Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


01.06.2022
Klub nadaných dětí ve školním roce 2022/2023

Od září 2022 bude Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. nabírat nové zájemce do Klubu nadaných dětí, který zde funguje pod záštitou Dětské mensy již od roku 2019.

Ve školním roce 2022/2023 otevíráme klub pro děti, které budou v tomto školním roce navštěvovat 3. – 5. třídu ZŠ.

27.04.2021
Vydejte se s námi do stratosféry!

Touha prozkoumat stratosféru a její vliv nejen na živé organismy stojí za projektem s názvem Společně na hranici vesmíru. Jeho cílem je vytvořit, podpořit a udržet malé vývojové a výzkumné týmy složené z techniků a výzkumníků z obou stran česko-slovenské hranice. Projekt jsme začali realizovat v listopadu 2020 a i přes nepřízeň okolních podmínek, úspěšně pokračuje.

13.11.2020
Zákryty hvězd? Fascinující disciplína!

Stačí být ve správný čas na správném místě, a i pozorný amatér se může stát svědkem fascinující podívané. A když sledovaný úkaz navíc doloží kamerovým záznamem, může svým dílem přispět k bližšímu poznání nebeských objektů. Pozorování zákrytů hvězd je zkrátka vzrušující astronomická disciplína, a proto není divu, že Petr Zelený se jí věnuje bezmála třicet let.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní stránka » Odborná činnost » Výsledky pozorování » Pozorování proměnných hvězd – leden 2015

Pozorování proměnných hvězd – leden 2015

I přes veškerou snahu se mi poštěstilo v lednu vidět jasnou oblohu pouze dvakrát, poslední měsíce jsou z hlediska pozorovatelského opravdu tragické. Nadále se věnuji fotometrii eruptivních zákrytových dvojhvězd. Například u GJ 3236 Cas byla zaznamenána jedna erupce 13. ledna 2015 trvající zhruba 10 minut s amplitudou zjasnění 0,1 magnitudy ve filtru R.
Jak jsem slíbil v minulém článku, uvádím část práce věnované analýze dat z družice Kepler, kde byly zkoumány hvězdy slunečního typu a jejich eruptivní činnost.

Supererupce u hvězd podobných Slunci z fotometrie družice Kepler II.
Fotometrické variace u hvězd se supererupcemi – souvislost s rotací a hvězdnými skvrnami.

Yuta Notsu, Department of Astronomy, Faculty of Science, Kyoto University

Arxiv:1304.7361v2,  30.6. 2013

Na základě fotometrických dat pořízených družicí Kepler byly modelovány jednoduché výpočty hvězdných skvrn, které jsou schopné popsat kvaziperiodické variace jasnosti u hvězd s velkými erupcemi. U většiny hvězd se supererupcemi se objevují kvaziperiodické změny jasu s periodami od jednoho až několika desítek dní. Výsledky ukazují, že tyto variace jasu je možné vysvětlit prostřednictvím rotace hvězdy s velkými skvrnami. Výsledky analýzy byly použity pro určení vztahu mezi energií, četností supervzplatutí a periodou rotace. Hvězdy, které rotují relativně pomalu, jsou stejně aktivní jako rychleji rotující, je u nich pozorována menší četnost erupcí. Podařilo se zjistit, že energie uvolněná při erupci má vztah k velikosti skvrn na povrchu. Situace je tedy velmi podobná jako při slunečních erupcí a energie erupce je získávána z magnetického pole kolem skvrn.

Sluneční erupce patří mezi nejenergetičtější exploze na povrchu Slunce, jejichž příčinou je uvolnění magnetické energie (Shibata a Magara 2011). Erupce však mohou nastávat u jiných typů hvězd, včetně hvězd slunečního typu (Schaefer 1989, Gershberg 2005). Mezi nimi jsou i mladé hvězdy, případně blízké dvojhvězdy, které mohou vyprodukovat erupce 10 – 1 000 000 krát intenzivnější (10 33-38 erg) než jsou sluneční (1032 erg). Takové hvězdy mají obvykle rychlou rotaci (několik desítek km/s) a magnetické pole v hodnotách několika kiloGausů, oproti Slunci, které se otáčí pomalu (2 km/s) a má slabé magnetické pole. Slunci podobné hvězdy jsou definovány jako objekty s pomalou rotací a povrchovou teplotou 5600 – 6000 K.

Původně se myslelo, že supererupce nemohou u takových hvězd nastat. Schaefer (2000) nicméně uvádí 9 kandidátů na supererupce s pomalou rotací. Tento výzkum je velmi důležitý pro mnoho oblastí – od hvězdné fyziky popisující vznik takových erupcí až po astrobiologii. Četnost, detailní vlastnosti a mechanismus vzniku supererupcí nejsou zcela probádány a objasněny.

Analýzou dat z družice Kepler bylo objeveno 365 supererupcí u 148 hvězd slunečního typu (z celkového počtu 90 000 hvězd slunečního typu), které mají povrchovou teplotu v rozmezí 5100 – 6000 K a tíhovým zrychlením log g > 4 (Maehara, 2012). Snímače družice Kepler jsou velmi užitečné pro detekci malého zvýšení jasu během erupce, jelikož jsou velmi přesné a získávají se kontinuální pozorovací řady. Podařilo se zjistit, že supererupce , které mají energii 100 – 1000 krát větší než největší erupce na Slunci, mohou vzniknout u hvězd slunečního typu  jednou za několik tisíc let. U mnoha hvězd slunečního typu byly pozorovány kvaziperiodické změny jasnosti v rozmezí od jednoho do několika desítek dní. To je možné vysvětlit rotací hvězdy (Basri a kol., 2011, Debosscher a kol., 2011, Harrison a kol., 2012).

Na obrázku 1 jsou ukázány typické světelné křivky hvězd slunečního typu, u kterých se pozorovaly supererupce (KIC 6034120 a KIC 6691930 během jednoho čtvrtletí
a KIC 10528093 během třičtvrtě roku). U hvězdy KIC 6034120 je světelná křivka dobře reprodukovatelná jednou velkou skvrnou, kdežto KIC 6691930 vyžaduje dvě skvrny pro popis tvaru světelné křivky.

autor: Ladislav Šmelcer


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies