Nový školní rok je v plném proudu a spolu s ním se znovu rozběhl také náš astronomický kroužek. Ve druhém školním týdnu proběhla první společná schůzka, na které se vedle známých tváří objevili i noví zájemci. Do letošního roku tak vstupujeme s jedenácti účastníky a před sebou máme další pořádnou porci vesmíru. Čeká nás směs pozorování, experimentů, badatelských úkolů i menších projektů. Vyzkoušíme si například stavbu Hanojské věže, chemický semafor nebo pokusy z paprskové optiky. Nebude ale chybět ani práce s astronomickými aplikacemi ve virtuálním prostředí, pozorování Slunce a samozřejmě také skutečné večerní výpravy za planetami, hvězdami a dalšími objekty noční oblohy.
Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
Obří bouře na Jupiteru nemusí být ta původní objevená před 350 lety
28.09.2024.jpg)
zachycená sondou Juno v roce 2018
Credit: NASA/JPL-Caltech/SwRI/MSSS)
V roce 1665 italský astronom Giovanni Cassini pozoroval obří tmavou skvrnu na Jupiteru, kterou nazval „Permanent Spot“ (Trvalá skvrna). Přestože astronomové záhadně ztratili stopu po celá staletí, vždy jsme si mysleli, že původní „Permanent Spot“ by mohla být Velká rudá skvrna – masivní bouře v atmosféře Jupitera – kterou dnes známe.
No zřejmě jsme se mýlili. Nová studie Velké rudé skvrny naznačuje, že se s největší pravděpodobností jedná o novější, mladší bouři. Poté, co byla „Permanent Spot“ poprvé pozorována v 17. století, ztratili jsme o ní přehled. Poslední pozorování tohoto místa bylo v roce 1713. Uplynulo více než století, než jsme zahlédli nové místo – takové, které se shodou okolností nacházelo ve stejné zeměpisné šířce jako původní. Tato skvrna, objevená v roce 1831, je dnešní Velká rudá skvrna.
„Z měření velikostí a pohybů jsme usoudili, že je vysoce nepravděpodobné, že by současná Velká rudá skvrna pozorovanou sondou Cassini byla 'Trvalou skvrnou',“ říká Agustín Sánchez-Lavega, planetární vědec z University of Baskicko v Bilbau, Španělsko. „´Trvalá skvrna´ pravděpodobně zmizela někdy mezi polovinou 18. a 19. století; v takovém případě nyní můžeme říci, že životnost Rudé skvrny přesahuje 190 let.“
Sánchez-Lavega a jeho kolegové použili data týkající se změn Velké rudé skvrny v průběhu času a provedli počítačové simulace, aby zjistili, jak se mohl vír vytvořit. Hlavní teorií je nestabilita větru, která nakonec vytvořila „protáhlou atmosférickou buňku“, kterou dnes vidíme.
Co víme jistě o Velké rudé skvrně, je fakt, že se zmenšuje. Pozorování z roku 1879 určilo velikost skvrny na 39 000 kilometrů podél její nejdelší osy. Nyní je však podstatně menší. Tým provede další simulace, aby předpověděl, zda Velká skvrna nakonec zmizí stejně jako Trvalá skvrna Cassini – a možná se o několik století později znovu zrodí jako nový vír.
Výzkum týmu byl zveřejněn v časopise Geophysical Research Letters.
Zdroj: https://www.space.com/jupiter-great-red-spot-origin; https://www.sciencenews.org/article/jupiter-great-red-spot-shrinking a https://scitechdaily.com/jupiters-great-red-spot-study-reveals-its-not-the-same-storm-cassini-observed-in-1665/
autor: František Martinek
Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz