Aktuality AK

Nová studie potvrzuje, že dopady asteroidů uvedly v dávné minulosti do pohybu globální zalednění Země. Výzkumný tým pod vedením pracovníků Yale University se zapojil do debaty na téma „sněhová koule Země“ o možné příčině celoplanetárních událostí hlubokého zmrazení naší planety, ke kterým došlo v dávné minulosti.

Binární systém JuMBO 24 sídlí v mlhovině v Orionu, difúzní mlhovině nacházející se přibližně 1350 světelných let daleko v souhvězdí Orion. „Průzkum v oboru blízkého infračerveného záření pomocí kosmického dalekohledu Jamese Webba (JWST) vnitřní mlhoviny v Orionu a skupiny hvězd Trapez vedl k detekci 40 binárních objektů o hmotnosti Jupitera (JuMBO) a dvou trojitých objektů,“ řekl profesor Luis Rodríguez z Universidad Nacional Autónoma de México.

Průzkum kanálu Gediz Vallis na Marsu roverem Curiosity nabízí nový pohled do minulosti planety a odhaluje potenciální historii vodních toků a klimatických změn, které zpochybňují předchozí názory na suchost Marsu. Rover dorazil do oblasti, která poskytuje důkazy, že kapalná voda proudila na této části Marsu mnohem déle, než se dříve myslelo.

26. září 2022 sonda NASA s názvem Double Asteroid Redirection Test (DART) narazila do 170 metrů velkého asteroidu Dimorphos, aby otestovala budoucí taktiku vychylování planetek v případě, že by ohrožovaly Zemi. Po dopadu týmy DART potvrdily, že srážka kosmické sondy s asteroidem úspěšně odchýlila planetku z její dráhy – což umožňuje vědcům a inženýrům lépe porozumět způsobům, jak můžeme chránit Zemi před asteroidy.

Průkopnická pozorování JWST (James Webb Space Telescope) odhalují klíčovou roli galaxií s nízkou hmotností v reionizaci raného vesmíru, což zpochybňuje existující teorie kosmické evoluce. Vědci pracující s daty z vesmírného dalekohledu JWST získali první úplná spektra některých z nejstarších hvězd ve vesmíru. Snímky poskytují dosud nejjasnější obraz novorozených galaxií s velmi nízkou hmotností, které vznikly méně než miliardu let po Velkém třesku, a naznačují, že malé galaxie jsou ústředním prvkem příběhu o kosmickém původu.

Temná hmota, ovlivňující vesmír prostřednictvím gravitačních interakcí, zůstává nepolapitelná s potenciálními formami, jako jsou WIMPy (Weakly interacting massive particles) a axiony, které mohou vytvářet explodující „temné hvězdy“. Temná hmota je strašidelná látka, kterou astronomové nedokázali detekovat po celá desetiletí, a přesto víme, že má obrovský vliv na normální hmotu ve vesmíru, jako jsou hvězdy a galaxie. Prostřednictvím masivní gravitační síly působí mimo jiné na galaxie a kupy galaxií.

Dne 25. března 2024 objevil amatérský astronom v České republice na snímku ze sondy SOHO (Solar and Heliospheric Observatory) kometu, která je nyní potvrzena jako 5 000. kometa objevená na základě dat z kosmické sondy SOHO. Sonda dosáhla tohoto milníku za 28 let pobytu ve vesmíru, i když nebyla navržena jako lovec komet, ale ke sledování Slunce.

Výzkumníci z MIT (Massachusetts Institute of Technology) zjistili, že aminokyseliny – hlavní stavební kameny pro život na Zemi – jsou stabilní ve vysoce koncentrované kyselině sírové. Jejich výsledky podporují myšlenku, že stejné molekuly mohou být stabilní ve vysoce sirných oblacích planety Venuše. Výsledky naznačují, že oblaka Venuše by mohla být pohostinná pro některé formy života.

Tým vědců financovaný NASA objevil dlouhotrvající rádiové signály vycházející ze Slunce, které jsou podobné signálům spojeným s polárními zářemi – severní a jižní aurorou – na Zemi. Takové rádiové záblesky, které byly detekovány asi 40 000 km nad sluneční skvrnou – relativně chladnou, tmavou a magneticky aktivní oblastí na Slunci – byly dříve pozorovány pouze na planetách a jiných hvězdách.

Pomocí vesmírného teleskopu Jamese Webba astronomové objevili vodu a organické molekuly v planetárním disku kolem mladé hvězdy v extrémním prostředí, což odhalilo, že planety podobné Zemi se mohou tvořit i za drsných podmínek. Planety jako naše Země, včetně planet s vodou, by se mohly tvořit i v těch nejdrsnějších známých hvězdotvorných prostředích, prosáklých tvrdým UV světlem z masivních hvězd. To je hlavní výsledek analýz nových pozorování takového prostředí vesmírným dalekohledem Jamese Webba (JWST). Pozorování jsou první svého druhu – před JWST nebyl tento druh podrobného pozorování možný. To je dobrá zpráva pro planety podobné Zemi a pro život ve vesmíru: existuje velká rozmanitost prostředí, ve kterých se takové planety mohou tvořit.