Hvězdárna 70: Založení odbočky ČAS 1967

13.05.2025

První kolektivní afiliace valašskomeziříčských astronomů k České astronomické společnosti se datuje do roku 1945, kdy byla založena místní pobočka. V jejím čele stál Dr. Huber Slouka (1903-1973) a jejím hlavním posláním bylo získat podporu ministerstev pro vybudování Valašské lidové hvězdárny. Tato raná instituce však nepřežila bouřlivé změny počátku 50. let, kdy probíhající sovětizace v kultuře vedla k zániku tradiční společenských struktur. Vedle osobních rozporů mezi členy zanikla především v důsledku přijetí zákona č. 68/1951 Sb., který redefinoval fungování dobrovolných organizací a shromáždění. Česká astronomická společnost se následně transformovala v socialistickou instituci pod názvem Československá astronomická společnost (dále jen ČAS). Nebyla však organizována pod Národní frontou ^I, nýbrž pod Československou akademií věd ^II Jako odborná společnost. Tento stav trval až do 90. let 20. století, kdy v rámci společenské transformace vznikla nástupnická organizace – Česká astronomická společnost.

Obnovení pobočky ve Valašském Meziříčí předcházel krátký, epizodický život obdobné organizace ve Vsetíně, která vznikla roku 1962 a zanikla už o tři roky později. Mnozí z jejích členů se poté připojili k iniciativě obnovy valašskomeziříčské pobočky, kterou od roku 1967 začalo organizovat Ústředí ČAS. Proces znovuzaložení i samotné fungování pobočky poskytují zajímavý vhled do byrokratických zvyklostí tehdejší doby – doby demolic i budování.

Významnou roli sehrál Ing. Bohumil Maleček (1923-2008), tehdejší ředitel hvězdárny, který byl k obnovení pobočky vyzván již v roce 1965. Z dopisu datovaného 2. června téhož roku však vyplývá, že právě on byl hlavním iniciátorem: „Předsednictvo ÚV ČAS spojujíc tuto myšlenku s Vaší osobou a významnou prací Vaší lidové hvězdárny vítá Váš návrh…“¹ O rok později, 9. září 1966, mu bylo nabídnuto vedení přípravného výboru a úkol zajistit jeho ustavení a zhodnotit perspektivu obnovené pobočky. V dopise zaznívá i jistá opatrnost: „Musíme mít totiž na paměti averzi k podobnému podnikání, která zůstala po nevalné činnosti již zrušené pobočky ve Vsetíně.“²

Z dochované korespondence i z první schůze přípravného výboru vyplývá, že počáteční nadšení bylo spíše vlažné. Výbor měl mít pět členů, ale k prvnímu jednání se dostavili pouze tři. Zápis dokládá, že nebyly přesně vymezeny hranice působnosti ani jasně definována náplň činnosti nové pobočky. Teprve v červnu 1967, kdy byla konečně vyhlášena ustavující schůze, se objevil konkrétní program – spolupráce s hvězdárnou ve Valašském Meziříčí. Programové body v podstatě kopírovaly plán činnosti samotné hvězdárny. Z rozpočtového plánu na rok 1969 vyplývá, že náklady na činnost pobočky činily přibližně 14 000 Kč, přičemž většina prostředků (8 000 Kč) byla určena na činnost sluneční sekce.³

Ustavující schůze se konala ve dnech 23. a 25. června 1967 za značného zájmu veřejnosti – zúčastnilo se jí přibližně dvacet osob. Nechyběli ani významní zástupci Ústředí ČAS, Jiří Grygar (1936) a Jindřich Bělovský (?). V čele pobočky stál tzv. výbor, složený z předsedy (Maleček), místopředsedy (Miroslav Mikušek), jednatele (Milan Neubauer), hospodáře (Alena Pařízková), tří členů výboru (Evanžin, Korger, Novák) a dvou revizorů (Grygová, Holotík). V říjnu 1967 pobočka sdružovala 32 členů z okresů Vsetín, Gottwaldov, Přerov, Uherské Hradiště, Kyjov a Chrudim. Samotná činnost pobočky probíhala především na hvězdárně, kde se konaly společné schůze, přednášky a další aktivity.  První významnější akcí nově obnovené pobočky byl cyklus šesti veřejných přednášek profesora Jana Nováka s názvem Atom a Vesmír, který se konal každý čtvrtek od 19:30 v sále hvězdárny. Vstupné na jednu přednášku činilo dvě koruny; k dispozici byly také permanentky na celý cyklus za šest korun: „Předplatné přijímá hvězdárna, která rovněž vystaví permanentní průkazky.“ ⁴ Ústředí ČAS dostávalo pravidelná čtvrtletní hlášení, z nichž vyplývá, že zájem o činnost pobočky po roce její existence slábl. Počet členů v roce 1968 poklesl na 20 a průměrná účast na schůzích činila 10 osob. V této době rovněž proběhlo dotazníkové šetření, jehož cílem bylo zjistit preference členů – pouze šest z nich projevilo zájem o pozorování Slunce a zákrytů, což byly prioritní oblasti činnosti dle zakládacích dokumentů.⁵ K dobovému koloritu jistě patřila i upozornění, že sdělovat své příslušenství k ČAS nebo realizovat aktivity v zahraničí například pod hlavičkou pobočky bylo nepřípustné. Na tuto skutečnost byli dopisem z června 1967 upozorněni i Maleček a ostatní členové pobočky: „Styky ČAS se zahraničím lze uskutečňovat jen prostřednictvím ÚV ČAS. V soukromé korespondenci se zahraničím je nutno se vystříhat odkazů na společnost nebo členství v ní.“ ⁶ 

Pobočka fungovala téměř třicet let, než ji v roce 1996 nahradila nově vzniklá Valašská astronomická společnost. Ta ukončila svou činnost v roce 2018. Činnost pobočky byla úzce propojena s hvězdárnou – natolik, že jejich plány činnosti byly často totožné. Tento „organizační dualismus“ sice umožňoval financovat některé akce jak z prostředků hvězdárny, tak z příspěvků ČAS, na druhou stranu však omezoval autonomii pobočky. Typickým příkladem byla organizace seminářů – například Milan Neubauer pořádal seminář pozorovatelů Slunce současně jako zástupce hvězdárny i pobočky.⁷

Věcné poznámky:

I. Národní fronta Čechů a Slováků: vznikla v březnu 1945 jako koalice socialistických stran v kontextu Košického vládního programu. Později zastřešovala i společenské a odborné spolky. Zanikla v roce 1990.

II. Československá akademie věd: vznikla roce 1953 sloučením vědeckých ústavů a institucí:  Česká akademie věd a umění, Královské české společnosti věd a nauk a Masarykovy akademie práce. V roce 1993 je nahrazena Akademií věd české republiky. 

Zdroje: 

1. Dopis z  9.9. 1966, č.j. 588/038-66. ČAS při ČSAV do roku 1969. In: Hvězdárna Valašské Meziříčí, kart.6. Místo: Knihovna HVM. 

2. Tamtéž

3. ČAS při ČSAV do roku 1969. In: Hvězdárna Valašské Meziříčí, kart.6. Místo: Knihovna HVM.

4. Atom a Vesmír. ČAS při ČSAV do roku 1969.  In: Hvězdárna Valašské Meziříčí, disk Digitální kabinet: Knihovna HVM. 

5. ČAS digitální skeny (1945-1989). In: Hvězdárna Valašské Meziříčí, disk Digitální kabinet: Knihovna HVM. 

6. Dopis 21.6. 1967, č.j. 929/039-67 In: Hvězdárna Valašské Meziříčí, kart.6. Místo: Knihovna HVM.

7. ČAS digitální skeny (1945-1989). In: Hvězdárna Valašské Meziříčí, disk Digitální kabinet: Knihovna HVM.

autor: Radek Kraus