V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.
Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?
Byl hlavním námětem páteční republikové Noci vědců. Návštěvníci naší hvězdárny poznali čas z různých úhlů.
„Podívali jsme se na něj z pozice geologa, historie naší hvězdárny i z hlediska práce s touto veličinou při odborných astronomických pozorováních. Některé sledované změny trvají sekundy i méně, jiné zase roky,“ upřesnil programovou skladbu ředitel hvězdárny Libor Lenža.
Přes dvacet návštěvníků vyslechlo jeho krátkou přednášku o stratigrafii neboli určování stáří geologických těles a jiných dávných událostí. Na ni navázala prohlídka zdejšího geoparku se západokarpatskými horninami různého stáří. Nejstaršímu exponátu – metabazitu z Dřínové u Tišnova – je zhruba 725 milionů let...
Dřevěná Ballnerova hvězdárna s expozicí starých přístrojů byla ideálním místem pro výklad o způsobech měření času. „V šedesátých a sedmdesátých letech minulého století v našem areálu fungovala časová stanice. Byl to přijímač časových signálů vysílaných z pracoviště, jež bylo propojeno s Akademií věd,“ připomíná málo známou skutečnost odborný pracovník hvězdárny Radek Kraus. „Pro astronomy to tehdy byla jediná možnost, jak získat čas s přesností na jednu milisekundu,“ dodává Kraus s tím, že v současnosti přesný čas určuje vysílač ve Frankfurtu nad Mohanem, případně ho lze zjistit na internetu.
Lidé se také dověděli, jak se čas promítá do astronomických pozorování. Do dalekohledu v hlavní kopuli se kvůli zatažené obloze nepodívali, zato se zájmem sledovali jeho přípravu a zaměření na vybraný objekt pomocí speciálního počítačového programu.
„Bylo to úžasné a nádherné. Dověděla jsem se spoustu věcí, které jsem neznala. Je vidět, že jsou tady odborníci,“ neskrývá své nadšení Šárka Carbolová z Frýdku-Místku, kterou zklamala jen nepřízeň počasí. „Na pozorování večerní oblohy jsme se těšili. Pamatujeme si ta dřívější, když astronomové s technikou přijeli k nám,“ dodává návštěvnice, zatímco její jedenáctiletou dceru Alenu upoutaly horniny v geoparku. „Zaujalo mě, jak se něco tak starého mohlo dochovat do dnešní doby,“ vysvětluje dívka.
Zvukovou reportáž z akce najdete zde.
autor: Josef Beneš
![]() |
| V geoparku s horninami starými často i stovky milionů let. |
| 12345 | Následující »» |
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí