pásmech VHF (velmi krátké vlny - VKV) a HF (krátké vlny - KV). Zatímco klasické meteorické radary pracují v monostatické nebo bistatické konfiguraci s vlastním vysílačem (back scatter), metoda forward scatteringu (FS) využívá geometrii, kdy vysílač a přijímač jsou od sebe typicky vzdálené stovky až jednotky tisíc kilometrů a meteorická stopa se nachází v blízkosti společného „tangentového“/zrcadlového rozptylového objemu (Obr. 1). V této konfiguraci je za normálních podmínek přímá viditelnost vysílače na přijímači blokována zakřivením Země a detekovaný signál se objeví až v okamžiku, kdy meteorická stopa vytvoří vhodnou rozptylovou geometrii. Tím FS představuje relativně jednoduchý a levný způsob kontinuálního monitorování meteorické aktivity, včetně slabých rojových i sporadických meteorů, bez nutnosti vlastního vysokovýkonného vysílače. Teoretický popis i praktické důsledky FS geometrie (např. selektivita na radiant a výšku rozptylu, režimy underdense / overdense, vazba na elektronovou hustotu stopy) byly diskutovány v řadě prací již od 2. poloviny 20. století a metodika je dodnes aktivně rozvíjena.

Princip metody a měřitelné veličiny

Obr. 2: Typická spektra underdense ozvěn v kombinaci se dvěma delšími overdense ozvěnami v časech 22:03 a 22:09 UT. Autor: Hvězdárna Vsetín

Ve forward scatter konfiguraci se detekují krátké „pingy“ (underdense) i delší doznívající ozvěny (overdense) v závislosti na elektronové hustotě a difuzních procesech ve stopě (Obr. 2); z časového průběhu a spektrální struktury lze odvozovat statistiky aktivity (počty ozvěn, trvání, rozdělení amplitud), v některých konfiguracích i dopplerovské informace a (za jistých předpokladů) odhady výšek nebo směrových parametrů. Specifickou současnou linií výzkumu je využití kontinuální CW (spojitá nosná vlna) FS observace k rekonstrukci trajektorií a rychlostí meteoroidů z průběhu signálu a dopplerovských charakteristik v síťové konfiguraci přijímačů. Forward scatter má oproti optickému pozorování výhodu celodenního provozu nezávislého na oblačnosti a denním světle, avšak přináší také silnou geometrickou selekci (citlivost závislá na poloze radiantu vzhledem k FS objemu) a závislost na parametrech vysílače a přijímací soustavy, což je třeba zohlednit při interpretaci aktivity a při srovnání stanic.

Aktuálně použitelné vysílače pro FS pozorování a role radaru GRAVES

Obr. 3: Pohled na komplex vysílače radaru GRAVES u Dijonu ve Francii. Autor: Armée de l’Air

Historicky byly pro pozorování radiometeorů (včetně metody forward scatter) často využívány komerční vysílače v pásmech VHF (TV nebo FM), případně účelové vysílače, nicméně dlouhodobá stabilita těchto zdrojů se může měnit s restrukturalizací vysílání. V evropských podmínkách se proto jako mimořádně praktický zdroj signálu prosadil francouzský radar GRAVES (Obr. 3), který poskytuje silný signál v pásmu VHF (běžně uváděno 143,050 MHz) a je široce využíván radioamatérskou i vědeckou komunitou jako maják (beacon) pro pozorování radiometeorů a kontinuální monitoring meteorické aktivity. Signál radaru GRAVES je zároveň využíván i v rámci vědecky orientovaných projektů kombinujících rádiová a optická data; příkladem je infrastruktura sítě FRIPON (Fireball Recovery and InterPlanetary Observation Network), která explicitně uvádí jeho využití pro detekci a studium meteorů a meteoroidů. Pro praktickou realizaci FS stanice je klíčové směrování a polarizace antény (vazba na geometrii rozptylu), selektivita přijímače a stabilní časová reference pro dlouhodobé statistiky; v literatuře i komunitní praxi se jako osvědčené u radaru GRAVES často používají směrové antény typu Yagi nebo vícepásmové konfigurace podle cíle pozorování (detekce vs. spektrální analýza).

Možnosti využití FS pozorování

Pozorování meteorických rojů a dlouhodobé statistiky aktivity (FS systémy). Forward scatter byl opakovaně použit k monitorování rojů a k odhadu jejich aktivity v čase, včetně rozlišení režimů underdense nebo overdense a interpretace rozdílů v trvání ozvěn jako projevu rozdílných hmotností a struktur meteoroidů. Mezi často citované práce patří studie zaměřené na FS pozorování rojů a jejich fyzikální interpretaci. Pro konkrétní rojové kampaně existují i několikaleté datové série získané FS metodou, například analýzy aktivity Geminid z forward scatter systému provozovaného několik sezón.

Obr. 4: Ukázka optické detekce silné rádiové overdense odezvy jasného bolidu ze stanice Kroměříž NE. Autor: Jakub Koukal

Odvození výšek a geometrických charakteristik z FS dat. Vedle čistě detekčních aplikací byly publikovány práce, které ukazují, že za vhodných předpokladů lze z FS měření odvozovat informace o výškách rozptylu a dalších geometrických parametrech. Příkladem je práce věnovaná odhadu meteorických výšek z forward scatter pozorování, která systematicky řeší vztah mezi FS geometrií, časovým průběhem signálu a výškou rozptylového bodu.

Rekonstrukce trajektorií a rychlostí – moderní CW forward scatter. V posledních letech se objevují metody, které z CW signálu ve forward scatter geometrii rekonstruují alespoň část kinematických parametrů meteoroidů (trajektorie a rychlost) a diskutují použitelnost síťových konfigurací přijímačů.

Dráhové radary – příbuzné systémy (CMOR, AMOR). Výzkum radiometeorů zahrnuje i robustní pulzní nebo multifrekvenční systémy detekující především signály odražené od ionizované rázové vlny před samotným tělesem a umožňující určovat rychlosti, směry a v některých konfiguracích i dráhy meteoroidů. Typickým příkladem je CMOR (Canadian Meteor Orbit Radar), který je dlouhodobě používán pro velké statistické průzkumy meteorických rojů a sporadického pozadí. Do této širší kategorie multistaničních radarů patří také systémy jako AMOR (Advanced Meteor Orbit Radar) a další, které se používají k detailnímu mapování toku meteoroidů (včetně slabých meteoroidů) a k odvozování fyzikálních a dynamických vlastností jednotlivých populací meteorů.

SMRST v1

Rádiové pozorování meteorů bylo na hvězdárně Vsetín realizováno pomocí zařízení SMRST (Small Meteor Radio ScaTter), jehož první konfigurace (v1) byla uvedena do provozu dne 9. června 2009. Sestava SMRST představovala komplexní, pasivní přijímací systém pro pozorování meteorů metodou forward scatteringu, využívající externí televizní vysílače jako zdroj signálu. Základ přijímací části tvořila všesměrová anténa typu X-beam, která zajišťovala stabilní příjem signálu v širokém úhlovém rozsahu. Anténa byla připojena k ručnímu širokopásmovému přijímači AOR AR8000 s pracovním rozsahem 500 kHz až 1900 MHz, umožňujícím flexibilní ladění na různé analogové televizní vysílače využitelné pro forward scatter pozorování. Pro digitální zpracování signálu byl použit A/D převodník určený pro program SpectrumLab; v případě použití alternativního program pro záznam dat HROFFT nebyl převodník nutný a signál byl přiváděn přímo do zvukové karty počítače.

Za účelem potlačení rušení okolními zdroji byl do sestavy zařazen trojitý pásmový LC filtr, laděný na I. a II. televizní kanál, který účinně omezoval vliv silných lokálních TV a FM vysílačů. Záznam a zpracování dat probíhalo na stolním počítači, přičemž pro vizualizaci, archivaci a on-line distribuci dat byl využíván program ColorgrammeLab nebo SpectrumLab (Obr. 5). Součástí instalace byl také standardní instalační materiál, zejména koaxiální kabeláž a propojovací kabely mezi filtrem, převodníkem a počítačem.

Obr. 5: Porovnání záznamu rádiové odezvy meteoru v programech SpectrumLab a HROFFT, jedná se o totožný meteor zaznamenaný stanicí SMRST v1. Autor: Jakub Koukal, Ladislav Bálint

Při uvedení zařízení do provozu byl systém původně naladěn na signál analogového televizního vysílače Jerevan (Arménie). Tato konfigurace se však v praxi ukázala jako nevhodná, zejména kvůli častému rušení, které negativně ovlivňovalo kvalitu i kontinuitu záznamů. Z tohoto důvodu došlo v listopadu 2009 k přeladění systému na signál televizního vysílače Val Venosta v Itálii, což vedlo k výraznému zlepšení poměru signál - šum a k praktické eliminaci rušení pocházejícího z analogového TV vysílače Ostrava. Další optimalizace konfigurace proběhla v říjnu 2012, kdy byl systém přeladěn na signál analogového televizního vysílače Lvov (Ukrajina). Tato změna vedla ke zvýšení počtu zaznamenaných meteorů ve srovnání s předchozí konfigurací. S výjimkou občasných krátkodobých výpadků vysílače, které se typicky vyskytovaly kolem místní půlnoci, vykazoval systém v této konfiguraci převážně bezproblémový a stabilní provoz.

Zařízení SMRST v uvedené konfiguraci zůstalo plně funkční až do roku 2017, kdy došlo k definitivnímu vypnutí analogového televizního vysílače Lvov v souvislosti s ukončením analogového televizního vysílání. Tím byla činnost systému SMRST v této podobě ukončena.

SMRST v2

Stanice pro rádiové pozorování meteorů SMRST v2 byla na Hvězdárně Valašské Meziříčí spuštěna do testovacího provozu 8. 11. 2025. Po drobných úpravách kabelových tras přešla do ostrého provozu 16. 11. 2025, den před předpokládaným maximem meteorického roje Leonid. Příjem signálu zajišťuje pětiprvková směrová Yagi anténa Diamond A144S5R2 (Obr. 7), rozvod signálu z antény je zajištěn koaxiálním kabelem s impedancí 50 Ω. Digitalizaci signálu zajišťuje USB širokopásmový přijímač RTL-SDR V4 s čipem RTL2832U ADC, před který je předřazen širokopásmový zesilovač signálu RTL-SDR LNA (Obr. 6).

Obr. 6: Funkční schéma sestavy pasivního meteorického radaru SMRST v2, včetně postupu zpracování dat. Autor: Jakub Koukal

Pro nastavení frekvence přijímaného signálu radaru GRAVES a také pro nastavení parametrů digitalizovaného vstupu (odstup signál - šum, softwarové nebo hardwarové zesílení signálu, atd.) je použit program HD SDR, z něhož je pomocí virtuálního zvukového vstupu signál veden do programu HROFFT, který provádí kontinuální záznamy činnosti radaru v 10-minutových intervalech ve formátu *.png souborů.

Obr. 7: Přijímací Yagi anténa Diamond A144S5R2 rádiové stanice pro záznam meteorů SMRST v2. Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o.	Obr. 8: Rušení signálu odrazem od prolétajících letadel (nahoře), záznam overdense odezvy jasného meteoru bez rušení, ovšem s příliš přebuzeným příjmem signálu a vysokou hladinou šumu v pozadí (dole). Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o.

Přijímaný signál podléhá rušení (Obr. 8) jak z vnitřních zdrojů uvnitř budovy (motory, startéry zářivek), tak také z vnějších zdrojů (vysílače, odrazy od letadel). Vnitřní rušení je odstíněno zásuvkou s ochranou proti rušení EMI (elektromagnetické rušení) a RFI (vysokofrekvenční šum), rušení z vnějších zdrojů (zvláště z FM vysílačů) bude sníženo pomocí pásmového filtru DD Amtek (137 - 174 MHz). Zpracováním výstupů z programu HROFFT pomocí MEC (Meteor Echo Counter) lze eliminovat většinu rušení, které se při příjmu signálu z radaru GRAVES vyskytuje.

Úprava dat a jejich vyhodnocení

V případě použité směrové Yagi antény je nutné počítat s tím, že citlivost (schopnost zachytit odezvu meteoru) není rovnoměrně rozložená po celé obloze (Obr. 10). Geometrická konfigurace spojnice vysílače a přijímače a směrovost antény vytvářejí funkci citlivosti detekce závislou na poloze, kterou je nutné kvantifikovat. Funkce pozorovatelnosti (OF) charakterizuje tuto změnu citlivosti a umožňuje kalibrované výpočty hodinové korigované zenitové frekvence meteorů (ZHR) z počtů ozvěn meteorů po vyhodnocení programem MEC. Spojnice vysílač (GRAVES) – přijímač (Hvězdárna Valašské Meziříčí) má délku 948 km v azimutu 260,4° ve směru od přijímače. Anténa je orientována v azimutu 240° s elevací 12°, což způsobuje útlum signálu z vysílače 0,8 dB. Funkce OF tak dosahuje nejvyšších hodnot v azimutu 215° a elevaci 20° (Obr. 9). Další uplatňovanou korekcí je funkce sin(h), tedy okamžitá výška radiantu meteorického roje nad obzorem.

Obr. 9: Polární diagram znázorňující funkci pozorovatelnosti (OF) pro sestavu SMRST v2 ve stávající konfiguraci. Autor: Jakub Koukal	Obr. 10: Polární diagram normalizované citlivosti pětiprvkové Yagi antény Diamond A144S5R2. Autor: Jakub Koukal

Velmi důležitou korekcí je v případě analýzy činnosti meteorických rojů odpočet sporadického pozadí od celkových pozorovaných frekvencí. Redukce o sporadické pozadí je provedena ještě před korigováním pozorovaných počtů o funkci OF a výšku radiantu nad obzorem sin(h). Ideální pro fitování sporadického pozadí na základě pozorovaných dat je období s nízkou aktivitou meteorických rojů a jako podklad bylo použito dat z radaru Juliusruh v Německu z let 1990 až 2003, které charakterizují jak denní, tak také roční variaci sporadických meteorů (Obr. 11).

Obr. 11: Fit sporadického pozadí na základě dat z radaru Juliusruh pro zimní období a jeho odpočet od pozorovaných hodinových počtů meteorů z výstupu programu MEC. Autor: Jakub Koukal

Výsledky – Geminidy 2025

Geminidy jsou jedním z nejaktivnějších a nejspolehlivějších meteorických rojů roku. V roce 2025 nastalo jejich maximum v noci ze 13/14. 12. 2025. Mateřským tělesem meteorického roje je asteroid (3200) Phaeton, meteory roje jsou středně rychlé a za ideálních podmínek lze spatřit až 150 meteorů za hodinu.

Obr. 12: Desetiminutový výstup z programu HROFFT, který zachycuje maximum slabých (rádiových) meteorů Geminid v roce 2025 (13. 12. 2025, 20:50 až 21:00 UT). Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o.	Obr. 13: Desetiminutový výstup z programu HROFFT, který zachycuje maximum jasných (vizuálních) meteorů Geminid v roce 2025 (14. 12. 2025, 06:00 až 06:10 UT). Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o.

Pozorování maxima Geminid pomocí pasivního radaru SMRST v2 ukazuje ostře definovanou noc maxima (13/14. 12. 2025), ZHR (zenitová hodinová korigovaná frekvence) v noci před maximem dosahovala pouze 45 % ZHR v noci maxima. Jasně patrné je zpoždění maxima jasných (vizuálních) meteorů vůči slabým (rádiovým) o 11 hodin, což je v případě silných rojů běžný jev. Jasné meteory jsou definovány odezvami delšími než 10 s, jedná se často o overdense odezvy (Obr. 13). Slabé meteory (underdense, Obr. 12) jsou naopak definovány jako krátké odezvy. V roce 2025 byla maximální ZHR rádiových meteorů 274, jednalo se o maximum slabých meteorů, které nastalo 13. 12. 2025 ve 20:30 UT. Maximum jasných meteorů bylo nižší, ZHR dosáhla 225 meteorů a nastalo 14. 12. 2025 v 7:30 UT (Obr. 14). Tento výsledek je v souladu s vizuálním pozorováním hlavního maxima roje, které podle IMO (International Meteor Organization) nastalo 14. 12. 2025 v 06:10 UT (ZHR 148 meteorů). Vedlejší maximum, které odpovídá rádiovému maximumu slabých meteorů, bylo pozorováno 13. 12. 2025 ve 20:10 UT (ZHR 109 meteorů). Na území Česka bylo v noc maxima velmi nepříznivé počasí, které znemožnilo jak vizuální, tak kamerové pozorování maxima Geminid.

Obr. 14: Aktivita meteorického roje Geminid v roce 2025 (5. 12. až 18. 12.) z pozorování pasivního radaru SMRST v2. Pozorování ukazuje rozdíl 11 hodin mezi maximem slabých a jasných meteorů. Autor: Jakub Koukal