Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů. KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet. Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.
Hvězdárnu zde můžete sledovat pod jménem astro_hvm a mít tak sice méně odbornou, ale zato přístupnější formu informování nejširší veřejnosti o naší činnosti jako na dlani.
Letošní zima byla co do počtu jasných dnů opravdu slabá. Z prosince máme jen jeden pozorovací den a leden s únorem to se svými třemi a dvěmi jasnými dny příliš nevylepšil. Proto jsme se snažili vybrat z těchto tří měsíců vždy alespoň jednu ukázku z pozorování. Ukázky společně s přehledy napozorovaných oblastí naleznete pod článkem.
V prosinci dominovala na Slunci oblast NOAA 12473 (pozorovaná od 22. 12. 2015 do 3. 1. 2016) s největší erupcí o mohutnosti M4.7, která se bohužel odehrála až po půlnoci 23. 12. 2015. Zprvu měla oblast tři větší skvrny s umbrami. Zadní a prostřední skvrna se začaly po erupci rozdělovat a nakonec zůstala pouze velká vedoucí a řada malých chvostových skvrn. Za svou existenci vyprodukovala 17 erupcí větších než C2.0. Všechny erupce najdete vypsané zde.
Za největší erupci v lednu může opět oblast NOAA 12473. „Novoroční“ erupce dosáhla 1. ledna 2016 deset minut po půlnoci mohutnosti M2.4. Výrazný region NOAA 12488 jsme mohli pozorovat od 20. 1. 2016 do 31. 1. 2016. Po celou dobu si udržel bipolární magnetickou konfiguraci. Ve vedoucí skvrně probíhaly dynamické změny (rozdělení umbry, rozdělení na dvě skvrny a zpětné slučování). Největší erupce dosáhla mohutnosti C9.6 dne 28. 1. 2016.
Menší, na počátku bipolární oblast NOAA 12497 vyšla na východní straně Slunce 6. února 2016. Vyskytlo se v ní několik silnějších erupcí, z nichž nejmohutnější se odehrála 13. 2. 2016 s mohutností M1.8. Po této erupci se rozpadá chvostová část na drobné skvrny.
Březen jasně ukázal, že maximum je dávno za námi a aktivita klesá. V přehledu silnějších erupcí je jasně vidět, že oproti zimním měsícům, je ten první jarní měsíc erupčně nejslabší. Nejsilnějším jevem byla v oblasti NOAA 12521 erupce s maximální hodnotou měkkého rentgenového toku C3.7 (20. 3. 2016).
První námi zachycené erupce jsou z 27. března 2016. První byla pozorována v 10:31 UT v oblasti NOAA 12524 s mohutností B1.7 a druhá ve 12:19 UT v regionu NOAA 12526 s mohutností B4.2. Ani jednu v ukázkách pozorování nenajdete, kvůli kvalitě obrazu, obě oblasti v naší minigalerii si můžete z jiných dnů prohlédnout.
V seznamu jsou vypsané erupce pouze od mohutnosti M1.0, pro březen od mohutnosti C2.0). Seznam všech erupcí od mohutnosti C2.0 si můžete prohlédnout ve stručném přehledu. Kvůli meteorologickým podmínkám nebo doby pozorovatelnosti (Slunce pod obzorem), máme ze seznamu napozorované jen tučně označené erupce.
Snímek oblasti NOAA 12463 z jediného jasnějšího dne v prosinci 11.12. 2015 v 09:29 UT.
Pořízeno ve spektrální čáře H-alfa.
Jeden z vydařenějších snímků z ledna 2016 oblasti NOAA 12487 (22. 1. 2016 v 12:38 UT), ukazuje jak špatné bylo počasí. Na snímku kromě bipolární skupiny skvrn lze rozeznat i fibrily orientované podél magnetických siločar.
Jeden z vydařenějších snímků oblasti NOAA 12494 ze dne 5. 2. 2016 ve 14:43 UT.
Dne 17. března byly po dlouhé době skvělé pozorovací podmínky.
Snímek oblasti NOAA 12524 ve spektrální čáře H-alfa v 09:32 UT.
Slunce ve viditelném světle, tedy jeho nejspodnější viditelná část, sluneční fotosféra. Na snímku jsou patrné v okolí oblasti NOAA 12524 i fakulová pole - světlejší oblasti okolo skvrny. Fotosféra 27. 3. 2016 09:51 UT.
Protuberance na východním okraji Slunce ze dne 31. 3. 2016 ve 14:52 UT.
Filament, neboli protuberance, kterou nevidíme na okraji, ale se shora na slunečním disku ze dne 28. 3. 2016 v 10:06 UT.
Fotosféra v 10:25 UT | Nižší chromosféra v 11:07 UT (CaII K) | Chromosféra v 10:12 UT (H-alfa) |
Oblast NOAA | Pozorování v čáře H-alfa [počet dnů] |
Pozorování v čáře Ca II K [počet dnů] |
Pozorování fotosféry [počet dnů] |
Erupce |
---|---|---|---|---|
12463 | 1 | |||
12465 | 1 |
Počet jasných dnů: 1
Počet napozorovaných oblastí: 2
Pozorování synoptickými dalekohledy v zimních měsících neprobíhá.
Oblast NOAA | Pozorování v čáře H-alfa [počet dnů] |
Pozorování v čáře Ca II K [počet dnů] |
Pozorování fotosféry [počet dnů] |
Erupce |
---|---|---|---|---|
12480 | 1 | |||
12487 | 1 | |||
12488 | 1 | |||
12489 | 1 | |||
12490 | 1 |
Počet jasných dnů: 3
Počet napozorovaných oblastí: 5
Pozorování synoptickými dalekohledy v zimních měsících neprobíhá.
Oblast NOAA | Pozorování v čáře H-alfa [počet dnů] |
Pozorování v čáře Ca II K [počet dnů] |
Pozorování fotosféry [počet dnů] |
Erupce |
---|---|---|---|---|
12491 | 1 | |||
12492 | 1 | |||
12493 | 1 | |||
12494 | 1 | 1 | ||
12496 | 1 | |||
12506 | 1 | |||
12507 | 1 |
Počet jasných dnů: 2
Počet napozorovaných oblastí: 7
Pozorování synoptickými dalekohledy v zimních měsících neprobíhá.
Oblast NOAA | Pozorování v čáře H-alfa [počet dnů] |
Pozorování v čáře Ca II K [počet dnů] |
Pozorování fotosféry [počet dnů] |
Erupce |
---|---|---|---|---|
12519 | 2 | 1 | ||
12523 | 1 | |||
12524 | 3 | 2 | 1 | |
12525 | 1 | 1 | ||
12526 | 3 | 3 | 3 |
Počet jasných dnů: 5
Počet napozorovaných oblastí: 5
Pozorování synoptickými dalekohledy v zimních měsících neprobíhá.
autor: Martina Exnerová