Nový školní rok je v plném proudu a spolu s ním se znovu rozběhl také náš astronomický kroužek. Ve druhém školním týdnu proběhla první společná schůzka, na které se vedle známých tváří objevili i noví zájemci. Do letošního roku tak vstupujeme s jedenácti účastníky a před sebou máme další pořádnou porci vesmíru. Čeká nás směs pozorování, experimentů, badatelských úkolů i menších projektů. Vyzkoušíme si například stavbu Hanojské věže, chemický semafor nebo pokusy z paprskové optiky. Nebude ale chybět ani práce s astronomickými aplikacemi ve virtuálním prostředí, pozorování Slunce a samozřejmě také skutečné večerní výpravy za planetami, hvězdami a dalšími objekty noční oblohy.
Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
V noci před štědrým dnem (23. prosince 2013, 22:53:20 SEČ) se podařilo videostanicemi na pozorování meteorů umístěnými na Hvězdárně Valašské Meziříčí zachytit přelet velmi jasného meteoru. Dráha tohoto meteoroidu byla tak výhodná, že jeho let byl zaznamenán na obou našich kamerách. Kamery na hvězdárně Valašské Meziříčí byly pořízeny v rávci projektu KOSOAP.
Těleso se při průletu atmosférou rozpadalo na menší kousky, což se projevilo na kolísáním jasnosti. Maximální naměřená vizuální jasnost objektu se pohybovala kolem -4,5 mag. Pro srovnání nabízíme pohledy z obou našich kamer. Meteor byl však pozorován i na řadě dalších stanic pracujících v rámci sítě CEMENT.
Analýzu záznamů z ostatních stanic sítě CEMENT provedl Jakub Koukal. Na základě kombinovaných údajů bylo možné spočítat dráhu tělesa ve sluneční soustavě a určit geometrii letu atmosférou včetně rychlosti a jejích změn během letu. Z dostupných údajů bylo možné odhadnout i základní fyzikální vlastnosti tělesa.
Při pohledu na projekci dráhy atmosférického letu na povrch Země a také na snímky z různých stanic (obzvláště markantní je rozdíl mezi Kroměříží a Bílým křížem) je patrné, že těleso letělo doslova nedaleko našich stanic. Zatímco z Kroměříže prolétalo šikmo zorným polem kamery, z pohledu kamery na Bílém kříži letělo prakticky směrem k ní.
Ve sluneční soustavě se meteoroid pohyboval po dráze s hlavní poloosou 2 AU a přísluním ve vzdálenosti 0,967 AU od Slunce. Excentricita dráhy byla 0,508 a sklon 5,0°. Těleso tedy pravděpodobně přiletělo z vnitřní části hlavního pásu planetek. Po podobné dráze se pohybuje například planetka 1982 XB.
Ze získaných údajů bylo možné odhadnout pevnost materiálu objektu, která se pohybovala jen kolem 1 MPa (0,9 MPa na počátku letu atmosférou a 1,3 MPa těsně před pohasnutím). Takto nízká pevnost spíše odpovídá materiálu kometárního původu.
autor: Jiří Srba
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí