V uplynulých dnech se členové astronomických kroužků hvězdárny pokusili uspět ve školním kole astronomické olympiády v těchto kategoriích: 6. a 7. třída a 8. a 9. třída. Do tohoto vědomostního zápolení se zapojilo celkem 13 dětí s tím, že pro některé to bude zkouška tzv. nanečisto a skutečné vědomostní zápolení je bude čekat až v následujících letech.
Seriál o hvězdárně, tak jak ji prožívali a zažívali naši předchůdci. V tomto díle nakoukneme do minulého století, kdy na počátku 90. let se zdálo, že hvězdárny zaniknou v rámusu rodícího se kapitalismu.
Na počátku ledna tohoto roku organizovala hvězdárna pro členy astronomického kroužku školní kolo astronomické olympiády v kategorii EF (8. a 9. třída.). Za necelých 60 minut museli její účastníci odpovědět na cca 20 otázek a vypočítat několik příkladů. Tak například museli znát termíny jako radiant, atmosférická refrakce anebo Langrandeův bod. Matematicky pak měli zvládnout např. výpočet rychlosti vzdalování hvězdy.
Při pohledu z vesmíru na hladinu oceánu to vypadá, že Země je téměř celá zaplavená vodou. Avšak naše rodná planeta je téměř pouští v porovnání s některými dalšími tělesy Sluneční soustavy, pokud jde o celkové množství kapalné vody na Zemi vzhledem k její velikosti. Například Jupiterův měsíc Europa, který je dokonce menší než náš Měsíc a je pokryt silnou ledovou kůrou. Na základě výzkumů Europy kosmickými sondami však bylo zjištěno, že obsahuje asi dvakrát více vody než Země. Dokonce i maličké Pluto může mít oceán téměř tak velký, jako má naše planeta.
Steve Vance, planetolog z Jet Propulsion Laboratory, NASA, se pokusil v průběhu několika let o detailní určení objemu vody v oceánech různých těles. Zohlednil odhadované hodnoty tloušťky ledové pokrývky a hloubky oceánů na jednotlivých tělesech v celé Sluneční soustavě. Vypočítal přibližné hodnoty objemu vody, která na nich může existovat. K vytvoření připojeného obrázku použil Steve Vance data z různých zdrojů. Graf porovnává pravděpodobné objemy kapalné vody ve známých oceánech na devíti tělesech včetně naší planety.
Množství vody je vyjádřeno v jednotkách pojmenovaných zettalitr (ZL). Jeden zettalitr odpovídá 1 000 000 000 000 000 000 000 litrů, což je jedna miliarda kilometrů krychlových. Podle National Oceanic and Atmospheric Administration (NOAA) obsahuje Země zhruba 1,335 zettalitrů vody. Jednotlivá tělesa Sluneční soustavy byla v připojeném obrázku seřazena podle množství přítomné vody od nejmenšího množství po největší, a to následovně: Enceladus, Triton, Dione, Pluto, Země, Europa, Kallisto, Titan a Ganymed.
Ganymed, největší měsíc planety Jupiter, je nejvodnatějším tělesem ve Sluneční soustavě z následujícího důvodu: ohromujících 69 % jeho celkového objemu může představovat kapalná voda, které obsahuje více než jiná tělesa uvedeného seznamu.
Mimas, měsíc planety Saturn, a Ceres – největší těleso uvnitř pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem – mohou rovněž vlastnit pod povrchem vodní oceán. Avšak vědci si nejsou jisti, jak velké mohou být tyto oceány, pokud vůbec existují. K upřesnění těchto poznatků budou nutné další výzkumy pomocí kosmických sond.
NASA v současné době plánuje misi k Europě, měsíci planety Jupiter, s cílem uskutečnit mimořádně detailní zmapování tělesa a další výzkumy. Projekt Europa Clipper by měl být realizován v letech 2022 až 2025. Vědci doufají, že sonda pomůže přesněji odhadnout velikost vodního oceánu měsíce a opakovaně „ochutnávat a čichat“ složení vodních výtrysků stříkajících z jejího povrchu. Uvažuje se také o realizaci přistávacího modulu pro Europu.
Evropská kosmická agentura ESA plánuje podobnou expedici s názvem Jupiter Icy Moons Explorer (JIMO), která by měla být vypuštěna v roce 2022. K Jupiteru dolétne v roce 2030. Mise počítá se dvěma průlety kolem Europy a s osmiměsíčním pobytem na oběžné dráze kolem měsíce Ganymed.
Sondy by mohly přispět k objevu prvních signálů primitivního života ve vzdálenosti stovek miliónů kilometrů od Země.
Zdroj: https://www.sciencealert.com/earth-water-solar-system-comparison-moons-have-oceans-ice a https://www.businessinsider.com.au/water-space-volume-planets-moons-2016-10?r=US&IR=T
autor: František Martinek