V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.
Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?

Binární systém JuMBO 24 sídlí v mlhovině v Orionu, difúzní mlhovině nacházející se přibližně 1350 světelných let daleko v souhvězdí Orion. „Průzkum v oboru blízkého infračerveného záření pomocí kosmického dalekohledu Jamese Webba (JWST) vnitřní mlhoviny v Orionu a skupiny hvězd Trapez vedl k detekci 40 binárních objektů o hmotnosti Jupitera (JuMBO) a dvou trojitých objektů,“ řekl profesor Luis Rodríguez z Universidad Nacional Autónoma de México.
„Tyto vícenásobné systémy nejsou spojeny s hvězdami a jejich složky mají hmotnosti v rozmezí 0,6-14 hmotností Jupitera a vzájemné vzdálenosti mezi 28 a 384 AU. Existence těchto ´širokých dvojhvězd´ je překvapivá, protože současné znalosti o formování hvězd a planet je nemohou vysvětlit.“
Pomocí radioteleskopu NSF Karl G. Jansky Very Large Array (VLA) hledali astronomové protějšky ke 40 objektům JuMBO. Překvapivě pouze jeden z těchto objektů, JuMBO 24, představoval rádiový protějšek. Radiová svítivost dvou planetárních hmotných objektů v systému je výrazně vyšší než svítivost detekovaná u hnědých trpaslíků.
Tato abnormalita vyvolává nové otázky a poskytuje vzrušující výzkumné příležitosti k dalšímu pochopení povahy těchto volně putujících planet. I když je možné, že spojení mezi infračervenými a rádiovými signály je náhodné, tým to považuje za vysoce nepravděpodobné, s pravděpodobností pouze 1 ku 10 000.
„Skutečně pozoruhodné je, že tyto objekty mohou mít měsíce podobné Europě nebo Enceladu, přičemž oba mají podzemní oceány kapalné vody, které by mohly podporovat život,“ řekl profesor Rodriguez. „Detekce rádiových vln pocházejících z obou složek dvojitého systému volně plujících planet představuje významný milník v našem zkoumání vesmíru.“
Představuje také vzrušující příležitost pro další výzkum potenciální obyvatelnosti planet mimo Sluneční soustavu.
Studie byla publikována v časopise Astrophysical Journal Letters.
Zdroj: https://www.sci.news/astronomy/free-floating-planetary-mass-binary-system-12688.html
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí