Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.
V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.
Aktuality AK
Kosmická sonda Cassini objevila již před časem obrovské gejzíry nad jižním pólem Saturnova měsíce Enceladus. V pondělí 11. srpna 2008 sonda znovu prolétla v těsné blízkosti měsíce.
„Počítadlo“ na palubě Hubblova kosmického dalekohledu HST se otočilo již více než 100 000krát. Toto číslo znamená počet oběhů kolem Země, které kosmický dalekohled uskutečnil od svého vypuštění.
Počátky existence vesmíru se podle současných poznatků datují do období před 13,7 miliardami roků. Velmi krátce po vzniku vesmíru se začaly formovat první hvězdy. Dnes již tyto hvězdy neexistují a odnesly si s sebou i informace o své velikosti a složení.
Díky jedinečně bystrému pohledu interferometru na VLT/ESO mohli být prvně astronomové svědky vzniku prachoplynného obalu okolo explodující hvězdy.
V článku, který byl tento týden uveřejněn v časopise Nature, byla po dlouhé době potvrzena předpověď intenzivního světelného vyzařování, vysílaného těmito akrečními disky. Svou roli zde sehrály také dalekohledy ESO/VLT.
Mezinárodní tým astronomů zjistil, že periodické změny jasnosti hvězdy Polárky, které za posledních 100 let klesly téměř k nule, se znovu „probudily k životu“.
Minulý týden zahájilo řídící středisko provádění série manévrů k postupnému navedení evropské kosmické sondy Venus Express blíže k povrchu zkoumané planety.
Kanada vyvíjí družici, která bude jako první na světě určená k objevování a sledování asteroidů, stejně tak i ke sledování družic na vzdálených oběžných drahách.
Tato sekvence obrázků z Hubblova kosmického dalekohledu HST nabízí doposud nevídaný pohled na planetární setkání tří rudých skvrn, které se náhodně seskupily do jednoho místa v atmosféře planety Jupiter.
Dvě studie na základě dat z americké sondy MRO odhalily, že rudá planeta byla kdysi dávno pokryta rozsáhlými jezery, tekoucími řekami a dalšími rozmanitými variantami vlhkého prostředí, které mohlo posloužit jako vhodné útočiště případnému životu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí