Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?
V prvním prázdninovém týdnu si vám dovoluji nabídnout malé ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu, které již řadu let působí na naší hvězdárně.
Stát se vystudovaným astronomem nebo astrofyzikem bylo na počátku vzniku hvězdáren v 50. letech spíše snem než realitou. Veřejný vzdělávací systém tehdy nabízel pouze dvě cesty, jak se k astronomii či astrofyzice přiblížit – ani jedna z nich však nebyla příliš vhodná pro praktickou práci na hvězdárně."
Jak jsme informovali v přehledu pozorování za duben, květen 2025, probíhala kampaň, kdy byly pozorovány eruptivní hvězdy TIC 98751019, 347695698 a 125421413 jednak družicí TESS během sektoru č. 91 a jednak pozemskými přístroji. Souběžnou fotometrii těchto hvězd vyhlásila skupina astronomů z astronomického oddělení univerzity Wroclaw pod vedením Kamila Bicze. Cílem těchto pozorování je potvrzení nové teorie, která z barevné fotometrie erupcí je schopna určit průběh teploty aktivní oblasti.
Do pozorovací kampaně se kromě pozorovatelů ze Sekce proměnných hvězd a exoplanet zapojilo několik zahraničních pozorovatelů - Carl Knight (Ngileat Observatory, Nový Zéland), Nikola Antonov (Meshtitsa, Bulharsko), Giovanni Calapai (Calapai Astronomical Observatory, Sicilie), Mohammad Odeh (Al Khatim Observatory,Spojené arabské emiráty), Sacha Foschino, Anael Wunsche (Observatoire des Baronnies Provencales, Chile).
K pozorování byl také použit robotický dalekohled, který byl v březnu 2025 instalován v západní kopuli hlavní budovy Hvězdárny Valašské Meziříčí, p.o.,
V současné době jsou již k dispozici data z družice TESS - sektor 91 a je možné provést předběžné vyhodnocení kampaně.
Objekt TIC 098751019 není v mezinárodní databázi proměnných hvězd AAVSO-VSX veden jako proměnná hvězda, nicméně z databáze pozorování družice TESS v sektorech 10, 36 a 46 je zřejmá chromosférická aktivita ve formě hvězdných erupcí.
U hvězdy TIC 098751019 pozemští pozorovatelé nezaznamenali žádnou erupci. Z tohoto důvodu není možné provést porovnání výsledků. Fotometrií družice TESS bylo detekováno 5 výraznějších událostí, kde největší erupce dosáhla amplitudu 0,08 magnitudy s dobou trvání 72 minut. Frekvence erupcí vychází 0,01569 erupce za hodinu, což je hodnota, která nevybočuje z předchozích pozorování družice TESS v sektorech S10, 36 a 46.
Hvězda TIC 347695698 je v databázi AAVSO-VSX vedena jako pomalu rotující červený trpaslík spektrální třídy M s periodou 42,985 dne a plně konventivní obálkou. U tohoto typu hvězd jsou tak splněny fyzikální podmínky pro vznik hvězdných erupcí.
Hvězda TIC 347695698 byla pozorována v sektoru S91 družicí TESS 328 hodiny. Celkem bylo zaznamenáno 9 erupcí, tudíž frekvence vychází 0,02743 erupce za hodinu. Tato hodnota je taktéž velmi podobná sektorům S10, 36, 46, 63 a 90. Během kampaně se podařilo zaznamenat dvě erupce Mohammadu Odeh z Al Khatim Observatory 16. a 30. dubna o délce trvání 20,5 a 12,2 minuty a amplitudami 0,11 a 0,12 magnitudy ve filtru V. Bohužel ani v tomto případě nebylo možné data porovnat, jelikož v době pozemního pozorování družice TESS data nepořizovala.
Světelná křivka TIC 347695698 pozorovaná družicí TESS v sektoru S91. Šipkou jsou označena místa, kdy byly pozorovány erupce z Al Khatim Observatory. Bohužel v těchto časech družice TESS data nepořizovala
Světelná křivka erupce TIC 347695698 z 16. dubna 2025 ve filtru V Mohammadem Odehem z Al Khatim Observatory. Amplituda erupce byla 0,11 magnitudy a délka trvání byla 20,5 minuty.
Světelná křivka erupce TIC 347695698 z 30. dubna 2025 ve filtru V Mohammadem Odehem z Al Khatim Observatory. Amplituda erupce byla 0,12 magnitudy a délka trvání byla 12,2 minuty.
Posledním objektem sledovaným během kampaně byla hvězda TIC 125421413. Ta je v databázi AAVSO-VSX vedena také jako pomalu rotující červený trpaslík spektrální třídy M, ale oproti předchozí hvězdě s rychlejší rotací 3,334 dne. Pravděpodobně vyšší rotační rychlost se odráží i ve větším počtu pozorovaných erupcí družicí TESS v sektorech S11 a 37. Statisticky je pozorována jedna erupce za cca 17 hodin.
TIC 125421413 byla pozorována po dobu 365,28 hodiny a bylo zaznamenáno 22 erupcí. To dává frekvenci 0,06022 erupce za hodinu, což je opět podobná hodnota z pozorování družice TESS z let 2019 a 2021 (sektory S 11 a 37). Během kampaně byly zaznamenány 3 erupce. Největší byla pozorována 21.4. 2025 Anael Wunsche na Observatoire des Baronnies Provencales at Deep Sky Chila. Jednalo se o erupci s amplitudou 0,71 magnitudy ve filtru B s dobou trvání 93 minut. Bohužel tuto erupci družice TESS nepozorovala. Nakonec jsme se dočkali 28.4. 2025, kdy Sacha Foschino taktéž na Observatoire des Baronnies Provencales at Deep Sky Chila pozorovali slabší erupci ve filtru B s amplitudou 0,38 magnitudy trvající 5 minut. Ve stejný čas byla tato erupce pozorována družicí TESS. Měla podobnou délku trvání, ale amplituda zjasnění byla pouze 0,01 magnitudy. Vzhledem k tomu, že družice TESS provádí fotometrii v dlouhovlnné oblasti spektra (600 – 1000 nm), je amplituda zjasnění v krátkovlnné oblasti (ve filtru B – 440 nm) mnohem větší. Tento rozdíl v amplitudách v různých filtrech napovídá skutečnosti, že teplota aktivní oblasti během erupce musí mít větší hodnotu než 10000 K.
Světelná křivka hvězdy TIC 125421413 z pozorování družice TESS v sektoru S 91. Oranžový obdélník označuje maximum erupce pozorované 28.4. 2025 souběžně ze Země ve filtru B a družicí TESS. Amplituda zjasnění erupce z dat TESS je 0,01 magnitudy a trvala cca 5 minut. Celkem bylo na světelné křivce detekováno 22 erupcí. Modulace světelné křivky bez erupcí odpovídá rotační periodě červeného trpaslíka 3,334 dne.
Detail světelné křivky TIC 125421413 z pozorování družice TESS v sektoru S 91. Oranžový obdélník označuje maximum erupce pozorované 28.4. 2025 souběžně ze Země ve filtru B a družicí TESS.
Světelná křivka TIC 125421413 pořízená Sacha Foschino na Observatoire des Baronnies Provencales at Deep Sky Chila 28.4. 2025 ve filtru B s amplitudou 0,38 magnitudy trvající 5 minut. Po několika minutách nastala ještě jedna slabší erupce, ta ale v datech družice TESS zanikla v šumu dat.
Dalekohled konstrukce Newton 500mm f/3.8 na vidlicové direct drive montáži DDF2-EQ s kamerou MII C4-16000 instalovaný v západní kopuli hvězdárny ve Valašském Meziříčí p.o. v březnu 2025. V současné době pomocí tohoto dalekohledu provádíme fotometrii eruptivních hvězd, exoplanet, komet a blízkozemních planetek.
autor: Ladislav Šmelcer