Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.
Mezinárodní tým astronomů našel prstencové a spirální struktury ve velmi mladých planetárních discích, což dokazuje, že formování planet může začít mnohem dříve, než se doposud myslelo. Výsledky byly prezentovány na 243. zasedání Americké astronomické společnosti.
S využitím dat z National Radio Astronomy Observatory (NRAO) soustavy radioteleskopů Atacama Large Millimeter/submilimeter Array (ALMA) tým pořídil snímky planetárních disků třídy 0 a třídy I, které jsou mnohem mladší než disky třídy II pozorované při dřívějších průzkumech. Je známo, že disky třídy II mají mezery a prstencové struktury, což naznačuje, že planetární formace je v plném proudu. „První pozorování mladých protoplanetárních disků prostřednictvím radioteleskopu ALMA odhalila mnoho krásných prstenců a mezer, možných míst vzniku planet,“ řekl Cheng-Han Hsieh, PhD kandidát na Yale University. „Přemýšlel jsem, kdy se tyto prstence a mezery začaly objevovat v discích.“
Tato nová studie ukazuje, že struktury se začínají tvořit, když jsou disky staré asi 300 000 let, což je neuvěřitelně rychlé. Mladé disky mohou mít více prstenců a spirální struktury nebo se mohou vyvinout v prstenec s centrální dutinou. Tato pozorování zpochybňují naše chápání toho, jak se formují planety, zejména velké planety podobné Jupiteru. „Je obtížné vytvořit obří planety během milionu let v dosavadních modelech akrece,“ řekl Cheng-Han Hsieh. Budoucí studie určí přesný čas, kdy se objeví substruktura disku a jak to souvisí s ranou tvorbou planet.
Atacama Large Millimeter/submillimeter Array (ALMA) je nejmodernější radioteleskop umístěný v poušti Atacama v severním Chile. ALMA, provozovaná partnerstvím mezi Evropou, Severní Amerikou, východní Asií a hostitelskou zemí Chile, se specializuje na studium záření některých z nejchladnějších objektů ve vesmíru.
Funguje na milimetrových a submilimetrových vlnových délkách a vyplňuje zásadní mezeru mezi infračerveným světlem a rádiovými vlnami. To umožňuje radioteleskopu ALMA pozorovat jevy, jako je formování hvězd, planetární systémy a detailní chemie vesmíru, které jsou často ukryty před pozorováním na jiných vlnových délkách.
Vysoká nadmořská výška a suché podnebí v oblasti radioteleskopu ALMA poskytuje téměř nesrovnatelný pohled na vesmír v těchto jedinečných vlnových délkách, což z něj dělá jednu z nejvýkonnějších a nejvšestrannějších observatoří na světě pro studium molekulárního plynu a prachu.
autor: František Martinek