Naši hvězdárnu navštívil dne 15. 5. 2025 Pavel Gabzdyl, přední popularizátor astronomie a největší fanoušek Měsíce. Mimo to, že nám přednesl krásnou přednášku Kosmická střelnice, jsme ho stihli i vyzpovídat.
Vznik hvězdárny ve Valašském Meziříčí byl úzce spjat s činností místních amatérských astronomů... . Projekt byl úspěšně dokončen v roce 1955 a stal se výsledkem úsilí, v němž hrála roli také jejich aktivní účast v České astronomické společnosti.
Hned v prvních dnech roku 2025 jsme dosáhli v rámci projektu velké modernizace Hvězdárny Valašské Meziříčí dalšího významného cíle. Po více než deseti letech můžeme změnit první příčku ve velikosti primárního zrcadla našeho největšího dalekohledu - od počátku roku 2025 patří půlmetrovému zrcadlovému dalekohledu typu Newton.
Tento hluboký soubor dat z rentgenové družice Chandra zachycující pozůstatky supernovy známé jako 30 Doradus B (30 Dor B) odhaluje důkazy o více než jedné explozi supernovy v historii tohoto pozůstatku. Neobvyklé struktury v datech družice Chandra nelze vysvětlit jedinou explozí. Tyto snímky 30 Dor B také ukazují optická data z dalekohledu Blanco v Chile a infračervená data z družice Spitzer. Další data z HST zvýrazňují ostré rysy na snímku.
Barevný snímek ukazuje různé typy záření představující pozůstatky ne jedné, ale alespoň dvou explodovaných hvězd. Tento zbytek supernovy je známý jako 30 Doradus B (zkráceně 30 Dor B) a je součástí větší oblasti vesmíru, kde se hvězdy nepřetržitě formovaly posledních 8 až 10 milionů let. Je to složitá krajina tmavých mračen plynu, mladých hvězd, vysokoenergetických výbojů a přehřátého plynu, která se nachází 160 000 světelných let od Země ve Velkém Magellanově mračnu, malé satelitní galaxii Mléčné dráhy.
Nový snímek 30 Dor B byl vytvořen kombinací dat z rentgenové observatoře Chandra (fialová barva), optických dat ze 4metrového dalekohledu Blanco v Chile (oranžová a azurová) a infračervených dat ze Spitzerova vesmírného dalekohledu (červená). Optická data z Hubbleova vesmírného teleskopu byla také přidána v černé a bílé barvě, aby se zvýraznily ostré rysy snímku.
Tým astronomů vedený Wei-An Chenem z Národní tchajwanské univerzity v Taipei na Tchaj-wanu použil k analýze regionu přes dva miliony sekund pozorovacího času družice Chandra, která sledovala mlhovinu 30 Dor B a její okolí. Našli slabou slupku rentgenového záření, která se rozprostírá v průměru asi 130 světelných let. (Pro srovnání, nejbližší hvězda ke Slunci Proxima Centauri je asi 4 světelné roky daleko).
Když to vědci dali dohromady společně s daty z HST a dalších dalekohledů, zjistili, že žádná exploze supernovy nemůže vysvětlit to, co je vidět. Jak pulsar, tak jasné rentgenové paprsky pozorované v centru 30 Dor B pravděpodobně pocházejí z exploze supernovy po kolapsu hmotné hvězdy asi před 5 000 lety. Větší, slabá obálka rentgenového záření je však příliš velká na to, aby byla výsledkem stejné supernovy. Místo toho se tým domnívá, že v 30 Dor B došlo k nejméně dvěma výbuchům supernov, přičemž rentgenový plášť byl vytvořen jinou supernovou před více než 5 000 lety. Je také docela možné, že se toho v minulosti stalo ještě víc.
Tento výsledek může astronomům pomoci dozvědět se více o životě hmotných hvězd a účincích jejich výbuchů supernov.
Zdroj: https://scitechdaily.com/breaking-the-cosmic-code-nasa-telescopes-start-the-year-with-a-double-bang/ a https://www.sci.news/astronomy/30-doradus-b-two-supernova-explosions-12587.html
autor: František Martinek