Nový školní rok je v plném proudu a spolu s ním se znovu rozběhl také náš astronomický kroužek. Ve druhém školním týdnu proběhla první společná schůzka, na které se vedle známých tváří objevili i noví zájemci. Do letošního roku tak vstupujeme s jedenácti účastníky a před sebou máme další pořádnou porci vesmíru. Čeká nás směs pozorování, experimentů, badatelských úkolů i menších projektů. Vyzkoušíme si například stavbu Hanojské věže, chemický semafor nebo pokusy z paprskové optiky. Nebude ale chybět ani práce s astronomickými aplikacemi ve virtuálním prostředí, pozorování Slunce a samozřejmě také skutečné večerní výpravy za planetami, hvězdami a dalšími objekty noční oblohy.
Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.

Astronomové vypátrali nejrychleji rostoucí supermasivní černou díru, jaká byla dosud ve vesmíru pozorována. Má nezřízenou chuť k jídlu – spořádá materiál v ekvivalentu hmotnosti našeho Slunce v průměru jednou za dva dny. K objevu této monstrózní černé díry museli astronomové proniknout pohledem zhruba 12 miliard světelných roků do hlubin vesmíru – což rovněž znamená, že černou díru spatřili ve stavu, jak vypadala před 12 miliardami let, ne příliš dlouho po Velkém třesku.
Černá díra je na tu vzdálenost viditelná jenom proto, že je neuvěřitelně jasná: pokud by se nacházela uvnitř Mléčné dráhy, bylo by její světlo mnohem jasnější než Měsíc v úplňku při pozorování ze Země, říkají astronomové. To by mělo za následek, že všechny ostatní hvězdy na noční obloze by byly jejím svitem téměř přezářeny.
„Tato černá díra zvětšuje svoji hmotnost tak rychle, že září tisíckrát jasněji než celá galaxie v důsledku množství denně nasávaných plynů, což způsobuje intenzivní zvyšování její teploty,“ říká Christian Wolf z Australian National University (ANU), jeden z členů výzkumného týmu. „Pokud by se takovéto monstrum nacházelo uprostřed naší Galaxie, jevilo by se 10× jasnější než Měsíc v úplňku. Vypadalo by jako neuvěřitelně jasná hvězda, která by přezářila téměř všechny ostatní hvězdy noční oblohy.“
Kromě jiného by to rovněž vedlo ke zničení veškerého života na Zemi v důsledku intenzivního rentgenového záření vysílaného díky tomu, že se černá díra intenzivně krmí materiálem z okolí a prudce se ohřívá. Je štěstím pro nás, že od ní máme odstup 12 miliard světelných roků.
Astronomové odhadují, že nově objevená supermasivní černá díra – s technickým označením QSO SMSS J215728.21-360215.1 – má hmotnost zhruba 20 miliard Sluncí a přibývá „na váze“ rychlostí asi jednoho procenta za milión roků.
S tak velkým množstvím dopadajícího materiálu je tento objekt klasifikován jako kvasar, jeden z nejvzácnějších a nejjasnějších známých hvězdných útvarů, které sídlí v centrech galaxií. Kvasar byl objeven na základě získaných dat z evropské družice Gaia, americké astronomické observatoře Wide-field Infrared Survey Explorer (WISE) a dalekohledu ANU SkyMapper na observatoři Siding Spring Observatory.
Silné záření těchto kvasarů a černých děr v jejich centru se projevuje jako světelné majáky. Pomocí mnohem výkonnějších teleskopů, které budou k dispozici během několika příštích let, bude možné zaznamenat podobné objekty mnohem snáz. To nám umožní lépe porozumět tomu, jak se zformovaly chemické prvky a galaxie ve velmi rané fázi vývoje vesmíru.
Doposud bylo objeveno pouze několik kvasarů a supermasivních černých děr takovéto jasnosti. Nyní chtějí astronomové vypracovat teorii, jak tyto objekty byly schopny tak rychle vyrůst do těchto velikostí tak brzy po vzniku vesmíru.
„Doposud nevíme, jak vyrostly do takové velikosti a tak rychle doslova v prvních dnech trvání vesmíru,“ říká Christian Wolf. „Výzkum je zaměřen na pátrání po dokonce ještě rychleji rostoucích černých dírách.“
Článek bude publikován v Publications of the Astronomical Society of Australia a je nyní dostupný v podobě preprintu na arXiv.org.
Zdroj: https://www.sciencealert.com/fastest-growing-black-hole-sucks-in-half-a-sun-every-day a https://www.space.com/40596-fastest-growing-black-hole-found.html
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí