V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.
Po dvouleté přestávce organizuje hvězdárna pro děti a mládež astronomické tábory. Podobně jako v předchozích letech nabízíme pobytový tábor pro starší a odvážnější děti, které se nebojí vícedenního pobytu mimo domov, i tzv. příměstský tábor, kdy děti docházejí každý den na hvězdárnu. Obě akce jsou koncipovány jako vzdělávací, naším cílem však není děti zahlcovat informacemi, ale nabídnout jim smysluplnou rekreaci plnou her, zábavných úkolů, dobrovolných sportovních aktivit a především odpočinku pod hvězdnou oblohou při nočních pozorováních.
Byl hlavním námětem páteční republikové Noci vědců. Návštěvníci naší hvězdárny poznali čas z různých úhlů.
„Podívali jsme se na něj z pozice geologa, historie naší hvězdárny i z hlediska práce s touto veličinou při odborných astronomických pozorováních. Některé sledované změny trvají sekundy i méně, jiné zase roky,“ upřesnil programovou skladbu ředitel hvězdárny Libor Lenža.
Přes dvacet návštěvníků vyslechlo jeho krátkou přednášku o stratigrafii neboli určování stáří geologických těles a jiných dávných událostí. Na ni navázala prohlídka zdejšího geoparku se západokarpatskými horninami různého stáří. Nejstaršímu exponátu – metabazitu z Dřínové u Tišnova – je zhruba 725 milionů let...
Dřevěná Ballnerova hvězdárna s expozicí starých přístrojů byla ideálním místem pro výklad o způsobech měření času. „V šedesátých a sedmdesátých letech minulého století v našem areálu fungovala časová stanice. Byl to přijímač časových signálů vysílaných z pracoviště, jež bylo propojeno s Akademií věd,“ připomíná málo známou skutečnost odborný pracovník hvězdárny Radek Kraus. „Pro astronomy to tehdy byla jediná možnost, jak získat čas s přesností na jednu milisekundu,“ dodává Kraus s tím, že v současnosti přesný čas určuje vysílač ve Frankfurtu nad Mohanem, případně ho lze zjistit na internetu.
Lidé se také dověděli, jak se čas promítá do astronomických pozorování. Do dalekohledu v hlavní kopuli se kvůli zatažené obloze nepodívali, zato se zájmem sledovali jeho přípravu a zaměření na vybraný objekt pomocí speciálního počítačového programu.
„Bylo to úžasné a nádherné. Dověděla jsem se spoustu věcí, které jsem neznala. Je vidět, že jsou tady odborníci,“ neskrývá své nadšení Šárka Carbolová z Frýdku-Místku, kterou zklamala jen nepřízeň počasí. „Na pozorování večerní oblohy jsme se těšili. Pamatujeme si ta dřívější, když astronomové s technikou přijeli k nám,“ dodává návštěvnice, zatímco její jedenáctiletou dceru Alenu upoutaly horniny v geoparku. „Zaujalo mě, jak se něco tak starého mohlo dochovat do dnešní doby,“ vysvětluje dívka.
Zvukovou reportáž z akce najdete zde.
autor: Josef Beneš
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí