Po dvouleté přestávce organizuje hvězdárna pro děti a mládež astronomické tábory. Podobně jako v předchozích letech nabízíme pobytový tábor pro starší a odvážnější děti, které se nebojí vícedenního pobytu mimo domov, i tzv. příměstský tábor, kdy děti docházejí každý den na hvězdárnu. Obě akce jsou koncipovány jako vzdělávací, naším cílem však není děti zahlcovat informacemi, ale nabídnout jim smysluplnou rekreaci plnou her, zábavných úkolů, dobrovolných sportovních aktivit a především odpočinku pod hvězdnou oblohou při nočních pozorováních.
Poslední roky jsou na Hvězdárně Valašské Meziříčí ve znamení velkých změn v základní infrastruktuře celého areálu. Zatím většina změn probíhala tak trochu skrytě, ať už proto, že se jednalo o opravy či úpravy interiérů nebo proto, že byla skryta za hradbou stromů. První velkou změnou bylo vybudování nového objektu Kulturního a kreativního centra na ulici J. K. Tyla a nyní se dostáváme do další etapy, která je svou povahou velmi zřetelná. Jedná se o komplexní revitalizaci oplocení a areálu hvězdárny.
Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.
Vlevo: Na kresbě je rozložení plynu ionizovaného uhlíku (C+) na stupnici hala s označením P009-10, jak ukazuje barevný snímek a černé kontury. Rozložení atomárního plynu se středem v kvazaru (velký černý křížek) je znázorněno purpurovými obrysy. Vpravo: Rychlostní pole emise C+ od -200 (modře; pohybuje se směrem k nám) do +200 (červeně; pohybuje se od nás) km/s, což naznačuje koherentní rotaci v masivním halo temné hmoty.
Mezinárodní tým vědců objevil temnou hmotu, která dominuje v halo dvou supermasivních černých děr v galaxiích vzdálených zhruba 13 miliard světelných let. Jejich studie publikovaná v časopise Astrophysical Journal přináší nový pohled na vztah mezi temnou hmotou a supermasivními černými dírami v době, kdy byl vesmír ještě velmi mladý, a na vývoj galaxií až do současnosti.
První, kdo zjistil, že temná hmota hraje v galaxiích důležitou roli, byla astronomka Vera Rubinová, která si v 70. letech 20. století všimla, že vnější části místních galaxií rotují vyšší rychlostí, než se očekávalo, a vytvářejí tak tzv. plochou rotační křivku.
Kdyby se galaxie skládaly pouze z hvězd a plynu a řídily se Newtonovými zákony, pohybovaly by se okrajové části galaxie pomaleji než maximální rychlost blíže středu galaxie. Pozorování Rubinové by dávala smysl pouze v případě, že by existovalo velké množství neviditelné hmoty, později nazvané temná hmota, která by obklopovala galaxii jako svatozář a umožňovala hvězdám a plynu kdekoliv daleko od středu galaxie pohybovat se vyšší rychlostí.
Navíc nahromadění temné hmoty tak hluboko ve vesmíru nebylo nikdy pozorováno a zůstává neznámé, přestože má zásadní význam pro naše chápání vesmíru.
Výzkumný tým vedený hostujícím výzkumníkem Kavliho institutu pro fyziku a matematiku vesmíru Tokijské univerzity (Kavli IPMU, WPI) a postgraduálním studentem Pekingské univerzity Qinyue Feiem, jehož členy jsou profesor Kavli IPMU John Silverman, Seiji Fujimoto z Texaské univerzity v Austinu a docent Kavliho institutu pro astronomii a astrofyziku Pekingské univerzity Ran Wang, studoval obsah temné hmoty v supermasivních černých dírách vzdálených asi 13 miliard světelných let.
„Vera Rubinová poskytla první důkaz temné hmoty pomocí rotačních křivek blízkých místních galaxií. My používáme stejnou techniku, ale nyní v raném vesmíru,“ řekl John Silverman.
Díky datům z radioteleskopu Atacama Large Millimeter/submillimeter Array (ALMA) a emisní čáře ionizovaného uhlíku (C+) se vědcům podařilo odhalit dynamiku plynu dvou hostitelských galaxií kvasarů s rudým posuvem z=6. Studiem rotačních křivek každé z galaxií zjistili, že temná hmota tvoří přibližně 60 % jejich celkové hmotnosti.
Na obrázku jsou rotační křivky vzdálených galaxií. Data v červené a modré barvě zůstávají relativně plochá (tj. vysoká), podobně jako u lokálních masivních diskových galaxií v z~0 (čárkovaná šedá čára), které k vysvětlení svých vysokých rychlostí potřebují rozšířenou temnou hmotu. Výsledky z ostatních galaxií s rudým posuvem ~2-3 (v šedých datových bodech) ukazují rotační křivku, která na okraji klesá. To vede k nízkému podílu temné hmoty.
Změny rychlosti s poloměrem v galaxii zachycuje plyn s modrým posuvem (pohybující se směrem k výzkumníkům) a plyn s rudým posuvem (vzdalující se od nás).
Zajímavé je, že rotační křivky ve vzdáleném vesmíru z minulých studií ukazují pokles v okrajových částech galaxií, což znamená nízký podíl temné hmoty. Data pořízená Feiovým a Silvermanovým týmem však ukazují plochou rotační křivku, podobnou masivním diskovým galaxiím v blízkosti Země, což naznačuje, že k vysvětlení vysokých rychlostí je zapotřebí více temné hmoty.
Zjištění týmu vrhají nové světlo na složitý vztah mezi temnou hmotou a supermasivními černými dírami. Nabízejí klíčový kousek skládačky pro pochopení toho, jak se galaxie vyvíjely od raného vesmíru až po struktury, které pozorujeme dnes.
Zdroj: https://phys.org/news/2025-02-astronomers-dark-dominating-early-universe.html
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí