Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů. KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet. Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.
Hvězdárnu zde můžete sledovat pod jménem astro_hvm a mít tak sice méně odbornou, ale zato přístupnější formu informování nejširší veřejnosti o naší činnosti jako na dlani.
Pulzary jsou pozůstatkem vývojové fáze, kdy hmotná hvězda dospěje ke gravitačnímu kolapsu a exploduje jako supernova. Tyto pozůstatky (známé rovněž jako neutronové hvězdy) mají mimořádně vysokou hustotu odpovídající řádově 10 biliardám kilogramů na metr krychlový (hmotnost několika Sluncí je zhroucena do tělesa o průměru několika desítek kilometrů). Mají rovněž velmi silné magnetické pole, které způsobuje, že rychle rotující těleso vyzařuje silné svazky paprsků gama nebo rentgenového záření (případně rádiového záření) – které mu dodávají podobu majáku (objekt pulzuje – odtud označení pulzar).
V některých případech rotují pulzary mimořádně rychle a k dokončení jedné otočky kolem vlastní osy jim postačí několik milisekund. Původ těchto tzv. milisekundových pulzarů zůstává pro astronomy stále záhadou. V návaznosti na dřívější pozorování astronomové použili radioteleskop LOFAR (Low Frequency Array) nacházející se v Nizozemí a podařilo se jim identifikovat pulzar PSR J0952-0607, který rotuje rychlostí více než 42 000 otáček za minutu (707× za sekundu), což z něj dělá druhý nejrychleji rotující pulzar, který byl doposud objeven.
Studie popisující jeho objev nazvaná „LOFAR Discovery of the Fastest-spinning Millisecond Pulsar in the Galactic Field“ (LOFAR objevil nejrychleji rotující milisekundový pulzar v galaktické sféře) se před nedávnem objevila v časopise The Astrophysical Journal Letters. Vědecký tým, který vedl astrofyzik Cees Bassa z University of Utrecht a Netherlands Institute for Radio Astronomy (ASTRON), prováděl následná pozorování milisekundového pulzaru PSR J0952-0607, jehož vzdálenost od Země byla určena na 3 200 až 5 700 světelných roků.
Z následných pozorování vyplynulo, že tento zvláštní zdroj je pulzar, který rotuje rychlostí 707 otáček za sekundu, což je více než 42 000 otáček za minutu. Astronomové také potvrdili, že dosahuje hmotnosti 1,4 slunečních hmotností a v periodě 6,4 hodiny kolem něj krouží průvodce, který postupem času přišel o značnou část své hmotnosti.
Přítomnost málo hmotného průvodce je dalším náznakem toho, proč pulzar rotuje tak rychle. Postupem času byla hmota z průvodce vysávána a postupně se nabalovala na hmotnější složku – PSR J0952-0607. To nejen zvyšovalo její rotaci, ale také značně vzrostlo její elektromagnetické vyzařování. Tento proces stále ještě pokračuje, vysávaná hvězda se neustále zmenšuje a pulzar se stává mnohem aktivnější. Protože takový vztah je v soustavách jako PSR J0952-0607 popisován jako „kanibalský“, jsou tyto pulzary často nazývány termínem „černá vdova“.
Nejrychleji rotující pulzar má označení PSR J1748-2446ad a rotuje jen nepatrně rychleji než výše popisovaný pulzar PSR J0952-0607. Jeho rychlost otáčení dosahuje téměř 43 000 obrátek za minutu, tj. 716 otáček za sekundu. Některé teorie předpokládají, že pulzary mohou rotovat rychlostí až 72 000 otáček za minutu (téměř dvakrát rychleji, než je současný rekord). To zatím zůstává v oblasti teorií, protože detekovat tak rychle rotující pulzary je docela obtížné.
Zdroj: https://www.universetoday.com/137091/second-fastest-pulsar-spins-42000-times-minute/ a https://www.nasa.gov/feature/goddard/2017/extreme-telescopes-find-second-fastest-pulsar
autor: František Martinek