Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.
Dne 28.2. 2010 před půlnocí středoevropského času zazářil nad celou střední Evropou velmi jasný meteor – bolid. Přes poměrně nepříznivé počasí přicházejí zprávy o jeho pozorování z řady míst od Polska přes Českou Republiku, Slovensko až po Maďarsko. V ranních hodinách 1.3. pak byly na obloze pozorovány pozůstatky po průletu tělesa atmosférou ve formě neobvyklých oblaků.
První zprávy o neobvyklém jevu se začaly objevovat průběhu noci z 28.2. na 1.3. Většinou náhodní svědkové z oblasti středního a východního Slovenska popisovali náhlé či opakované zjasnění oblohy, které bylo po několika desítkách sekund následováno zvukovým doprovodem (jakoby 'vzdáleným hřměním' způsobeným ale průletem tělesa atmosférou). Obloha byla ve většině případů pokryta oblačností a dosud tedy nejsou k dispozici žádná přímá pozorování (kromě velmi vzdálených stanic). Případné pozorovatele tohoto jevu vyzývám k vyplnění Formuláře hlášení bolidů na stránkách ASU AV ČR. Veškeré informace mohou být důležité při studiu tohoto konkrétního úkazu.
Podle údajů, které serveru meteory.sk poskytl pracovník astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově Dr. Jiří Borovička, je z detektorů jasu oblohy umístěných na celooblohových stanicích evropské bolidové sítě patrné, že se jednalo o přelet velmi jasného meteoru, který se odehrál 28.2. 2010 ve 23:24:46 SEČ. Stejně jako v případě vizuálních pozorování i stanoviště jednotlivých kamer měla většinou špatné počasí a jev tedy nebyl vyfotografován. Podle fotometrického profilu rozpadu tělesa v atmosféře získaného na základě změn jasu při jednotlivých výbuších je vysoká pravděpodobnost, že na zemi dopadlo až několik kg materiálu v podobě meteoritů. Místo dopadu je vzhledem k nedostatku informací doposud neznámé.
Průlet většího tělesa atmosférou za sebou může zanechat také výrazné stopy, které se objeví teprve při úsvitu s vycházejícím Sluncem. Průlet způsobí tvorbu vysoké oblačnosti tvořené ledovými krystaly, která je svým chováním a vzhledem nápadně podobná mezosférickým oblakům, která jsou pozorovatelná nad severním v okolí letního slunovratu.
Takový úkaz byl pozorovatelný také 1.3. nad ránem. Před východem Slunce mezi 5:50 – 6:20 SEČ bylo možné z Valašska asi 40° nad východním až jižním obzorem pozorovat stříbřitě modrou vysokou oblačnost s nezvyklými strukturami, která byla pozůstatkem průletu tělesa atmosférou, který se odehrál před necelými sedmi hodinami
Záběr pozůstatků po průletu tělesa atmosférou - stříbřitě modrá jemně strukturovaná oblaka.
Odkazy:
autor: Jiří Srba