Je již tradicí, že s odcházejícím létem se ohlédneme zpět a hodnotíme proběhlé události. K nim patří i astronomické tábory pro děti od 7 do 15 let věku, které na hvězdárně pořádáme desítky let. Letošní skladba táborů byla následující: v červenci pobytový astronomický tábor a v srpnu příměstský tábor.
Před koncem prázdnin, v týdnu mezi 18. – 25. srpnem 2018, se na hvězdárně ve Valašském Meziříčí sešlo a sjelo celkem 16 účastníků praktika. Kromě několika zkušených pozorovatelů se objevily na této akci dvě novačky a osm nováčků. K tomu byl i přizpůsoben program praktika, kde prvotním úkolem bylo seznámit nové účastníky s technikou místní hvězdárny, kterou mohli využívat během pozorovacích nocí a zpracováním získaných dat. Kromě toho na praktikum přijelo několik účastníků se svou sestavou dalekohledů a jako snímací kamerou digitálními zrcadlovkami, aby se naučili tuto techniku využívat pro fotometrii proměnných hvězd.
V letošním roce se stalo pozorování zákrytů opět jedním z odvětví našich odborných pozorování. I přes špatné počasí z počátku roku se doposud (za období leden – květen) podařilo „napozorovat“ (tj. nahrát a vyhodnotit) několik úkazů (přehled v tabulce). Tato pozorování nám posloužila k otestování sestavy navržené pro pozorování.
Proměnné Slunce
08.01.2009
Země se okolo Slunce pohybuje po eliptické dráze, a proto jsme k naší mateřské hvězdě jednou blíže a jindy dále. Ač to odporuje selskému rozumu, nejblíže jsme Slunci právě v zimě, zatímco nejdále v létě. Pokud se však přestěhujeme na jižní polokouli, nemusíte si selským rozumem již lámat hlavu, tam je vše v pořádku a Slunci budeme nejblíže v létě. O ročních obdobích totiž rozhoduje jiný faktor – sklon Zemské osy.
Letos byla naše vzdálenost ke Slunci nejmenší 4. ledna a to 147,09 mil. km. V tento okamžik se Země nacházela v tzv. periheliu – bodě na dráze Země nejblíže Slunci. Nyní se opět vzdalujeme a zůstane tomu tak až do 4. července, kdy se budeme nacházet od Slunce nejdále, v tzv. afeliu, ve vzdálenosti 152,10 mil. km.
S měnící se vzdáleností od Slunce se mění také velikost slunečního kotouče na obloze. Změna není nikterak výrazná, činí pouze 1 úhlovou minutu, a všední pozorovatel (pozorující Slunce přes patřičný filtr) si jí bohužel nemůže všimnout. Přesto lze změnu velikosti odhalit a to díky fotografii. Srovnáme-li dva celkové snímky Slunce z ledna a července libovolného roku, můžeme vidět zvětšení plochy kotouče asi o 7%. Zvětšení je to malé, přesto se jedná o důkaz eliptického tvaru trajektorie naší planety.
Pokusíme-li se udělat hrubý výpočet a z uvedených snímků odečíst excentricitu oběžné dráhy Země na základě zdánlivé změny poloměru Slunce vyjde nám hodnota 0,0143. To je ve shodě s tabulkovou hodnotou, která činí 0,0167. Nutno podotknout, že výpočet je pouze orientační, bez určení chyb měření a jiných náležitostí.
autor: Tomáš Mohler
Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje