Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.
Very Large Telescope (VLT) se zaměřil na galaxii Messier 61
05.08.2022
Použitím přístroje MUSE (Multi-Unit Spectroscopic Explorer) na dalekohledu VLT (Very Large Telescope) Evropské jižní observatoře ESO v Chile astronomové pořídili nádherný snímek spirální galaxie s příčkou Messier 61 (zkráceně M61).
Hvězdný ostrov M61 se nachází ve vzdálenosti přibližně 52,5 miliónu světelných roků od Země a jeho poloha se promítá do souhvězdí Panny.
Galaxie se zdánlivou jasností 10,2 magnitudy je nejsnadněji pozorovatelná v průběhu měsíce května a může být viditelná i při použití malého dalekohledu.
Messier 61 má zhruba velikost naší Galaxie – Mléčné dráhy – s průměrem přibližně 100 000 světelných roků.
Jinak známá galaxie jako M61, NGC 4303, LEDA 40001 a IRAS 12194+0444 byla objevena 5. 5. 1779. O její objev se zasloužil italský astronom Barnaba Oriani.
Francouzský astronom Charles Messier ji zaznamenal ve stejnou noc jako Barnaba Oriani, avšak omylem ji považoval za prolétající kometu.
„Messier 61 je jedním z největších galaktických členů kupy galaxií Virgo (Virgo Cluster),“ říkají astronomové. „Galaxie s mimořádnou tvorbou hvězd s nezvykle vysokým množstvím zrozených hvězd byla astronomy použita jako laboratoř k lepšímu porozumění právě tomuto úchvatnému jevu vzniku hvězd.“
„K tvorbě hvězd dochází v případě, když se začnou oblaka studeného prachu smršťovat,“ vysvětlují astronomové. „Intenzivní záření nově vzniklých hvězd zahřívá a ionizuje okolní zbývající plyn.“
Ionizovaný plyn začne zářit a působí jako maják pokračující tvorby hvězd. Na této úžasné fotografii jakoby poseté drahokamy zářivého plynu můžeme pozorovat galaxii M61 jako zlatistý vír. Zlatavá záře je výsledkem zkombinovaných pozorování obdržených na rozdílných vlnových délkách světla pomocí přístroje MUSE umístěného na dalekohledu Lery Large Telescope.
Oblaka ionizovaného plynného kyslíku, vodíku a síry jsou zobrazena modrou, zelenou a červenou barvou.
Zdroj: https://www.sci.news/astronomy/muse-image-messier-61-11053.html
autor: František Martinek
Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies