Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.
Pulzary jsou pozůstatkem vývojové fáze, kdy hmotná hvězda dospěje ke gravitačnímu kolapsu a exploduje jako supernova. Tyto pozůstatky (známé rovněž jako neutronové hvězdy) mají mimořádně vysokou hustotu odpovídající řádově 10 biliardám kilogramů na metr krychlový (hmotnost několika Sluncí je zhroucena do tělesa o průměru několika desítek kilometrů). Mají rovněž velmi silné magnetické pole, které způsobuje, že rychle rotující těleso vyzařuje silné svazky paprsků gama nebo rentgenového záření (případně rádiového záření) – které mu dodávají podobu majáku (objekt pulzuje – odtud označení pulzar).
V některých případech rotují pulzary mimořádně rychle a k dokončení jedné otočky kolem vlastní osy jim postačí několik milisekund. Původ těchto tzv. milisekundových pulzarů zůstává pro astronomy stále záhadou. V návaznosti na dřívější pozorování astronomové použili radioteleskop LOFAR (Low Frequency Array) nacházející se v Nizozemí a podařilo se jim identifikovat pulzar PSR J0952-0607, který rotuje rychlostí více než 42 000 otáček za minutu (707× za sekundu), což z něj dělá druhý nejrychleji rotující pulzar, který byl doposud objeven.
Studie popisující jeho objev nazvaná „LOFAR Discovery of the Fastest-spinning Millisecond Pulsar in the Galactic Field“ (LOFAR objevil nejrychleji rotující milisekundový pulzar v galaktické sféře) se před nedávnem objevila v časopise The Astrophysical Journal Letters. Vědecký tým, který vedl astrofyzik Cees Bassa z University of Utrecht a Netherlands Institute for Radio Astronomy (ASTRON), prováděl následná pozorování milisekundového pulzaru PSR J0952-0607, jehož vzdálenost od Země byla určena na 3 200 až 5 700 světelných roků.
Z následných pozorování vyplynulo, že tento zvláštní zdroj je pulzar, který rotuje rychlostí 707 otáček za sekundu, což je více než 42 000 otáček za minutu. Astronomové také potvrdili, že dosahuje hmotnosti 1,4 slunečních hmotností a v periodě 6,4 hodiny kolem něj krouží průvodce, který postupem času přišel o značnou část své hmotnosti.
Přítomnost málo hmotného průvodce je dalším náznakem toho, proč pulzar rotuje tak rychle. Postupem času byla hmota z průvodce vysávána a postupně se nabalovala na hmotnější složku – PSR J0952-0607. To nejen zvyšovalo její rotaci, ale také značně vzrostlo její elektromagnetické vyzařování. Tento proces stále ještě pokračuje, vysávaná hvězda se neustále zmenšuje a pulzar se stává mnohem aktivnější. Protože takový vztah je v soustavách jako PSR J0952-0607 popisován jako „kanibalský“, jsou tyto pulzary často nazývány termínem „černá vdova“.
Nejrychleji rotující pulzar má označení PSR J1748-2446ad a rotuje jen nepatrně rychleji než výše popisovaný pulzar PSR J0952-0607. Jeho rychlost otáčení dosahuje téměř 43 000 obrátek za minutu, tj. 716 otáček za sekundu. Některé teorie předpokládají, že pulzary mohou rotovat rychlostí až 72 000 otáček za minutu (téměř dvakrát rychleji, než je současný rekord). To zatím zůstává v oblasti teorií, protože detekovat tak rychle rotující pulzary je docela obtížné.
Zdroj: https://www.universetoday.com/137091/second-fastest-pulsar-spins-42000-times-minute/ a https://www.nasa.gov/feature/goddard/2017/extreme-telescopes-find-second-fastest-pulsar
autor: František Martinek