V uplynulých dnech se členové astronomických kroužků hvězdárny pokusili uspět ve školním kole astronomické olympiády v těchto kategoriích: 6. a 7. třída a 8. a 9. třída. Do tohoto vědomostního zápolení se zapojilo celkem 13 dětí s tím, že pro některé to bude zkouška tzv. nanečisto a skutečné vědomostní zápolení je bude čekat až v následujících letech.
Seriál o hvězdárně, tak jak ji prožívali a zažívali naši předchůdci. V tomto díle nakoukneme do minulého století, kdy na počátku 90. let se zdálo, že hvězdárny zaniknou v rámusu rodícího se kapitalismu.
Na počátku ledna tohoto roku organizovala hvězdárna pro členy astronomického kroužku školní kolo astronomické olympiády v kategorii EF (8. a 9. třída.). Za necelých 60 minut museli její účastníci odpovědět na cca 20 otázek a vypočítat několik příkladů. Tak například museli znát termíny jako radiant, atmosférická refrakce anebo Langrandeův bod. Matematicky pak měli zvládnout např. výpočet rychlosti vzdalování hvězdy.
Náročná rekonstrukce hlavní budovy postoupila do další etapy. Kromě pokračujícího osazování nových skel, jejich tmelení a přípravy a montáže vnitřního lemování a zakrytí rámů byla zahájena demontáž hydroizolační a tepelně-izolační vrstvy hlavní ploché střechy objektu.
Při demontáži nás čekalo nemilé překvapení, které nás trochu vyvedlo z míry a museli jsme změnit své původní přání. Stávající tepelně-izolační vrstva z pěnového polystyrenu byla tak nasáklá vodou, že prakticky neplnila svou úlohu. Jedna deska polystyrenu o rozměrech 1 krát 2 metry a síle 10 cm vážila i přes 40 kg. Tak jsme museli upustit od našeho plánu na další využití tohoto tepelně-izolačního materiálu v jiných objektech hvězdárny a materiál skončil ve sběrném dvoře. Co se dá dělat...
Demontáž střechy byla poměrně pracná, navíc bylo nutné vyspravit vnitřní části atik a vůbec veškeré zbylé konstrukce, na které se měla připravovaná parozábrana kotvit. Ke všemu bylo zapotřebí uklidit hromady odpadního materiálu, které byly na střeše postupně uloženy při předchozích demontážích.
Dále pokračovaly zateplení a montáž dřevěného záklopu včetně ukončení odvětrání střešního pláště nad přednáškovým sálem, která kromě demontáže stávajících zbylých vrstev představovala uložení parozábrany, nastavení krokviček, uložení tepelné izolace z minerální vlny, zateplení železobetonových nosníků extrudovaným polystyrenem a finální zakrytí difuzní fólií a její zajištění kontralatěmi.
Bez problémů se neobešla ani montáž skel do ocelových rámů v 2. NP, kde bylo nezbytné individuálně upravovat ocelové konstrukce v okrajových polích tak, aby se tam nové sklo vůbec dalo zasunout.
Odpoledne konečně začali pracovat také izolatéři na jednotlivých vrstvách střešního pláště ploché zelené střechy. Zdržení způsobila náročnost demontáž, a také opatrnost s ohledem na velké riziko zatečení i při malém dešti. Naštěstí nám počasí přálo. Zahájení montáže vrstev předcházelo navezení veškerého potřebného materiálu.
Pokračoval také úklid okolí stavby a odvoz odpadů.
A jak to na staveništi opravdu vypadalo, lze posoudit na níže příložených snímcích.
Montáž tepelné izolace pod parapety ocelové konstrukce oken v 2. NP.
A je to tu! Začíná demontáž starých vrste střešního pláště.
Teď už to víme! Stávající polystyren se použít nedá, je zcela nasáklý vodou.
Dokončování nadpraží nástavby budovy – zateplení a příprava pro klempíře.
Demontáž stávajících vrstev střešního pláště.
Materiál na novou střechu pomáhal dopravovat na střechu malý jeřáb.
Hlavně se jednalo o těžké asfaltové pásy.
O tom, že na staveništi bylo až příliš rušno, svědčí i vozový park.
Netradiční pohled na hlavní budovu a hromady polystyrenu na novou střechu.
Dokončení zateplení střechy nad přednáškovým sálem.
Železobetonové konstrukce se zateplovaly extrudovaným polystrenem.
Čilý ruch na staveništi.
Pečlivé zatmelení skel v rámech bylo časově náročné a vyžadovalo značnou zručnost.
Konečně! Celá střecha nástavby je pokryta difuzní fólií a nemělo by do ní již zatéci.
Uklizený materiál ze střechy se hromadil kolem budovy.
Vyměření a pečlivě dořezání izolační pásů obložených hliníkem se dělalo přímo na místě.
31. 07. 2012
autor: Libor Lenža