Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.
Proměnné Slunce
08.01.2009
Země se okolo Slunce pohybuje po eliptické dráze, a proto jsme k naší mateřské hvězdě jednou blíže a jindy dále. Ač to odporuje selskému rozumu, nejblíže jsme Slunci právě v zimě, zatímco nejdále v létě. Pokud se však přestěhujeme na jižní polokouli, nemusíte si selským rozumem již lámat hlavu, tam je vše v pořádku a Slunci budeme nejblíže v létě. O ročních obdobích totiž rozhoduje jiný faktor – sklon Zemské osy.
Letos byla naše vzdálenost ke Slunci nejmenší 4. ledna a to 147,09 mil. km. V tento okamžik se Země nacházela v tzv. periheliu – bodě na dráze Země nejblíže Slunci. Nyní se opět vzdalujeme a zůstane tomu tak až do 4. července, kdy se budeme nacházet od Slunce nejdále, v tzv. afeliu, ve vzdálenosti 152,10 mil. km.
S měnící se vzdáleností od Slunce se mění také velikost slunečního kotouče na obloze. Změna není nikterak výrazná, činí pouze 1 úhlovou minutu, a všední pozorovatel (pozorující Slunce přes patřičný filtr) si jí bohužel nemůže všimnout. Přesto lze změnu velikosti odhalit a to díky fotografii. Srovnáme-li dva celkové snímky Slunce z ledna a července libovolného roku, můžeme vidět zvětšení plochy kotouče asi o 7%. Zvětšení je to malé, přesto se jedná o důkaz eliptického tvaru trajektorie naší planety.
Pokusíme-li se udělat hrubý výpočet a z uvedených snímků odečíst excentricitu oběžné dráhy Země na základě zdánlivé změny poloměru Slunce vyjde nám hodnota 0,0143. To je ve shodě s tabulkovou hodnotou, která činí 0,0167. Nutno podotknout, že výpočet je pouze orientační, bez určení chyb měření a jiných náležitostí.
autor: Tomáš Mohler
Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies