Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?
V prvním prázdninovém týdnu si vám dovoluji nabídnout malé ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu, které již řadu let působí na naší hvězdárně.
Stát se vystudovaným astronomem nebo astrofyzikem bylo na počátku vzniku hvězdáren v 50. letech spíše snem než realitou. Veřejný vzdělávací systém tehdy nabízel pouze dvě cesty, jak se k astronomii či astrofyzice přiblížit – ani jedna z nich však nebyla příliš vhodná pro praktickou práci na hvězdárně."
V noci před štědrým dnem (23. prosince 2013, 22:53:20 SEČ) se podařilo videostanicemi na pozorování meteorů umístěnými na Hvězdárně Valašské Meziříčí zachytit přelet velmi jasného meteoru. Dráha tohoto meteoroidu byla tak výhodná, že jeho let byl zaznamenán na obou našich kamerách. Kamery na hvězdárně Valašské Meziříčí byly pořízeny v rávci projektu KOSOAP.
Těleso se při průletu atmosférou rozpadalo na menší kousky, což se projevilo na kolísáním jasnosti. Maximální naměřená vizuální jasnost objektu se pohybovala kolem -4,5 mag. Pro srovnání nabízíme pohledy z obou našich kamer. Meteor byl však pozorován i na řadě dalších stanic pracujících v rámci sítě CEMENT.
Analýzu záznamů z ostatních stanic sítě CEMENT provedl Jakub Koukal. Na základě kombinovaných údajů bylo možné spočítat dráhu tělesa ve sluneční soustavě a určit geometrii letu atmosférou včetně rychlosti a jejích změn během letu. Z dostupných údajů bylo možné odhadnout i základní fyzikální vlastnosti tělesa.
Při pohledu na projekci dráhy atmosférického letu na povrch Země a také na snímky z různých stanic (obzvláště markantní je rozdíl mezi Kroměříží a Bílým křížem) je patrné, že těleso letělo doslova nedaleko našich stanic. Zatímco z Kroměříže prolétalo šikmo zorným polem kamery, z pohledu kamery na Bílém kříži letělo prakticky směrem k ní.
Ve sluneční soustavě se meteoroid pohyboval po dráze s hlavní poloosou 2 AU a přísluním ve vzdálenosti 0,967 AU od Slunce. Excentricita dráhy byla 0,508 a sklon 5,0°. Těleso tedy pravděpodobně přiletělo z vnitřní části hlavního pásu planetek. Po podobné dráze se pohybuje například planetka 1982 XB.
Ze získaných údajů bylo možné odhadnout pevnost materiálu objektu, která se pohybovala jen kolem 1 MPa (0,9 MPa na počátku letu atmosférou a 1,3 MPa těsně před pohasnutím). Takto nízká pevnost spíše odpovídá materiálu kometárního původu.
autor: Jiří Srba