Aktuality AK

Obrázek uprostřed článku ilustruje typy organických molekul nalezených ve vzorku asteroidu Ryugu odebraném japonskou kosmickou sondou Hayabusa 2. Organické látky jsou stavebními kameny všech známých forem pozemského života a skládají se ze široké škály sloučenin vytvořených z uhlíku v kombinaci s vodíkem, kyslíkem, dusíkem, sírou a dalšími atomy. Organické molekuly však mohou vznikat i neživými procesy, jako jsou chemické reakce v asteroidech.

Nová studie vedená geofyzičkou Sunyoung Parkovou z University of Chicago naznačuje, že v zemském plášti se může nacházet vrstva překvapivě tekuté horniny na samém dně horního pláště. K nálezu došlo měřením přetrvávajícího pohybu zaznamenaného senzory GPS na ostrovech v důsledku hlubokého zemětřesení v Tichém oceánu poblíž Fidži. Studie, zveřejněná 22. února 2023 v Nature, demonstruje novou metodu měření tekutosti zemského pláště.

Přemýšleli jste někdy, jak vypadala naše Galaxie – Mléčná dráha – ve své rané historii? Astronomové pomocí Webbova teleskopu (JWST) našli galaxii, která je téměř zrcadlovým obrazem naší Galaxie v raném dětství. Přezdívá se jí „Prskavka“ (anglicky Sparkler). To proto, že kolem ní obíhají asi dva tucty třpytivých kulových hvězdokup. Je tam také několik trpasličích galaxií, které tato galaxie postupně pohltí.

Trpasličí planeta Haumea sídlí v Kuiperově pásu za oběžnou dráhou nejvzdálenější planety Neptun. Známá také jako 2003 EL61 je v několika ohledech zvláštní. Byla objevena v roce 2003 a otáčí se mnohem rychleji než cokoli jiného její velikosti. Kolem vlastní osy se tak otočí za pouhé 4 hodiny. Díky své rychlé rotaci má místo koule tvar vyfouknutého míče amerického fotbalu. Její povrch je téměř rovnoměrně (> 90 %) pokryt vodním ledem. Haumea má nejméně dva měsíce, Hi'iaka a Namaka, a také zajímavý prstenec. Jeden oběh kolem Slunce jí trvá 285 let.

Vznik Sluneční soustavy zůstává jednou z největších záhad astronomie a planetárních věd. Vědci se domnívají, že Sluneční soustava vznikla asi před 4,6 miliardami let z oblaku plynu a prachu známého jako sluneční mlhovina. Přesný proces, jakým se to stalo a jak planety vznikaly, však stále není zcela objasněn. Vzorky minerálů získané z asteroidu Ryugu japonskou sondou Hayabusa 2 pomáhají astronomům Kalifornské univerzity v Los Angeles (UCLA) a jejich kolegům získat hlubší pohled na chemické složení rané Sluneční soustavy před více než 4,5 miliardami let.

Lokesh Mishra a jeho kolegové z univerzity v Bernu a observatoře v Ženevě navrhují, aby byl typ architektur planetárních systémů rozdělen do čtyř tříd: podobné (similar), smíšené (mixed), uspořádané (ordered) a opačně uspořádané (anti-ordered).

Zkoumání nejstarších galaxií ve vesmíru vědci uskutečnili pomocí nového vesmírného dalekohledu NASA. Tým astronomů, vedený Haojing Yanem z University of Missouri (MU), využil pozorování kosmického dalekohledu Jamese Webba (JWST) a objevil 87 galaxií, které by mohly být nejstaršími známými galaxiemi ve vesmíru. Tento objev přivádí astronomy blíže k určení věku galaxií v raném vesmíru, který se podle Haojing Yana, hlavního autora a docenta fyziky a astronomie na MU, odhaduje na 200-400 milionů let po Velkém třesku.

Mezi dalšími objevy, které rover Curiosity učinil, je to, že zvlněné skalní textury naznačují, že v oblasti starověkého Marsu existovala jezera, o které vědci očekávali, že bude sušší. Když vozítko Curiosity loni na podzim dorazilo k místu obsahujícímu sírany, vědci si mysleli, že viděli poslední důkaz, že tuto oblast Marsu kdysi pokrývala jezera. Je to proto, že se zde horninové vrstvy vytvořily v sušším prostředí než v oblastech prozkoumaných v rámci mise dříve. Předpokládá se, že zdejší sírany zde zůstaly, když oblast postupně vysychala.

Saturn je známý svými ikonickými, nedotčenými prstenci. Hlavní prstenec B však může mít skvrny a pruhy tmavšího nebo světlejšího materiálu, známé též jako „paprsky“, které mohou být spojeny s interakcemi prachu s magnetickým polem planety. Tyto paprsky se objevují pravidelně, trvají asi 8 let, se středem kolem jarní nebo podzimní rovnodennosti na Saturnu. V letech 2021 a 2022 odhalila pozorování pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu HST začátek nové sezóny prstencových paprsků před příští rovnodenností v roce 2025. Vícebarevná pozorování odhalila načervenalou barvu a také to, že paprsky krouží kolem planety přibližně stejnou rychlostí jako částice v prstencích, i když jsou možná ovlivněny proměnlivou rychlostí rotace Saturnovy magnetosféry.

Wolf 1069 b je po Proximě Centauri b, Gliese 1061 d, Teegardenově hvězdě c a Gliese 1002 b a c šestou nejbližší exoplanetou o hmotnosti Země, která se nachází v konzervativní obyvatelné zóně své mateřské hvězdy.