Podívejte se na galaxii v Andromedě na novém úžasném snímku

Galaxie v Andromedě, známá také jako Messier 31 (M31), je nejbližší spirální galaxií Mléčné dráhy ve vzdálenosti asi 2,5 milionu světelných let. Astronomové využívají Andromedu k pochopení struktury a vývoje naší vlastní spirální Galaxie, což je mnohem obtížnější, protože Země je zasazena přímo do Mléčné dráhy.

Galaxie M31 sehrála důležitou roli v mnoha aspektech astrofyziky, zejména však při objevu temné hmoty. V 60. letech 20. století astronomka Vera Rubinová a její kolegové studovali galaxii M31 a zjistili, že se v ní nachází neviditelná hmota, která ovlivňuje rotaci galaxie a jejích spirálních ramen. Tento neznámý materiál byl pojmenován „temná hmota“. Její povaha zůstává dodnes jednou z největších otevřených otázek v astrofyzice, na kterou má pomoci odpovědět připravovaný kosmický dalekohled NASA Nancy Grace Roman Space Telscope.

Nový složený snímek publikovaný v úvodu tohoto článku obsahuje data o M31 pořízená některými z nejvýkonnějších teleskopů světa v různých oborech světla. Tento snímek zahrnuje rentgenová data z rentgenové observatoře Chandra (NASA) a XMM-Newton (ESA) (znázorněná červeně, zeleně a modře); ultrafialová data z vysloužilé observatoře GALEX (NASA) (modře); optická data od astrofotografů využívajících pozemní dalekohledy (Jakob Sahner a Tarun Kottary); infračervená data z vyřazeného Spitzerova vesmírného dalekohledu (NASA), družice pro infračervenou astronomii, COBE, Planck a Herschel (červená, oranžová a fialová); a rádiová data z Westerbork Synthesis Radio Telescope (červenooranžová).

Credit: X-ray: NASA/CXO/UMass/Z. Li & Q.D. Wang, ESA/XMM-Newton; Infrared: NASA/JPL-Caltech/WISE, Spitzer, NASA/JPL-Caltech/K. Gordon (U. Az), ESA/Herschel, ESA/Planck, NASA/IRAS, NASA/COBE; Radio: NSF/GBT/WSRT/IRAM/C. Clark (STScI); Ultraviolet: NASA/JPL-Caltech/GALEX; Optical: Andromeda, Unexpected © Marcel Drechsler, Xavier Strottner, Yann Sainty & J. Sahner, T. Kottary. Composite image processing: L. Frattare, K. Arcand, J.Major.

Galaxie v Andromedě (M31) v různých typech světla.

Credit: X-ray: NASA/CXO/UMass/Z. Li & Q.D. Wang, ESA/XMM-Newton; Infrared: NASA/JPL-Caltech/WISE, Spitzer, NASA/JPL-Caltech/K. Gordon (U. Az), ESA/Herschel, ESA/Planck, NASA/IRAS, NASA/COBE; Radio: NSF/GBT/WSRT/IRAM/C. Clark (STScI); Ultraviolet: NASA/JPL-Caltech/GALEX; Optical: Andromeda, Unexpected © Marcel Drechsler, Xavier Strottner, Yann Sainty & J. Sahner, T. Kottary. Composite image processing: L. Frattare, K. Arcand, J.Major.

Každý typ světla odhaluje nové informace o této blízké příbuzné galaxie Mléčné dráhy. Například rentgenové záření Chandry odhaluje vysokoenergetické záření kolem supermasivní černé díry v centru M31, a také mnoho dalších menších kompaktních a hustých objektů rozesetých po celé galaxii. Nedávný článek o pozorování M31 družicí Chandra pojednává o množství rentgenového záření produkovaného supermasivní černou dírou v centru galaxie za posledních 15 let. V roce 2013 bylo pozorováno jedno vzplanutí, které zřejmě představuje zesílení typického rentgenového záření pozorovaného z černé díry.

Tyto datové soubory s více vlnovými délkami jsou také zveřejněny jako zvuková interpretace, která zahrnuje stejné vlnové délky dat v novém kompozitu. Vrstva z každého teleskopu byla oddělena a otočena tak, aby byla horizontálně naskládána na sebe, počínaje rentgenovým zářením nahoře a poté se pohybuje přes ultrafialové, optické, infračervené a rádiové záření dole. Jak se skenování pohybuje zleva doprava, každý typ světla je mapován na jiný rozsah tónů, od rádiových vln s nižší energií až po vysokou energii rentgenového záření. Jas každého zdroje mezitím řídí hlasitost a vertikální umístění diktuje výšku tónu (viz zvukový záznam v originálním článku).

Nový snímek M31 byl zveřejněn jako pocta průkopnickému odkazu Very Rubinové, jejíž pozorování změnila naše chápání vesmíru. Rubinová svými pečlivými měřeními rotační křivky Andromedy poskytla jedny z prvních a nejpřesvědčivějších důkazů, že galaxie jsou uloženy v masivních halo z neviditelné hmoty – kterou dnes nazýváme temnou hmotou. Její práce zpochybnila dlouholeté předpoklady a nastartovala novou éru výzkumu složení a dynamiky vesmíru. Jako uznání jejího hlubokého vědeckého přínosu vydala mincovna Spojených států amerických v rámci programu American Women Quarters nedávno čtvrťák z roku 2025 s Rubinovou, která se tak stala první astronomkou oceněnou v této sérii.

Zdroj: https://www.nasa.gov/image-article/nasas-chandra-shares-a-new-view-of-our-galactic-neighbor/ a https://chandra.harvard.edu/photo/2025/m31/

autor: František Martinek