Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


27.04.2021
Vydejte se s námi do stratosféry!

Touha prozkoumat stratosféru a její vliv nejen na živé organismy stojí za projektem s názvem Společně na hranici vesmíru. Jeho cílem je vytvořit, podpořit a udržet malé vývojové a výzkumné týmy složené z techniků a výzkumníků z obou stran česko-slovenské hranice. Projekt jsme začali realizovat v listopadu 2020 a i přes nepřízeň okolních podmínek, úspěšně pokračuje.

13.11.2020
Zákryty hvězd? Fascinující disciplína!

Stačí být ve správný čas na správném místě, a i pozorný amatér se může stát svědkem fascinující podívané. A když sledovaný úkaz navíc doloží kamerovým záznamem, může svým dílem přispět k bližšímu poznání nebeských objektů. Pozorování zákrytů hvězd je zkrátka vzrušující astronomická disciplína, a proto není divu, že Petr Zelený se jí věnuje bezmála třicet let.

02.11.2020
Astronomický kroužek pokračuje ON-LINE

Astronomický kroužek probíhá od října prostřednictvím online konferencí. V uvedeném formátu jeho činnost probíhala i v jarních měsících. Tato komunikace není pro vzdělávací činnost zcela ideálním prostředkem, ale snažíme se jednak systematicky pokračoval v již započaté činnosti a zároveň chceme zachovat vazby a kontakty, které v kroužku máme.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní stránka » Odborná činnost » Výsledky pozorování » Videopozorování meteorů v roce 2020

Videopozorování meteorů v roce 2020

Videopozorování meteorů v roce 2020
Koordinovaných pozorování meteorů pomocí videotechniky pod hlavičkou Česko – Slovenské sítě CEMENt, která spojuje činnost nadšených amatérů a popularizačních i odborných institucí, se Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. účastní od roku 2011. Od prvního experimentálního studentského pozorovacího systému jsme se postupně propracovali až ke čtyřem širokoúhlým přehledovým kamerám a čtyřem spektrálním systémům, které pracují na budově odborného pracoviště hvězdárny na počátku roku 2020. Kromě pozorování se podílíme na samotné koordinaci sítě, kterou v roce 2020 tvořilo 29 kamerových systémů na 12 aktivních stanicích v Čechách, na Moravě a na Slovensku. Ze získaných dat, která jsou pravidelně zasílána do mezinárodní databáze EDMONd, vznikl i tento přehled za rok 2020.

V roce 2020 se do činnosti sítě CEMENt (Central Europian video MEteor Network) zapojily tyto stanice v České republice (v závorce je uveden počet kamer, které stanice provozují): hvězdárna Karlovy Vary (3 + 1 Bad Elster), hvězdárna Plzeň (1), hvězdárna Rokycany (1), hvězdárna Úpice (2), hvězdárna Zlín (2), meteostanice Maruška (2), hvězdárna Valašské Meziříčí (4 + 4 spektrální), hvězdárna Vsetín (1), Těrlicko (3). Na Slovensku to pak byly stanice Blahová (4), Jahodná (1) a Zvolenská Slatina (1). Ne všechny stanice pozorovaly po celý rok 2020, pro některé také nejsou k dispozici kompletní výsledky, pro tento přehled jsou tedy použita data, která byla dostupná v lednu 2021.

V databázi CEMENt je za rok 2020 celkem 29 043 záznamů pro 16 696 jednotlivých meteorů (řada meteorů je zaznamenána zároveň na několika stanicích). Pro celkem 3 726 meteorů bylo možné na základě dostupných dat spočítat dráhu v atmosféře a meteoroidu ve Sluneční soustavě, pro 2 676 meteorů dráha splňuje modifikovaná kritéria přesnosti Q1 (vyřazeny jsou záznamy, jejichž parametry se díky nepřesnostem měření odchylují od stanovených hodnot).

Následující obrázky jsou výstupem programu UFO Orbit, jedná se o takzvanou Ground Map, která zachycuje projekci atmosférické dráhy pozorovaného meteoru na zemský povrch – meteor je zobrazen žlutou úsečkou, červená část značí konec sledované dráhy, zelenými úsečkami je vyznačeno, ze které stanice byl daný úkaz pozorován. První obrázek je celkový a zachycuje všechny meteory s Q1 dráhou (2 676). Pro přehlednost je stejný typ zobrazení požit také pro jednotlivé aktuální ‘segmenty’ sítě CEMENt. Druhý obrázek zachycuje ‘český segment’ (kamery Bad Elster, Karlovy Vary, Plzeň, Rokycany a Úpice). Vzhledem k tomu, že některé moravské i slovenské stanice pozorují směrem na západ, dochází u některých úkazů k párovaní mezi českým a moravským či dokonce mezi českým a slovenským segmentem sítě. Na třetím obrázku jsou vybrány všechny moravské stanice (Zlín, Vsetín, Maruška, Valašské Meziříčí, Těrlicko), opět si povšimněte párů jak z Čech, tak ze Slovenska. Čtvrtý obrázek zachycuje slovenský segment.  

 

Společné meteory za rok 2020 v databázi CEMENt. Velký náhled zobrazuje všechny meteory a stanice, malé náhledy zobrazují samostatně jednotlivé 'segmenty' sítě - západní (Čechy), východní (Morava) a Slovensko (západ). 

 

Druhým výstupem program UFO Orbit je mapa zachycující polohu radiantů jednotlivých meteorů na obloze. Zde uvedena ve dvojím provedení. První mapa zachycuje unifikované radianty (jednotlivé body) všech napozorovaných jednostaničních meteorů, ke kterým existuje společné pozorování na různých stanicích. Jednotlivé body/meteory jsou navíc barevně kódovány, přičemž barva odpovídá geocentrické rychlosti pozorovaného meteoru (stupnice vpravo dole). Je vidět, že část radiantů je po obloze rozložena zdánlivě rovnoměrně (náhodně), jedná se o radianty sporadických meteorů, nepříslušejících žádnému známému roji. V některých místech jsou však patrné koncentrace, které jsou naopak spojeny s aktivními roji, jež se během roku podařilo v datech identifikovat.

První obrázek zachycuje oblohu v běžných rovníkových souřadnicích. Vzhledem k tomu, že pozorujeme ze severní polokoule, je z něj zřejmé, že radianty s deklinací -30° se vyskytují výjimečně (dolní část mapy je prázdná. Druhý obrázek je názornější, meteory jsou zde vyneseny v ekliptikálních souřadnicích (podle polohy Slunce, v modifikaci L-Ls, kde L je ekliptikální délka radiantu a Ls ekliptikální délka Slunce ve stejném čase). Takto upravená mapa lépe zachycuje jednotlivé zdroje materiálu ve Sluneční soustavě. Je-li souřadnice L-Ls = 0°, nacházel se radiant meteoru v místě, kde je Slunce (tomuto zdroji se říká ‚helionový‘), takové meteory však náš ‚noční‘ systém nezachytí, proto se kolem souřadnice ‚0‘ žádné meteory neobjevují. Souřadnice 270° označuje takzvaný apex – směr, kterým se pohybuje Země. Tato oblast je vyplněna meteory s velmi vysokou geocentrickou rychlostí, protože v tomto směru se sčítá rychlost pohybu Země a meteoroidu. Radianty kolem souřadnice 180° představují takzvaný ‚antihelionový‘ (protisluneční) zdroj. Souřadnice 90° naproti apexu je řídce obklopena meteory s velmi nízkou geocentrickou rychlostí (růžová).

 

Radianty všech meteorů v rovníkových souřadnicích (2020) Radianty všech meteorů v ekliptikálních souřadnicích (2020)

 
Informaci o drahách jednotlivých meteorů (rojů) ve Sluneční soustavě lze zobrazit v podobě 3D projekce. Jako příklady zde uvádím dráhy meteorů, příslušejících několika různým rojům.

 

Lyridy - G-Map Perseidy - G-Map

Geminidy - G-Map

Lyridy - dráhy meteoroidů

Perseidy - dráhy meteoroidů Geminidy - dráhy meteoroidů

 

Podívejme se nyní na statistiku pozorování z Valašského Meziříčí. Na stanici pozoruje 8 kamerových systémů. Čtyři širokoúhlé klasické systémy (CCTV kamera Watec, převodník, detekce UFO-Capture) sledující překrývající se segmenty oblohy ve směrech severovýchod (označení kamery wfNE), jihovýchod (wfSE), jihozápad (wfSW) a severozápad (wfNW). Centrální části těchto polí jsou paralelně sledovány spektroskopickými kamerami (CMOS, USB2/3, záznam SharpCap/FireCapture bez přímé detekce) s menším zorným polem (označení kamer spNE, spSE, spSW, spNW).

Kamera wfNE (severovýchodní směr, zaznamenala 1 837 meteorů), wfNW (severozápadní směr, 1 157 meteorů), wfSE (jihovýchodní směr, 3 151 meteorů), wfSW (jihozápadní směr, 3 042 meteorů). Nápadný rozdíl v počtu zaznamenaných meteorů mezi kamerami mířícími severním a jižním směrem je dán několika faktory. Kamera wfNW byla instalována až v březnu 2020 (experimentálně umožňuje denní pozorování v kooperaci se stanicí Těrlicko) a je vybavena starším objektivem, který snižuje celkový dosah systému. Severním směrem se navíc nachází město Valašské Meziříčí, což vede ke značnému rozdílu pozorovacích podmínek mezi jižním a severním směrem. Značnou část z uvedeného počtu meteorů tvoří meteory slabé a možnost jejich detekce nad městem je značně snížena světelným znečištěním a oparem.

 

Všechna data získaná stanicemi v síti CEMeNt (a dalšími sítěmi po celém světě) jsou k dispozici v otevřené databázi drah EDMONd. Výsledky jsou publikovány v elektronickém odborném časopise eMeteorNews (www.meteornews.net).

Prvořadým cílem našich pozorování jsou několik posledních let spektra meteorů.Spektrální pozorování probíhají ve spolupráci s Ústavem fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR. Výsledkům za rok 2020 se budeme věnovat v samostatném článku.

 

autor: Jiří Srba


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje