Na počátku ledna tohoto roku organizovala hvězdárna pro členy astronomického kroužku školní kolo astronomické olympiády v kategorii EF (8. a 9. třída.). Za necelých 60 minut museli její účastníci odpovědět na cca 20 otázek a vypočítat několik příkladů. Tak například museli znát termíny jako radiant, atmosférická refrakce anebo Langrandeův bod. Matematicky pak měli zvládnout např. výpočet rychlosti vzdalování hvězdy.
Od září 2022 bude Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. nabírat nové zájemce do Klubu nadaných dětí, který zde funguje pod záštitou Dětské mensy již od roku 2019.
Ve školním roce 2022/2023 otevíráme klub pro děti, které budou v tomto školním roce navštěvovat 3. – 5. třídu ZŠ.
Touha prozkoumat stratosféru a její vliv nejen na živé organismy stojí za projektem s názvem Společně na hranici vesmíru. Jeho cílem je vytvořit, podpořit a udržet malé vývojové a výzkumné týmy složené z techniků a výzkumníků z obou stran česko-slovenské hranice. Projekt jsme začali realizovat v listopadu 2020 a i přes nepřízeň okolních podmínek, úspěšně pokračuje.
Evropská kosmická agentura ESA dokončila výrobu přístroje Near-Infrared Spectrograph (NIRSpec, spektrograf pro oblast blízkého infračerveného záření) – jeden ze dvou detektorů, kterými ESA přispívá k realizaci kosmického dalekohledu pojmenovaného James Webb Space Telescope (JWST). Jeho start pomocí evropské nosné rakety Ariane 5 je naplánován na rok 2018.
James Webb Space Telescope je připravován v rámci mezinárodní spolupráce mezi NASA, ESA a Kanadskou kosmickou agenturou CSA (Canadian Space Agency) jako následovník mimořádně úspěšného Hubblova kosmického dalekohledu HST.
Bude vybaven segmentovým primárním zrcadlem o celkovém průměru 6,5 metru, čímž se stane největším astronomickým dalekohledem ve vesmíru. Toto hlavní zrcadlo bude vrhat světlo do čtyř nejmodernějších vědeckých přístrojů včetně spektrografu Near-Infrared Spectrograph (NIRSpec), který pro ESA vyrobila německá společnost Astrium GmbH.
NIRSpec bude mít za úkol výzkum světla prvních hvězd a galaxií, které se zformovaly v mladém vesmíru v období přibližně 400 miliónů roků po velkém třesku. V té době byly ve vesmíru zcela jiné podmínky než dnes, kdy je jeho stáří 13,8 miliardy roků.
Úkolem spektrografu bude rozložení infračerveného záření těchto objektů na jednotlivé „barevné“ složky – spektrum – poskytující vědcům zásadní informace o chemickém složení objektů, jejich dynamických vlastnostech, stáří a vzdálenosti.
Spektrograf NIRSpec bude pracovat v oblasti infračerveného záření o vlnových délkách od 600 nanometrů až po 5 mikrometrů. Přístroj umožní současně studovat až 100 objektů v zorném poli dalekohledu, které bude mít rozměr 3 x 3 úhlové minuty. Při hmotnosti přibližně 200 kg má tento evropský příspěvek do projektu JWST rozměry 1,9 x 1,3 x 0,7 m.
Tento velmi všestranný přístroj bude rovněž využíván ke studiu rané fáze vzniku hvězd v naší Galaxii, k analýze atmosfér planet obíhajících kolem jiných hvězd než Slunce, k určování teoretických možností života na planetách v různých částech vesmíru apod.
„Formální předání spektrografu organizaci ESA od výrobce představuje důležitý a vzrušující milník v přínosu Evropy pro realizaci projektu nového kosmického dalekohledu JWST,“ řekl Alvaro Giménez, ředitel ESA pro vědu a výzkum dne 6. září 2013 při projevu během předávacího ceremoniálu v sídle společnosti Astrium GmbH v Ottobrunnu (Německo).
„Společně s dodávkou zobrazovacího spektrografu Mid-Infrared camera and spectrograph (MIRI, zobrazovací spektrograf pro oblast středních vlnových délek IR záření) do NASA v uplynulém roce jsme nadšeni tím, že evropští vědci a inženýři hrají tak velkou roli v tomto významném a důležitém kosmickém projektu.“
Spektrograf NIRSpec prošel přísnými zkouškami. V průběhu září letošního roku bude dopraven lodí na pracoviště NASA, kde bude začleněn do přístrojového modulu dalekohledu JWST. Po dokončení celého kosmického dalekohledu budou následovat další zkoušky a kalibrace.
„Jsme potěšeni dokončením výroby přístroje NIRSpec a spokojeni s tím, že dostaneme do Goddard Space Flight Center další vědecký přístroj pro Webbův kosmický dalekohled,“ říká Eric Smith z NASA.
Jakmile bude JWST dokončen, bude následovat jeho start z evropského kosmodromu Kourou ve Francouzské Guayaně. Po startu bude kosmický dalekohled „zaparkován“ v libračním bodě L2 soustavy Slunce-Země, který se nachází ve vzdálenosti 1,5 miliónu kilometrů od naší planety, na opačné straně než Slunce. Dalekohled bude chráněn velkým slunečním štítem k zajištění provozní teploty vědeckých přístrojů na hodnotě -233 °C. Plánovaná životnost JWST je 10 roků.
Zdroj: http://www.esa.int/Our_Activities/
autor: František Martinek