Pozorování proměnných hvězd – září 2022

Tento měsíc z dlouhodobé statistiky patří z pozorovatelského hlediska mezi nejpříznivější. Letošní rok byl z tohoto pohledu skoupý, bylo jasno pouze 5 nocí. Celkem bylo pořízeno 11 710 měření jasnosti proměnných hvězd. Zaměřili jsme se, kromě programu pozorování eruptivních hvězd, na některé zákrytové dvojhvězdy, které nebyly delší dobu sledovány. S odstupem času jsme z výsledků pozorovaných minim mohli doplnit a aktualizovat O-C diagramy, u některých systémů je zajímavý jejich vývoj. O některých se zmíníme v následujících článcích.

V dubnu 2022 v recenzovaném časopise New Astronomy astronomové B. Zhang, S.B. Qian, Q.J. Zhi, A.J. Dong a L.Y. Zhu zveřejnili výsledky pozorování eruptivní zákrytové dvojhvězdy GJ 3236, které se věnují od roku 2009. Tento systém je i v našem pozorovacím programu od roku 2014. Je potěšitelné, že v publikaci jsou citovány naše výsledky z publikace z roku 2017, týkající se frekvencí pozorovaných erupcí a metody výpočtů bolometrických hodnot energií erupcí. Jejich nové závěry jsou uvedené v následujícím textu.

GJ 3236 je zákrytová dvojhvězda typu EB s nízkou hmotností a dvěma složkami spektrální třídy M4V. V tomto článku jsou uvedeny nové fotometrické světelné křivky GJ 3236 a jejich analýza pomocí programu Wilson-Devinney (W-D) verze 2013. Naše fotometrická řešení naznačují, že GJ 3236 je aktivní oddělený EB systém se silným magnetickým polem. Od roku 2009 jsme tento cíl sledovali více než 10 let a získali jsme 22 časů minim zákrytů s vysokou přesností. Pomocí metody O-C jsme revidovali její periodu na 0,7712562 dne.

Podle Applegateova mechanismu by měl O-C diagram GJ 3236 vykazovat kvaziperiodické změny, avšak nebyly pozorovány. Na základě toho jsme se domnívali, že je možné, že se tento dvojhvězdný systém vyvinul akrecí cirkumstelární hmoty. Kromě toho obě složky GJ 3236 vykazují podobnou odchylku pozorovaného a teoretického poloměru, což by se mohlo vysvětlit silnou magnetickou aktivitou.

Obrázek 1: 

Typická světelná křivka GJ 3236 s erupcemi pořízených ve filtrech B, V, R a I z observatoře Xinglong z 8.prosince 2009. Amplituda zjasnění ve filtrech propouštějící kratší vlnové délky je větší než v dlouhovlnné oblasti. Tento efekt je pozorován i u jiných eruptivních hvězd, který naznačuje, že erupce jsou generovány v oblastech s teplotou hvězdného povrchu 10 000 – 17 000 K.

Obrázek je převzatý z publikace New Astronomy 96 (2022) 101831, GJ 3236: An active red-dwarf eclipsing binary systém, B. Zhang, S.B. Qian, Q.J. Zhi, A.J. Dong, L.Y. Zhu

Obrázek 2:

Geometrická konfigurace GJ 3236 ve fázi 0, 0,25, 0,5 a 0,75.

Obrázek je převzatý z publikace New Astronomy 96 (2022) 101831, GJ 3236: An active red-dwarf eclipsing binary systém, B. Zhang, S.B. Qian, Q.J. Zhi, A.J. Dong, L.Y. Zhu