Mladý protoplanetární disk odporuje teorii formování planet

Mezinárodní tým astronomů našel prstencové a spirální struktury ve velmi mladých planetárních discích, což dokazuje, že formování planet může začít mnohem dříve, než se doposud myslelo. Výsledky byly prezentovány na 243. zasedání Americké astronomické společnosti.

S využitím dat z National Radio Astronomy Observatory (NRAO) soustavy radioteleskopů Atacama Large Millimeter/submilimeter Array (ALMA) tým pořídil snímky planetárních disků třídy 0 a třídy I, které jsou mnohem mladší než disky třídy II pozorované při dřívějších průzkumech. Je známo, že disky třídy II mají mezery a prstencové struktury, což naznačuje, že planetární formace je v plném proudu. „První pozorování mladých protoplanetárních disků prostřednictvím radioteleskopu ALMA odhalila mnoho krásných prstenců a mezer, možných míst vzniku planet,“ řekl Cheng-Han Hsieh, PhD kandidát na Yale University. „Přemýšlel jsem, kdy se tyto prstence a mezery začaly objevovat v discích.“

Tato nová studie ukazuje, že struktury se začínají tvořit, když jsou disky staré asi 300 000 let, což je neuvěřitelně rychlé. Mladé disky mohou mít více prstenců a spirální struktury nebo se mohou vyvinout v prstenec s centrální dutinou. Tato pozorování zpochybňují naše chápání toho, jak se formují planety, zejména velké planety podobné Jupiteru. „Je obtížné vytvořit obří planety během milionu let v dosavadních modelech akrece,“ řekl Cheng-Han Hsieh. Budoucí studie určí přesný čas, kdy se objeví substruktura disku a jak to souvisí s ranou tvorbou planet.

Atacama Large Millimeter/submillimeter Array (ALMA) je nejmodernější radioteleskop umístěný v poušti Atacama v severním Chile. ALMA, provozovaná partnerstvím mezi Evropou, Severní Amerikou, východní Asií a hostitelskou zemí Chile, se specializuje na studium záření některých z nejchladnějších objektů ve vesmíru.

Funguje na milimetrových a submilimetrových vlnových délkách a vyplňuje zásadní mezeru mezi infračerveným světlem a rádiovými vlnami. To umožňuje radioteleskopu ALMA pozorovat jevy, jako je formování hvězd, planetární systémy a detailní chemie vesmíru, které jsou často ukryty před pozorováním na jiných vlnových délkách.

Vysoká nadmořská výška a suché podnebí v oblasti radioteleskopu ALMA poskytuje téměř nesrovnatelný pohled na vesmír v těchto jedinečných vlnových délkách, což z něj dělá jednu z nejvýkonnějších a nejvšestrannějších observatoří na světě pro studium molekulárního plynu a prachu.

Zdroj: https://scitechdaily.com/reimagining-planetary-genesis-young-disk-observations-challenge-formation-theories/

autor: František Martinek